Poláci trvají na zákazu prodeje půdy cizincům

Tisíce domů na pobřeží Baltského moře, ale také na Mazurských jezerech v severovýchodním Polsku získaly v posledních letech nové majitele. Jsou to převážně Němci. Ti si zde různými způsoby kupují domy jednak proto, že jsou dostupnější než ve Spolkové republice, ale i z nostalgie.

Před svým odsunem po druhé světové válce obývali Němci celou západní třetinu Polska, východní Prusko a některé další oblasti země.

"Polská zatvrzelost v požadavcích na mnohaletý zákaz prodeje půdy cizincům má kořeny v obavách, že by se zámožní Němci mohli vrátit pro majetek na území, které ztratili po druhé světové válce," tvrdí ve své analýze i agentura Reuters.

Polská levicová vláda Leszka Millera, která musí urychlit jednání s Evropskou unií, má-li země stihnout vstup v roce 2004, stojí před velkým problémem. Přechodné období na prodej půdy cizincům, které Varšava původně požadovala v délce osmnácti let a nedávno zkrátila na dvanáct, je totiž pro Evropskou unii nepřijatelné.

Další ústupky unii jsou však zase nepředstavitelné nejen pro velkou část opozice a některé politiky vládní lidové strany, ale i pro drtivou většinu Poláků.

Podle reprezentativního průzkumu veřejného mínění uskutečněného agenturou CBOS si více než 80 procent Poláků nepřeje, aby cizinci mohli v zemi kupovat nemovitosti. Pouze 32 procent respondentů by povolilo, aby si po předchozím tříletém pronájmu směli kupovat půdu.

Prestižní deník Rzeczpospolita, který koncem minulého týdne o průzkumu informoval, označil jeho výsledky za fatální zejména vzhledem k tomu, že by Varšava měla jednání s Evropskou unií o této kapitole již brzy uzavřít.

"Ze všech průzkumů je zřejmé, ze Poláci jsou ochotni přistoupit prakticky na cokoli s jedinou výjimkou, a tou je prodej nemovitostí," komentoval průzkum sociolog Ireneusz Krzemiński. Připomněl, ze v roce 1992 při obdobném šetření byl výsledek v podstatě stejný.

Odborníci a s nimi média se pozastavují nad tím, že za tak dlouhou dobu nezaznamenaly názory polské veřejnosti prakticky žádný vývoj. Mnozí v té souvislosti viní vládu z nedostatečné komunikace s veřejností a požadují rozsáhlou informační kampaň.

"Do nynějších výsledků se ale promítl i poslední vývoj spojený s navracením nemovitostí dědicům někdejších majitelů včetně cizinců. Poláci se restitucí bojí. Proto také vyvolává tak velký odpor právě prodej bytů a domů cizincům," míní profesor Krzemiński.

O tom, jak jsou tyto otázky citlivé, se přesvědčil i ministr zahraničí Włodzimierz Cimoszewicz. Když počátkem prosince navrhl Bruselu již zmíněné zkrácení zákazu prodeje půdy cizincům z 18 na 12 let, musel hned čelit hlasování parlamentu o svém odvolání.

Přes všechny překážky však stále více cizinců nejen nakupuje nemovitosti, ale rovněž hospodaří na polské půdě.

Jedním z nich je nizozemský farmář Bernardus Johannes van de Westenrigh, který zákaz obešel tím, že před dvěma roky získal polský pas. To mu umožnilo nakoupit v severním Polsku 500 hektarů půdy. "Vypadá to tu jako v Nizozemsku," svěřil se farmář agentuře Reuters a přiznal, že cena půdy byla nesrovnatelně nižší než doma v Nizozemsku.

Jeho příklad chtějí podle informací polského tisku následovat mnozí další nizozemští farmáři. A vlastně na tom není nic divného. Westenrigh má své hospodářství vedle vesnice Nowa Holandia, kterou založili holandští zemědělští kolonisté, jež do zdejšího kraje v 18. století pozval pruský král.