PODNIKOVÉ KRIZE V EVOLUČNÍM CYKLU VÝVOJE, JEJICH PŘEDVÍDÁNÍ A ŘEŠENÍ
24.09.1999 | Odborné konference
Firm´s crisis in the evolutionary development cycle, their forecasting and solution
Roman Zuzák
Adresa autora:
Ing. Roman Zuzák, katedra řízení, PEF ČZU Praha, e-mail zuzak@pef.czu.cz
Anotace:
Ve vzniku některých krizí podniku existují určité zákonitosti, jejichž pochopení a zvládnutí umožňuje podniku přežití bez větších negativních následků a nastartování nové, zpravidla kvalitativně vyšší další etapy vývoje. Krizová období nastávají také v evolučním vývojovém cyklu podniku a to ve fázi revoluční a ve fázi po dosažení vrcholu cyklu. Příspěvek se zabývá aspekty předvídání vývoje evolučního cyklu podniku a řešení vznikajících krizí v tomto cyklu.
Summary:
In the birth of the firm´s crisis there are some regularities whose comprehension and mastery enable firms to survive without major negative consequences and start up a new stage of development that is usually at a higher qualitative level. Crisis periods also occur in the evolutionary developmental cycle of the firm at two stages, namely at the revolutionary stage and by the stage after the top of the cycle being achieved. Our contribution is concerned with aspects of forecasting development in evolutionary cycle of the firm and the solution of crisis arising in this cycle as well.
Klíčová slova:
Krize podniku, evoluční cyklus, předvídání a řešení krize podniku
Key words:
Firm crisis, evolutionary cycle, forecasting and solution of firm´s crisis
1. Úvod
Slovo krize pochází z řeckého “krisis”, což znamená v obecné poloze nesnázi nebo rozhodnou chvíli, rozhodnutí samo. Krize je u každého systému obdobím, kdy je v nesnázích, kdy nastává určitá katarze, rozhodná chvíle pro jeho další osud a existenci. Krize podniku je pak stavem, kdy došlo k narušení rovnováhy v jeho některém subsystému nebo více subsystémech a nastalo ohrožení v dosahování jeho cílů nebo dokonce jeho samotné existence.
2. Zákonitosti ve vzniku krize
Cílem tohoto příspěvku je uvedení tří typů zákonitostí vzniku krize, jejichž poznání a zvládnutí umožní podnikům krizím předcházet, nebo alespoň omezit jejich negativní dopad. Třetí uváděný typ krize v evolučním cyklu, je v některých souvislostech naznačován (např. v makroekonomice), avšak na podnikové úrovni nebyl dosud rozpracován a prezentován.
V literatuře jsou dostatečně popsány krize, které jsou spojeny s vývojem podniku, především v počátečních fázích jeho existence. Nejznámější je teorie Greinera (Greiner 1972), který definoval v průběhu počátečního růstu podniku krize vedení, autonomie, kontroly, byrokracie (red - tape). Obdobně Gray a Burns definoval vývojové krize malého podnikatelského subjektu vznikající v souvislosti s růstem počtu zaměstnanců, se zvyšujícími vztahy a organizační složitostí a s diverzifikací výrobků. Mezi uvedené krize je třeba ještě zařadit další, která vyplývá z potřeby expanze na nové trhy (Zuzák 1999).
Teorii i praxi se podařilo dostatečně zvládnout krize typu “známá - neznámá”. Jedná se o krize, které v subjektu mohou nastat, ale neví se kdy a zda vůbec k nim dojde. Takovými krizemi jsou požáry, poruchy technologických linek, výskyt konstrukčních vad nebo výskyt choroboplodných zárodků v potravinách, neúrody nebo nadúrody plodin apod. Organizace často mají připraveny přesné scénáře jak postupovat v případě vzniku krize včetně zvládání veřejného mínění. K některým krizím je možno přiřadit pravděpodobnost výskytu krize (např. záplavy), i když tato pravděpodobnost je velmi často nízká (např. pravděpodobnost havárie letadla na atomovou elektrárnu).
3. Krize v evolučním cyklu
Třetím typem krize jsou krize, které podnik zákonitě postihují v průběhu jeho evolučního vývoje. Každý systém, ať už se jedná o relativně jednoduchý, jako je lidský jedinec, přes složitější (podnik), složitý (národní hospodářství) až po megasystémy kosmických dimenzí vytvářejí po dobu své existence evoluční smyčku, kruhový cyklus. Tento kruh můžeme chápat jako rok s 360 dny. Dny jsou jen symbolické, ne kalendářní, protože u lidského jedince může mít “rok” délku podstatně kratší, avšak u vesmíru pak může trvat řádově miliardy let a také délka každého cyklu u stejného systému může rozdílnou délku trvání. Tento cyklus je třeba v obecné rovině chápat jako princip a aplikovat ho na konkrétní události a systémy a tím mu porozumět a ovládnout ho.
Každý nový cyklus začíná “setbou”, zasetím nového, mobilizací síly, impulsem k něčemu kvalitativně novému. První kvadrant cyklu je novým jarem. Po něm následuje léto - dozrávání setby, vytváření předpokladu pro novou úrodu. První polovina cyklu je ve znamení aktivity, tvorby nové kvality, je revoluční fází v evolučním vývoji.
Avšak již tato první polovina cyklu je kritická s možností výskytu první krize a může v ní nastat dokonce konec evolučního cyklu a pád. Krizovým obdobím je rozmezí mezi 60. a 120. dnem v cyklu, největší mezi 60. a 90. dnem. V této části dostává evoluční cyklus novou podobu a současně se musí bojovat jak se starým, tak i překonávat problémy spojené se změnami v budoucnosti.
Pro podnik může být impulsem pro vznik nového evolučního cyklu inovace, nová myšlenka, nový výrobek nebo technologie, nalezení mezery na trhu nebo nová příležitost, vytvoření nového zdroje. Právě tento impuls je novou setbou, kterou si pěstuje. Překážek v jeho pěstování může být celá řada, ať již subjektivních nebo v jeho okolí. Zpravidla jsou důsledkem nedostatků v analýze vnitřního a vnějšího prostředí a neočekávaných změn a jejich řešení je součástí strategického řízení podniku a implementace strategie.
Překoná-li úspěšně podnik vzestupnou fázi cyklu, dostane se do pozice, kdy sklízí úrodu, kterou zasel. Po létu nastává podzim a evoluční cyklus do dostává do sestupné fáze. A právě tady se může podnik dostat do nové krize, která je proti předešlé zákeřnější, protože postupuje skrytě a vedení podniku si ji jednak uvědomí až v pokročilejším stadiu a jednak není schopno zareagovat tak, aby podnik mohl včas nastartovat nový evoluční cyklus po sestupné fázi zakončené zimním obdobím.
Příčin, proč se podnik často dostává v sestupné fázi evolučního cyklu do krizového stavu, který způsobuje velké potíže a ohrožuje jeho existenci, můžeme najít několik. Předně úspěšná vzestupná fáze cyklu vytváří uspokojení podnikového managementu a někdy i jeho euforii a ten si neuvědomuje, že se podnik přehoupnul přes svůj zenit a že je také potřeba se připravovat na nový cyklus. Podnik se pak dostává do situace, kdy se krizové symptomy začínají výrazně projevovat a teprve tehdy jsou podnikovým managementem zaznamenány, což často znamená pro podnikový management nepříjemné procitnutí z příjemného snu. Takový stav pak ještě prodlužuje rychlost reakce na vzniklou situaci a zároveň snižuje její adekvátnost.
Další častou variantou je snaha podniku vytěžit ze sklizně co nejvíce a také co nejdéle ji prodlužovat. Znamená to, co nejdelší zhodnocování zdrojů, které vytvořily úspěch a využívání dlouhodobé renty z nich. Tím dochází k určitému zakonzervování stavu s jen minimálními úpravami např. ve formě designu, použitého materiálu apod. Po určité době však zákonitě dochází k vyčerpání zdrojů nebo ke změně podmínek, převážně vnějších, a zákonitě ke krizi při obdobných reakcích podnikového managementu.
Možným předcházením vzniku krize je schopnost podnikového vedení, zpravidla více intuitivně než racionální, vystihnout okamžik, kdy bude končit úspěšná sklizeň a zahájit včas přípravu na nový cyklus, to je hledat pro něj nové zdroje. To znamená ještě v úspěšné fázi cyklu připravovat nový a dosavadní ukončit v sestupné fázi (podzim, začátek zimy). Takový přístup klade vysoké nároky na podnikové vedení a určitou osobní statečnost a ochotu přijímat riziko, protože ještě v relativně “úspěšné” části cyklu nastartovává cyklus nový, v kterém v vzestupné fázi může dojít k neúspěchu. Tady podnikové vedení musí svést úspěšný boj s vlastníky podniku a přesvědčit je o správnosti postupu.
4.Závěr
Zatímco s možností vzniku krize ve vzestupné fázi podnikový management při své strategii často kalkuluje a snaží se ji zvládnout, je zvládnutí krize v sestupné části evolučního cyklu podstatně náročnější z hlediska vystihnutí okamžiku pro ukončení dosavadního cyklu a zahájení příprav na cyklus nový a nalezení osobní odvahy a přijmutí osobního rizika k tomuto kroku.


Literatura:
Gray, C., Burns, P.: Studijní materiály The Open Business School, GB
Greiner, L.: Evolution and revolution as organizations grow. Harward Business Review, July - August, 1972
Rael, L.: The Essential Rudhyar. Palo Alto, CA, 1983
Rudhyar, D.: Culture, Crisis, and Creativity. Wheaton, IL, 1977
Zuzák, R.: Krize při vývoji podnikání a jejich překonávání, Ekonomicko-právní poradce podnikatele 2-3/99
Další články v kategorii Zemědělství
- Vodní dílo Nové Heřminovy míří ke stavebnímu povolení. Povodí Odry o něj chce požádat do konce léta, výkupy pozemků jsou téměř dokončeny (26.06.2025)
- Samosběr je fenoménem, vyplatí se farmářům i zákazníkům (26.06.2025)
- Chmelové výhonky jsou novým symbolem Žatce a krajiny chmele, památky UNESCO (26.06.2025)
- Na Osíku se představila padesátka plemenných býčků (26.06.2025)
- Mezinárodní projekt STAY – z červencového vzdělávacího školení v Toskánsku (25.06.2025)
- Kilo jahod až za 200, kilo třešní za 300. Kolik stojí ovoce v obchodech, na trzích a farmách (25.06.2025)
- Zemědělské stroje z Ukrajiny zničené při ruské agresi budou v hradeckém areálu (24.06.2025)
- Otřesný zážitek už nechce zopakovat. Burcuje dobrovolníky na pomoc zvířatům (24.06.2025)
- Česko připravuje vyslání zemědělského diplomata do Turecka, celkem jich bude osm (24.06.2025)
- Nově zvolené Předsednictvo ASZ ČR (23.06.2025)