PODNIKATELSKÁ ETIKA OČIMA STUDENTŮ PEF ČZU V PRAZE

BUSINESS ETHICS THROUGH EYES OF STUDENTS OF FEM CUA IN PRAGUE

Marie Horalíková

Adresa autora:

Marie Horalíková, doc. Ing., CSc., katedra řízení PEF, ČZU v Praze, 165 21 Praha 6

e-mail: horalikova@pef.czu.cz

Anotace:

Mezi studenty PEF ČZU v Praze v průběhu akademického roku 1998/99 proběhlo dotazníkové šetření jejich názorů na podnikovou a podnikatelskou etiku. Výsledky šetření lze pokládat za reprezentativní, odpovědělo 86,5 % studentů relevantních ročníků všech studijních programů.

Uplatňování zásad podnikatelské etiky má podle názorů studentů v současné české společnosti vysoký význam, avšak studenti zaujímají skeptický postoj k celkovému etickému klimatu společnosti. Jednotlivým etickým normám přikládají značnou váhu, i když by k jejich prosazování byli ochotni volit i represivní prostředky. Iniciátorem etiky podnikání by měla být podnikatelská sféra, především představenstvo, dozorčí rada, vedení podniku jako kolektivní orgán a generální ředitel. Úloha veřejnosti je, podle názoru studentů, velmi malá. Mají-li však studenti formulovat svůj osobní přístup k porušování etických zásad kolegy, jsou výrazně benevolentnější, než by vyplývalo z jejich “teoretických” názorů.

Summary:

In the academic year 1998/99 a questionnaire survey was realised among students of FEM CUA in Prague asking for their opinions about business ethics. We can consider results of this investigation as representative, because 86,5 % of relevant students responded.

According to the students opinions application of business ethics principles is of high importance but students take sceptical attitudes toward whole ethics atmosphere of society. They attach considerable importance to respective ethical norms, while at the same time they are ready to use repressive means to their acceptance. Business representative should initiate business ethics, namely boards, supervisory boards, managers as collective authority and general managers. According to the students opinions the influence of public on business ethics application is small. Should the students formulate their personal attitude to breaking ethical principles by their colleagues they tend to take more benevolent attitude in comparison with their ”theoretical” requirements.

Klíčová slova:

podnikatelská etika, názory studentů, význam podnikatelské etiky, morální postoje

Key words:

business ethics, opinions of students, importance of business ethics, moral attitudes

V transformující se české ekonomice se v současné době setkáváme jak s pozitivními, tak s negativními rysy. Každý podnik se snaží být úspěšný a každý podnik přistupuje ke konkurenčnímu boji jiným způsobem, po svém. Jde však o to, aby se v jednání podniku navenek - vůči okolnímu prostředí, i dovnitř - vůči vlastním zaměstnancům, uplatňovaly etické principy. V procesu začleňování do evropské integrace budou hrát otázky podnikatelské etiky významnou roli. Ve stabilizovaných tržních ekonomikách podniky, které byly odhaleny jako nemorální, ztrácejí zákazníky (klienty). Mnoho podniků v České republice se však řídí mottem: “Co není zákonem výslovně zakázáno, je dovoleno.” Vzhledem k nedostatečné kvalitě řady zákonů je dovoleno leccos, a to ještě bývá překračováno.

Principy podnikatelské etiky se musí dostat nejen do povědomí, ale i do reálného chování vedoucích pracovníků podniků. Proto je důležité, aby se dostaly do povědomí budoucích vedoucích pracovníků - studentů. Abychom znali aktuální situaci, realizovali jsme v průběhu akademického roku 1998/99 dotazníkové šetření názorů studentů na podnikatelskou etiku.

Charakteristika souboru respondentů

V základním souboru studentů je zastoupeno 287 žen (59,4 %) a 196 mužů (40,6%). V souboru respondentů činí podíl žen 59,3 % a podíl mužů 40,7 %. Názory studentů lze pokládat za reprezentativní.

Charakteristika souboru studentů PEF ČZU v Praze

Tabulka 1

Věkově jsou si studenti velmi blízko, rozdíl nehraje roli. 9,8 % respondentů má trvalé bydliště v malé vesnici do 500 obyvatel, 9,3 % ve vesnici od 501 do 2 000 obyvatel, 10,8 % na vesnici nebo malém městě od 2 001 do 10 000 obyvatel, 18,4 % ve městě nad 10 000 obyvatel, 12,7 % ve statutárním městě a 39,0 % v Praze.

Ze souboru respondentů je prokazatelně rozhodnuto podnikat 30,9 %, 30,4 % naopak podnikat nechce a zatím nerozhodnuto je 38,6 %. Ze 40 uváděných oborů svého dalšího působení si studenti volí především: peněžnictví (24,9 %), vnitřní obchod (11,6 %), zahraniční obchod (11,4 %) a cestovní ruch (8,4 %). V zemědělství chce působit 4,7 % respondentů, v potravinářském průmyslu 3,5 %, v ubytovacích a stravovacích službách 3,2%. Mezi 2,0 až 3,0 % výskytu se pohybují obory: strojírenství, školství, kultura, pojišťovnictví, správa soudnictví. Ostatní obory jsou zastoupeny minimálními četnostmi. 9,9% respondentů volí jako obor svého působení další, podrobněji neuvedené, varianty. Z uvedených údajů vyplývá, že opadlo prvotní nadšení ze samostatného podnikání a i nadále se potvrzuje, že studenti PEF ČZU v Praze směřují mimo oblast agrobyznysu. Stále preferují peněžnictví a pojišťovnictví a obchod.

Můžeme rovněž sledovat mírnou preferenci českých zaměstnavatelů. Zda proto, že jsou “méně nároční”, nebo mají studenti obavy ze svých jazykových nedostatků, či přicházejí v úvahu jiné důvody, proč se orientují studenti na české zaměstnavatele, nelze na základě provedeného zkoumání specifikovat. Nicméně 28,5 % studentů uvádí, že nastoupí k jakémukoliv zaměstnavateli. Studenti dávají přednost větším společnostem (akciové společnosti), ale zároveň si uvědomují, že bude důležité získat vůbec zaměstnavatele, takže 27% respondentů bude pracovat u jakéhokoliv zaměstnavatele.

Názory studentů na etiku

Podle názoru studentů má uplatňování zásad podnikatelské etiky v současné české společnosti vysoký až střední význam (16,3% velmi vysoký, 29,3% vysoký, 23,7% střední). Nízký význam uplatňování etiky však uvedlo 27,3 % respondentů (z toho 7,7% velmi nízký) a zcela zanedbatelný význam uvedlo 2,9 % respondentů.

Studenti zaujímají skeptický postoj k etickému klimatu české společnosti. 80,8 % jich se domnívá, že zákony a další normy v České republice nejsou dostatečně komplexní, aby zabránily negativním jevům v ekonomice, 10,2 % respondentů si naopak myslí, že jsou dostatečně komplexní, ale nejsou důsledně uplatňovány a 8,3 % respondentů nedokáže situaci odpovědně posoudit. 65,5 % respondentů si myslí, že vláda, orgány státní správy a další orgány, tj. stát, trpně přihlížejí podrazům, podvodům a krádežím, 23, 3 % nedokáže situaci kvalifikovaně posoudit a pouhých 7,5 % respondentů se domnívá, že uvedeným nešvarům není jen trpně přihlíženo.

Dobrému jménu podniků přispívá etické chování podle názoru 54,3 % respondentů, 25,8 % nedokáže situaci posoudit a 18,4 % studentů se domnívá, že etické chování a dobré jméno podniku jsou nezávislé veličiny.

Iniciátorem důrazu na etiku podnikání by měla být především podnikatelská sféra, ať již prostřednictvím samotných podniků - 34,9 % respondentů, nebo prostřednictvím hospodářské komory, odborných organizací apod. - 23,4 %. Zásahy státu preferuje 13,3 % respondentů, vliv veřejného mínění (občanů) 10,8 %. Zajímavé je, že studenti v této oblasti pohlížejí skepticky na roli médií, jejich prvořadý vliv uvedlo pouze necelých 5 % respondentů.

Budeme-li věřit, že studenti nezmění svůj názor, až nastoupí do praxe, pak lze předpokládat, že se situace v podnicích bude zlepšovat, bude kladen vyšší důraz na etiku podnikání a na uplatňování dalších, nejen ziskových kritérií. Nicméně názory studentů nejsou jednoznačné, řada z nich je ochotna v zájmu úspěchu připustit porušování obecných etických principů, resp. dodržovat jen to, “co je psáno”.

Diferenciace názorů studentů na etiku podnikání

O výběru z podstatně rozsáhlejšího souboru otázek, týkajících se názorů na etiku podnikání, jsme získali podrobnější poznatky na základě vícestupňového třídění a testování statistických hypotéz. Především nás zajímalo, zda se potvrdí obecný předpoklad, že ženy a obyvatelé menších sídel zujímají přísnější morální stanoviska než muži a obyvatelé větších měst. Tento předpoklad se potvrdil pouze v případě rozdílných názorů mužů a žen.

Názor studentů na význam uplatňování zásad podnikatelské etiky v současné české společnosti z hlediska jejich pohlaví (v %)

Tabulka 2

Názor studentů na příspěvek etického chování podniků k dobrému jménu podniku z hlediska jejich pohlaví (v %)

Tabulka 3

Ženy přikládají vyšší význam uplatňování zásad podnikatelské etiky a stejným způsobem hodnotí i jejich přínos pro dobré jméno podniku.

Iniciátorem důrazu na podnikatelskou etiku by v případě žen i mužů měly být podniky, ať již prostřednictvím vlastní činnosti či hospodářských komor, ale ženy dávají vyšší důraz na roli státní správy, zatímco muži více důvěřují občanům. Nevýrazně vyšší důvěru v média mají muži. Názory žen a mužů na aktivitu státu (vlády a orgánů státní správy) při blokování různých negativních jevů v ekonomice se rovněž liší. Ženy mají častěji méně vyhraněný názor, ale jsou také vůči státu “benevolentnější” než muži a ženy častěji uvádějí, že nejsou schopny situaci posoudit. Muži naopak mají vyhraněnější názor na nedůslednost v uplatňování zákonů a norem, i když obě pohlaví se shodují v tom, že zákony a normy nejsou dostatečně komplexní.

Velikost obcí trvalého bydliště názory respondentů rovněž ovlivňuje, ale výsledky třídění se v jednotlivých posuzovaných otázkách liší. Relativně nejvyšší význam přikládají uplatňování zásad podnikatelské etiky studenti, bydlící v malých obcích (do 500 obyvatel) a v Praze. V malých obcích zřejmě silně působí sociální kontrola, zatímco v Praze je patrně více pociťována potřeba uplatňovat etické principy.

Nejskeptičtější názor na to, zda etické chování přispívá k dobrému jménu podniku zaujímají studenti bydlící ve statutárních městech a v městech nad 10 000 obyvatel. Tito studenti, spolu se studenty z Prahy, naopak nejvíce důvěřují podnikatelské sféře jakožto iniciátoru důrazu na etiku podnikání. Nejmenší důvěru v podnikovou sféru v tomto směru vyslovují studenti bydlící v obcích od 501 do 2 000 obyvatel, kteří však projevují největší důvěru v orgány státní správy. Vliv médií pokládají za poměrně vyšší studenti bydlící ve statutárních městech a v obcích od 2 000 do 10 000 obyvatel.

Na vládu a orgány státní správy se z hlediska trpného přihlížení podrazům, podvodům a krádežím dívají nejkritičtěji studenti bydlící v nejmenších obcích a v Praze. Relativně “nejlepší” mínění o roli státu mají obyvatelé statutárních měst. K názoru, že zákony a normy jsou dostatečně komplexní, ale nejsou důsledně uplatňovány, se přiklánějí především studenti bydlící v obcích od 2 000 do 10 000 obyvatel a měst nad 10 000 obyvatel. Protože však řada respondentů není situaci schopna kvalifikovaně posoudit, jsou závěry sporné.

Velikost místa trvalého bydliště neovlivňuje jednoznačně názory studentů, nepotvrdila se hypotéza, že čím menší obec, tím přísnější morální soudy. Zda je to způsobeno faktem, že se jedná o studenty posledních ročníků, kteří podléhají mínění jiné komunity, nebo je to způsobeno rozdílným podílem mužů a žen, bydlících v těchto obcích, nebo hrají roli jiné faktory - na příklad zkušenosti s vlastním podnikáním, resp. podnikáním rodiny, nelze na základě údajů z dotazníku spolehlivě posoudit.

Věrohodnost názorů studentů na podnikatelskou etiku

Určitou kontrolu předchozích výroků studentů představují odpovědí na otázku, co by udělali, když jejich spolužák nebo spolupracovník (pokud již pracují) poruší pravidla.

Reakce studentů na porušení etických pravidel

Tabulka 4

79,6 % respondentů by spolužákovi / spolupracovníkovi řeklo, aby to nedělal, mnozí by toto napomenutí doprovodili i další reakcí - další porušení pravidel by již hlásili (24,9 %), případně by ohlásili případ velmi důležitého porušení pravidel, ale pak i v případě, že by to mělo pro kolegu fatální důsledky (32,2 %). 4,4 % respondentů by hlásilo každé porušení pravidel, v zájmu jejich respektování, ovšem 47,2 % respondentů by neudělalo nic, protože každý někdy poruší pravidla. Mnozí z takto odpovídajících respondentů by tuto reakci spojili se soukromým napomenutím. Muži kladou na dodržování pravidel nižší důraz než ženy.

Studenti jsou k porušování pravidel poněkud benevolentní, někteří nevědí, jak by se zachovali a tyto odpovědi naznačují, že je pro studenty jednodušší řešit etické otázky “na teoretické” úrovni, zatímco uplatňovat je v praxi je obtížnější.

Závěr

Závěrem lze říci, že názory studentů ovlivňuje celkové klima české společnosti. Studenti nedůvěřují institucím, nepovažují zákony a další normy za komplexní a, pokud ano, pak je považují za nedůsledně uplatňované. Studenti jsou více než z 50 % ochotni připustit represivní způsoby prosazování “správných” způsobů jednání a “správných” myšlenek.

V teoretické rovině zaujímá převážná většina studentů vysoce morální postoje, jsou-li však konfrontováni s “praktickým” problémem, který by se mohl konkrétně někoho dotknout, úroveň morálky klesá. Není, bohužel, možné ověřit, zda ti studenti, kteří jsou již zaměstnáni (nebo podnikají), mají odlišné postoje od ostatních studentů.

Literatura:

Horalíková, M.: Etika v činnosti podniku. Sborník prací z mezinárodní vědecké konference Agrární perspektivy VII. Řada E/K - 1998. PEF ČZU, Praha 1998

Horalíková, M. a kol.: Podniková kultura a etika v současné praxi. Závěrečná zpráva projektu 104/10/22797/0. PEF ČZU, Praha 1999