Podle zákona je zvíře živý organismus i věc

O zvířatech jako pojmu hovoří dvě skupiny zákonů, z nichž každý pojímá zvíře zcela odlišně. Upozornil na to dnes mluvčí Státní veterinární správy ČR (SVS) Josef Duben. Pojetí zvířete jako živého tvora řeší podle mluvčího mimo jiné veterinární zákon a zejména pak zákon na ochranu zvířat proti týrání. Ten již nyní stanoví, že „Zvířata jsou stejně jako člověk živými tvory, schopnými na různém stupni pociťovat bolest a utrpení, a zasluhují si proto pozornost, péči a ochranu ze strany člověka." Tím se přiznává zvířeti specifické postavení v našem právním řádu. Postavení živého tvora, kterého je třeba chránit, respektovat jeho potřeby a věnovat mu pozornost.

Jsou také stanoveny sankce za porušení, a může to být v dosud platné úpravě až odsouzení k odnětí svobody na jeden, maximálně dva roky. Podle údajů ministerstva spravedlnosti bylo za týrání zvířat od roku 1992 (kdy nabyl zákon na ochranu zvířat proti týrání účinnosti) dosud stíháno podle § 203 trestního zákona celkem 593 osob a odsouzeno 271 osob.

Jako věc je naopak zvíře tehdy, pokud je zvíře předmětem řady právních vztahů, kdy je s ním zacházeno obdobně jako s jinými věcmi, které je možno vlastnit, obchodovat s nimi, apod. Dále v případě, když člověk nese odpovědnost za škody zvířetem způsobené jiné osobě, v tomto případě věcí, kterou má mít ve své moci, a za kterou zodpovídá. Zde se neřeší, zda je „věc“ živá, či nikoli, řeší se zde důsledek. Za tuto „věc“, tedy zvíře, je člověk zodpovědný, za škody, které může způsobit. Viz případy odsouzení za to, že něčí nezajištěný či nezvladatelný pes někoho pokousal, či dokonce usmrtil. Je to podobné, jako když člověk někoho přejede autem.

„Pokud dojde v chystaných a připravovaných právních úpravách ke zvýšení trestní sazby za týrání zvířat, s tím lze bezpochyby souhlasit. A pokud dojde ke změně terminologie v ostatních zákonech (trestním zákoně či občanském zákoníku) ve smyslu nazvání zvířete živým tvorem a pomůže-li to někomu, proč nakonec nikoli. Je však třeba dodat, že ze zodpovědnosti za chované zvíře a z případné škody jím způsobené se majitel nevyviní,“ konstatoval Duben.