Podaří se SVS udržet „čistý štít“ navzdory…?

Navzdory tomu, že se v řadě i evropských zemí potýkají s celou řadou nákaz zvířat, a kterých jsou naše země prosté, se hovoří o „zjednodušení“ státního veterinárního dozoru. Z pohledu na každotýdenní hlášení ze systému ADNS se naopak jeví, že v některých ohledech by byla na místě větší přísnost.

Na rozdíl od ČR je hlášen výskyt tuberkulózy skotu ve Francii, Itálii, Švýcarsku, Polsku, vztekliny v Nizozemí, Řecku, Maďarsku, Polsku a Rumunsku. Západonilská horečka je hlášena z Itálie, Španělska, africký mor prasat v Itálii, a klasický mor prasat v Lotyšsku. Dále to jsou i jiné choroby, jako bluetongue (katarální horečka ovcí) v Itálii a Španělsku, infekční anémie koní v Rumunsku a tak by se dalo pokračovat. A blízké Turecko je stále rezervoárem slintavky a kulhavky, moru malých přežvýkavců, vztekliny a antraxu. Žádná takováto choroba se v ČR nevyskytuje. Nicméně vzhledem k nárůstu pohybu lidí, zvířat a produktů významně vzrůstá riziko šíření nákaz. Nákazy nerespektují hranice.

Pozornost, kterou věnuje Státní veterinární správa obchodu v rámci EU i se třetími zeměmi, přináší ten efekt, že si paradoxně lidé vůbec nepřipouštějí žádná rizika a považují dobrou nákazovou situaci u nás prakticky za samozřejmost. Samozřejmost to ale není. Díky řadě statusů země prosté řady nákaz mohou naši zemědělci i producenti obchodovat bez omezení a můžeme požadovat při obchodu i dodatečné garance.

Samozřejmě tyto naše úspěchy nejsou zadarmo, efekt je úměrný, ovšem je nutné situaci stále sledovat a státní území chránit a nákazovou situaci stále zlepšovat. Je například reálné, že v dohledné době bude ČR ozdravena od IBR, infekční bovinní rhinotracheitidy, což přinese další jednodušení obchodu. A to záleží také na dobré spolupráci se zemědělci, s chovateli.

Josef Duben, tisk. mluvčí SVS