Plíseň bramborová na skladovaných hlízách
04.10.2006 | ÚZPI
Plíseň bramborová (Phytophthora infestans) se v závislosti na počasí během roku vyskytuje s různou intenzitou. Patogen, na jehož vývoj má příznivý vliv zejména vlhké a teplé počasí, může v důsledku zničení listového aparátu způsobit drastické ztráty na výnosech. To však nejsou jediné škody, které plíseň bramborová vyvolává. Pokud dojde k infekci hlíz, je nutné počítat se značnými problémy při skladování. K nim přispívají rovněž sekundární infekce vyvolané bakteriemi r. Erwinia a fuzárii, které využívají vstupní brány vytvořené fytoftorou a pronikají do hlíz.
K infekci hlíz může docházet již během vegetace v půdě, jestliže se sporangia vytvořená na listech dostávají s dešťovou vodou do hrůbků na zdravé hlízy. Spory tak mohou pronikat např. ještě neuzavřenými lenticelami do zásobního pletiva a infikovat hlízy. Rozsah infekce hlíz závisí na napadení listů, množství srážek, popř. jejich četnosti a prostorovém rozložení hlíz v hrůbku. Napadení proto lze omezit např. vyšší vrstvou půdy nad hlízami a tvarem hrůbků. Tím se redukuje nebezpečí kontaminace hlíz smyvem spor. Aby se infekční potenciál a tím i škody co nejvíce snížily, je potřeba dbát na důslednou aplikaci fungicidů, která musí být zahájena včas a probíhat po celé vegetační období. V Německu je přikládán velký význam závěrečnému ošetření přípravky, které likvidují spory (např. Shirlan nebo Ranman).
Důležitou roli hraje také ukončení vegetace likvidací natě, které by se mělo uskutečnit přibližně čtyři týdny před sklizní. Během tohoto období ztrácejí spory schopnost infikovat, takže při sklizni se nemusí počítat s tím, že by došlo k novému napadení. K tomu přispívá také skutečnost, že při časné likvidaci natě se sklidí hlízy s pevnou slupkou, které jsou tak méně náchylné vůči poškození. Tím je z této strany minimalizováno i nebezpečí infekce poraněními.
K snížení rizika možné infekce plísní bramborovou je mimo to potřeba sklízet za suchého počasí a dbát na dostatečné zhojení poranění ve skladech. Toto opatření má zásadní význam, protože infekce hlíz probíhá většinou trhlinami ve slupce a poraněními, která vznikají při sklizni a naskladnění.
Pokud navzdory preventivním opatřením dojde k napadení hlíz plísní bramborovou, tvoří se na slupce různě velké, nepravidelné, lehce propadlé skvrny modrošedé barvy. Pod těmito skvrnami se nachází rezavě hnědé zásobní pletivo, které není ostře ohraničené od zdravého pletiva. Jakmile jsou hlízy jednou infikovány, choroba se dále vyvíjí. Nakonec mohou být hlízy zcela zachváceny hnědou hnilobou.
Další články v kategorii Zemědělství
- EU pozastavila na rok dovozní cla na hnojiva, netýká se to Ruska a Běloruska (22.05.2026)
- Prezident Agrární komory Doležal obhájil na volebním sněmu v Olomouci funkci (22.05.2026)
- Válka USA s Íránem má výrazný dopad na srílanský čajový průmysl (22.05.2026)
- Nová Řada 5: univerzální pracovní traktor pro každodenní provoz (22.05.2026)
- Zemědělský fond spouští příjem hlášení škod u ovocnářů po jarních mrazech (22.05.2026)
- Setkání chovatelů plemene limousine ve Vilémovicích (22.05.2026)
- Samosběry jahod u Olomouce se blíží. Pěstitelé lákají na zajímavé odrůdy (21.05.2026)
- Šéf Agrární komory: Zemědělství je v krizi, měla by o tom jednat vláda (21.05.2026)
- Eurostat: Počet včelstev na farmách v EU byl v roce 2023 rekordní, v Česku klesl (21.05.2026)
- Ministr Šebestyán: Mrazy závažně poškodily sady, příští týden eurokomisaři moji písemnou žádost osobně zopakuji (21.05.2026)

Tweet



