Palas chce diskusi o vybíjení

Tři nové případy výskytu nemoci šílených krav (BSE) za poslední měsíc nijak nezpochybňují bezpečnost potravin, které se dostávají na náš stůl. Naopak jsou dokladem toho, že vyšetřování na jatkách i další razantní opatření, která chrání nezávadnost potravin, jsou účinná, uvedl v úterý ministr zemědělství Jaroslav Palas. Při vysoké četnosti porážek a prováděných kontrol v ČR počet případů BSE podle Palase nepřekračuje standardní výskyt této nemoci v okolních zemích. "Například v Německu evidují nový případ BSE každých 14 dnů," podotkl ministr. Jak dodal, pro spotřebitele je nejdůležitější záruka, že se do oběhu nedostane žádná z rizikových částí těl zvířat, u nichž je byť jen hypotetická možnost nákazy.

Postup určuje vyhláška

Podle údajů Státní veterinární správy bylo v ČR od 1. února 2001 až do těchto dnů bylo vyšetřeno již přes 470 tisíc kusů skotu. Z toho bylo zatím osm testů pozitivních. Při každém výskytu BSE se postupuje podle prováděcí vyhlášky ministerstva zemědělství (MZe) k veterinárnímu zákonu. "Podle této metodiky má být utraceno potomstvo nemocného zvířete, jeho vrstevnice mladší a starší 12 měsíců a zvířata, která s ním žrala stejné krmení," vysvětlil ústřední ředitel Státní veterinární správy Josef Holejšovský. "Takový zásah do práce chovatelů je v podmínkách našich velkokapacitních chovů velmi drastický a velice těžko se s tím smiřuji. O posledních dvou případech dvakrát jednal se zemědělským komisařem EU Franzem Fischlerem," řekl Právu Palas.

Stát musí zemědělce, v jejichž chovech se BSE vyskytla, odškodnit. Peníze na to jsou vyčleněny v tzv. Nákazovém fondu. Nejdražší je úhrada za zvířata utracená z preventivních důvodů. Jen ve dvou posledních případech MZe odhaduje náhrady zemědělcům na 50 miliónů korun. Jejich skutečné ztráty jsou ale mnohem vyšší a jen část z nich pokryje běžné komerční pojištění. Záměrem českých veterinářů idalších odborníků je rovněž otevřít otázku, zda jsou tak rozsáhlá preventivní opatření v chovech i nadále vědecky zdůvodnitelná. "Jsem přesvědčen, že tato diskuse je nanejvýš potřebná," dodal Palas. V praxi jde především o to, že kvůli vysokým koncentracím chovů u nás jsou i počty preventivně utrácených zvířat vysoké. Vždyť v souvislosti se sedmým případem má být z chovu společnosti ZEOS Lomnice nad Popelkou i dalších podniků utraceno téměř 900 dobytčat. "Evropská ani česká legislativa neukládá, v jakém časovém rozpětí je třeba zvířata utratit. V sedmém případě bude tento postup rozložen do tří měsíců, což nám bylo schváleno," řekl Právu ústřední ředitel SVS Josef Holejšovský. Vysokobřezí jalovice tak podle něj dostanou možnost se otelit. Budou-li matky při testech negativní, mohou být narozená telata ponechána v chovech. Krávy se budou moci dál dojit.