Ovce s lidskými mozkovými buňkami - a co dál?

Veřejnost vzrušila zpráva, že University of Nevada provádí velký výzkum, v jehož rámci chová stádo ovcí s orgány z lidských buněk. A jde nejenom o žaludky nebo srdce, ale také o mozky. Neznamená to, že by lidské mozkové buňky umožnily ovci vnímat a reagovat jako člověk - zatím. V každém případě takový výzkum stírá hranici mezi živočišnými druhy. Což budí etické problémy. Tisk v této souvislosti připomíná, že Stanford University povolila etická komise podobný výzkum u myší. Vědci však dostali uloženo monitorovat chování myší s lidskými buňkami - a v případě prvních příznaků lidského chování myš okamžitě usmrtit.

Bezprostředním cílem podobných výzkumů je zkoumat chování lidských orgánů metodami, které na lidech nepřicházejí v úvahu. A v dlouhodobém výhledu je cíl pěstovat například v ovcích náhradní orgány k transplantacím. Etický panel The National Academies (sdružuje Národní akademii věd, Národní inženýrskou akademii, Lékařský institut a Národní výzkumnou radu) navrhl koncem dubna pravidla, jimiž by se měl řídit výzkum lidských kmenových buněk (o něž jde, protože jsou klíčem k tvorbě lidských orgánů v organismech cizích druhů). Kromě obecných pravidel je klíčové, že má být absolutně zakázán přenos zvířecích kmenových buněk do lidského embrya a že každý přenos lidských kmenových buněk na zvíře má být schválen etickou komisí příslušné výzkumné instituce. Zvláštní postavení dostali ostatní primáti, na něž by lidské kmenové buňky také neměly být vůbec přenášeny.