Oteplování planety je kritické

Globální oteplování se již blíží kritickému bodu, z něhož nebude návratu a jež povede k nepředvídatelným změnám. Toto varování obsahuje zpráva rusko-britského vědeckého týmu, publikovaná v časopise New Scientist. „Když uvolníte takové přírodní procesy, může to dojít tak daleko, že to nepůjde zastavit,“ upozornil David Viner z výchoanglické univerzity. „Věčně zmrzlou půdu, jestliže začne tát, už nezmrazíte. Může to vyhnat teplotu nahoru mnohem rychleji než lidmi způsobené emise.“ Univerzitní expedice z ruského Tomsku a britského Oxfordu, jejímž byl Viner členem, zkoumala stav věčně zmrzlé půdy (permafrostu) na subarktické západní Sibiři.

Zjistila, že toto území o velikosti asi milionu čtverečních kilometrů (což je rozloha Francie a Německa dohromady), zformované před 11 tisíci lety koncem doby ledové, začíná na některých místech jevit známky tání. Ke stejnému zjištění dospěl letos v květnu americký tým z Aljašky.

Sibiřský permafrost tvoří zmrzlá rašelina a podle odhadů zadržuje asi 70 miliard tun metanu. Tento plyn je několikrát výkonnějším, pokud jde o skleníkový efekt, než oxid uhlíku CO2. Předpovědi IPCC (Mezivládní panel pro zkoumání klimatických změn) a dalších světově uznávaných institucí hovoří o zvýšení průměrných teplot na Zemi v tomto století o 1,4 až 5,8 stupně. Sibiř podobně jako Arktida patří k oblastem, kde se otepluje rychleji, během posledních čtyřiceti let údajně až o 4 stupně.

Podle výpočtů klimatologa Stephena Sitche z britské MetOff (vládní meteorologický ústav) může postupné tání permafrostu přidat do atmosféry do konce století 700 milonů tun uhlíku ročně – stejně jako vzniká v důsledku lidské činnosti. Ačkoli by se tak hladina CO2 v atmosféře zvýšila na dvojnásobek, znamenalo by to oteplení o 10 až 25 %. „Jestli se rozběhne takové tempo oteplování, vymykající se našim možnostem přizpůsobení a našimi silami nezastavitelné, povede to k ekonomickému, sociálnímu a ekologickému chaosu,“ opakoval varovný postoj Přátel Země její ředitel Toni Juniper. „Ještě je čas na nějaká opatření, ale už ne mnoho,“ uvedl.

Nerovnoměrné oteplování pociťují i obyvatelé evropských velkoměst. Podle studie světového Fondu na ochranu divoké přírody (WWF) stoupla v Londýně a dalších 16 velkoměstech starého kontinentu průměrná letní maxima za posledních 30 let nejméně o jeden až dva stupně. Vedle britské metropole je na tom nejhůře Madrid, Paříž, Stockholm, Lisabon a Atény.