Odkolek vzal zpět vyvlastnění akcií

Drobní akcionáři komplikovali vznik největší české pekárenské skupiny. Majitelé Odkolku se odhodlali k ojedinělému kroku. První velká společnost zrušila svůj plán vyvlastnit malé akcionáře. Rozhodla se tak firma Ramill, která ovládá naprostou většinu akcií pekáren Odkolek, na páteční mimořádné valné hromadě. Důvod? Firma potřebuje podle informací HN dokončit do konce roku fúzi Odkolku s Delta Pekárnami. Definitivní tečce za spojením, kterým vznikne jedna z největších pekárenských skupin ve střední Evropě, zatím bránily žaloby drobných akcionářů na podmínky "vytěsnění". A firma kvůli žalobám nemohla zapsat potřebné změny do obchodního rejstříku. "Mohu potvrdit změnu rozhodnutí. Ale důvody, které nás k tomu vedly, nechceme komentovat," řekl mluvčí Ramillu Jaroslav Pomp.

Drobní akcionáři vyčkávají

Spojení Odkolku a Delta Pekáren povolil po téměř tříletém zkoumání antimonopolní úřad letos v únoru. "Oddalování fúze nás už stálo spoustu prostředků," komentoval to šéf Ramillu Marko Pařík. Ten spolu s bratrem Jaroslavem celou skupinu ovládá. Drobní akcionáři byli rozhodnutím firmy překvapeni. Zdali vezmou žaloby zpět, zatím nevědí. "Pro mě je důležité, že se představenstvo na valné hromadě zavázalo vrátit věc do původního stavu," uvedl pouze jeden z menších akcionářů Odkolku Jaromír Horáček.

Nezvyklé rozhodnutí

Ojedinělý krok Ramillu překvapil i experty. "Majoritní akcionář nemá důvod něco takového dělat, pokud není například v časové tísni. O žádném podobném případu jsem neslyšel," říká analytik společnosti Atlantik FT Jan Schiesser. Dosavadní spory o vyvlastnění zatím žádní z malých akcionářů nevyhráli, v několika případech dosáhli alespoň zvýšení původně navrhované ceny za akcii.

Podle statistik České kapitálové informační agentury (Čekia) dosud využilo možnosti vyvlastnit menšinové akcionáře 227 společností. Drobným vlastníkům vyplatily odhadem 9,2 miliardy korun. "Celkový počet firem, které mohou na základě zveřejněné akcionářské struktury k vytěsnění přistoupit, se pohybuje kolem čtyř set," říká Petra Doležalová z firmy Čekia. Celková suma na výplatu akcionářů by se tak mohla vyšplhat na třináct miliard. Akcionáři s podílem více než 90 procent mohou přinutit ostatní majitele k prodeji akcií od loňského července.