Odborníci snižují odhad růstu ekonomik kandidátských zemí

Vídeňský institut pro mezinárodní hospodářské srovnání (WIIW) mírně snížil odhad letošního růstu ekonomik pěti zemí střední a východní Evropy ucházejících se o vstup do Evropské unie na 2,4 procenta z předchozích 2,5 procenta. V příštím roce zaznamenají tyto státy průměrný růst 1,7 procenta, řekl Peter Havlik z WIIW. Největší zpomalení růstu proti dosavadním odhadům zaznamená Polsko, které může podle institutu letos počítat s růstem HDP o jedno procento a v roce 2002 bude jeho ekonomika stagnovat. O 0,8 procentního bodu na čtyři procenta snížil WIIW odhad růstu maďarské ekonomiky. Naopak vývoj v České republice je lepší, než se čekalo. Letos může Česko počítat s růstem HDP o 3,7 procenta a v příštím roce se třemi procenty. V roce 2003 zaznamená české hospodářství růst o čtyři procenta, stejně jako ostatní země visegrádské čtyřky. Růst HDP Slovenska by letos i v příštím roce měl dosáhnout tří procent. ˝Růst ekonomik reformních zemí donedávna podporovala především zahraniční poptávka,˝ míní WIIW. Příznivé vnější ekonomické faktory se však po zářijových útocích na USA značně zhoršily a nynější oslabení konjunktury západních ekonomik je znepokojující. Dlouhotrvající pokles ekonomik v západní Evropě by se totiž bezpochyby odrazil i na poklesu HDP reformních států, a to v závislosti na hloubce a délce jeho trvání o půl až 1,5 procentního bodu.

Nezaměstnanost má mírně vzrůst

Většinu států střední a východní Evropy však do letošního září ekonomická situace vyspělých zemích výrazněji neovlivnila. ˝Za předpokladu ozdravení světového hospodářství ve druhé polovině roku 2002 by mohly země střední a východní Evropy současnou krizi překonat bez větších negativních vlivů na růst jejich ekonomik,˝ poznamenal Havlik. S výjimkou Ruska by totiž domácí poptávka v příštích dvou letech mohla nahradit slábnoucí vývoj čistého exportu. V pěti kandidátských zemích na členství v EU, tedy v desku, na Slovensku, v Maďarsku, Polsku a ve Slovinsku klesne podle WIIW v roce 2002 míra inflace. V případě ČR se tempo růstu spotřebitelských cen zpomalí na 3,5 procenta z letošních 4,9 procenta. O 1,5 procentního bodu na šest procent v roce 2002 klesne inflace na Slovensku. ˝Mnoho reformních zemí bude muset čelit vnější nerovnováze jako důsledku výraznějšího nárůstu importu,˝ upozorňuje institut s tím, že dramatické zvýšení schodku běžného účtu platební bilance se dá nyní pozorovat v případě Slovenska. Podíl schodku na HDP by se měl zvýšit letos na 8,2 procenta z loňských 3,7 procenta. Možné nebezpečí krize by mohl zmírnit očekávaný pokles cen energetických surovin a tento deficit by se měl v roce 2002 snížit na 7,4 a v roce 2003 na pět procent HDP. Schodek běžného účtu Česka odhaduje WIIW pro tento a příští rok shodně na 5,5 procenta HDP. Celý region ale zápasí s vysokou nezaměstnaností. Déletrvající recese v Evropské unii by tak podle vídeňského institutu silně postihla i tyto reformní státy. Nejvyšší nezaměstnanost bude mít letos Slovensko, a to 18 procent. V příštích dvou letech by se však měla míra nezaměstnanosti každoročně snižovat o jeden procentní bod. Opačná situace nastane v Polsku, kde nezaměstnanost v příštím roce stoupne na 19 procent z letošních 16,5 procenta. Míra nezaměstnanosti v Česku by se měla pohybovat příští rok kolem 9,5 procenta a v roce 2003 klesnout na devět procent.