Ochrana včel a ochrana rostlin – žádný antagonismus

V roce 2008 došlo v oblasti horního Porýní ke zvýšení ztrát včel v souvislosti s výsevem osiva kukuřice. Úřady proto tuto událost důkladně prozkoumaly a zajistily nápravu. Dnes je již známo, že příčinou úhynu včel byla v první řadě nedostatečná přilnavost mořidla k osivu a použitá technika výsevu. Výsledek německého monitoringu ukázal, že za normálních okolností není mezi aplikací chemických přípravků na ochranu rostlin a ztrátami včelstev patrná souvislost. Dosud bylo vyhodnoceno přes 100 000 údajů od 120 včelařů s celkovým počtem 1 200 včelstev.

Předmětem výzkumu, který probíhal do roku 2008, byl počet a velikost včelstev, sklizeň medu, rezidua pesticidů a napadení škůdci. Projekt byl zahájen v roce 2004. Cílem byl systematický výzkum příčin ztrát včel, které se v minulých letech ve zvýšené míře vyskytovaly. Na monitoringu se podílely vedle nezávislých výzkumných včelařských ústavů také Německý svaz včelařů, Německé profesní a živnostenské společenstvo včelařů, Německý svaz rolníků a postižené firmy průmyslu ochrany rostlin.

Výzkumy ukázaly, že roztoči rodu Varroa, pokud proti nim není prováděna dostatečná ochrana, napomáhají šíření dalších patogenů včel, jako např. prvoka rodu Nosema, který výrazně narušuje zdravotní stav a odolnost včel. V případě zimních ztrát, které kolísají od včelaře k včelaři, by mohla být prokázána významná souvislost s napadením včelstev roztočem a prvokem na podzim. Průměrné ztráty se ve sledovaném období pohybovaly od 8 do 16 procent.

Dále bylo zjištěno, že v 55 z 215 vzorků v plástech uskladněného a uzrálého pylu, včelího chleba, byly nalezeny stopy pesticidů. Jak shodně uvedl Německý svaz rolníků a Spolkový výbor ovoce a zeleniny, škodlivý vliv pesticidů na včely nebyl při odborné aplikaci zjištěn. Totéž platí i pro neonikotinoidy.