Obiloviny srpen 1998 - zpráva MZe ČR (2. část-zkráceno)

Situacní a výhledová zpráva

Obiloviny

Srpen 1998

(2. cást)

Vydal: Ministerstvo zemedelství Ceské republiky

Reditel odboru strategie a komodit Ing. Jirí Dubec, MZe CR

Odpovední odborní redaktori:

Ing. Eduard Šiman MZe CR

Ing. Jan Svoboda MZe CR

OBSAH

Trh s obilovinami v Ceské republice

Obiloviny celkem

Pšenice

Žito

Jecmen

Oves

TRH S OBILOVINAMI V CESKÉ REPUBLICE

Trh s obilovinami byl v marketingovém roce 1997/98 významne ovlivnen SFTR, který na podzim 1997 nakoupil 130,8 tis. t potravinárské pšenice na vrácení zápujcky SSHR a zajistil tak cenovou stabilitu potravinárské pšenice. V dusledku toho nemusel být uplatnen intervencní nákup za minimální garantovanou cenu.

Trh s obilovinami v marketingovém roce 1997/98 ovlivnila také podpora soukromého skladování pro termínované zásobování mlýnu v 1. pololetí 1998 v rozsahu 180,3 tis. t potravinárské pšenice a 7,2 tis. t žita. V 1. ctvrtletí 1998 mlýny využívaly predevším takto zálohove zajištenou surovinu.

Rovnež navýšení státních hmotných rezerv o 60 tis. t krmného jecmene a 40 tis. t krmné pšenice nákupem z volného trhu prispelo ke stabilizaci ceny krmného obilí.

Výše sklizne roku 1997 umožnila v marketingovém roce 1997/98 postupne v prubehu 2. pololetí 1997 uvolnit vydávání vývozních licencí na pšenicnou mouku a na všechny druhy obilovin krome kukurice. Vzhledem k vyšším domácím cenám bylo uplatnení domácího obilí a mouky na svetovém trhu obtížné. Ani zámer vývozu v 1. pololetí 1998, kdy byl licencemi umožnen vývoz všech druhu obilovin, se nepodarilo naplnit.

Vetšina obchodu s obilovinami probíhá v Ceské republice prímo mezi výrobci a zpracovateli, zejména u krmného obilí. Z toho duvodu je rozsah obchodování obilovinami na burzách velmi malý, ale v souvislosti se snahami o vývoz se muže stávající situace podstatne zmenit.

Burzovní obchody s obilními komoditami probíhají v Ceské republice na 3 burzách.

Plodinová burza Brno je zamerená na obchodování zrninami a ostatními dlouhodobe skladovatelnými rostlinnými komoditami. Ceny zverejnované v den burzovního shromáždení této burzy zahrnují i informace o obchodech mimo parket, poskytované jejími cleny.

Obchodní burza Hradec Králové má regionální charakter. Obchoduje rostlinnými i živocišnými komoditami.

Nove vzniklá Moravskoceská obchodní a komoditní burza v Brne bude zastrešovat dve samostatné burzy, Moravskoceskou obchodní burzu a Moravskoceskou komoditní burzu a bude provádet zúctování jejich operací. Toto usporádání zvýší rentabilitu obchodování a zajistí rádný chod burz. Významné je propojení techto burz s burzami v Polsku, Madarsku, Slovensku, Lotyšsku a na Ukrajine.

Moravskoceská obchodní burza bude dozorována burzovním komisarem MZe a bude obchodovat s produkty rostlinné a živocišné výroby a s produkty vzniklými z jejich zpracování a dále s výrobky používanými v souvislosti s jejich výrobou a mohla by významne zasáhnout do obchodování obilovinami již v marketingovém roce 1998/99.

Moravskoceská komoditní burza bude dozorována burzovním komisarem Ministerstva prumyslu a obchodu a bude se zabývat prumyslovými komoditami.

Ocekává se, že v marketingovém roce 1998/99 sehraje podstatne vetší úlohu než v predcházející sezóne také Obilnárská unie a Svaz pestitelu sladovnického jecmene.

Podle soupisu ploch osevu k 31. 5. 1998, odhadu výnosu obilovin k 20. 6. a 15. 7. 1998, podle zdravotního stavu porostu i prubehu pocasí lze ocekávat v roce 1998 sklizen približne 7 mil. t obilovin, tedy nad úrovní domácí spotreby. Témer o 300 tis. t nižší než potrebný vývoz obilovin a výrobku z obilovin v marketingovém roce 1997/98 vedl spolu s poklesem domácí spotreby k nežádoucímu rustu zásob. Pro domácí trh obilovinami v Ceské republice bude v marketingovém roce 1998/99 charakteristický výrazný previs nabídky.

Jako preventivní opatrení ke stabilizaci trhu vyhlásila Rada SFTR termínovaný (zálohový) nákup (záloha 1500 Kc/t) ze sklizne 1998 ve výši 300 tis. t kvalitní potravinárské pšenice za cenu 4000 Kc/t s prípadným doplatkem. Rada SFTR dále vyhlásila minimální garantovanou cenu potravinárské pšenice pro intervencní nákup v marketingovém roce 1998/99 ve výši 4000 Kc/t. Kvalitativní požadavky pro intervencní nákup jsou nižší než u termínovaného (zálohového) nákupu - viz prílohy. Na základe vývoje cen potravinárské pšenice byl zahájen intervencní nákup 27. 7. 1998.

Preventivní charakter má i vypsání výberového rízení na vývoz (mimo Slovensko) 100 tis. t potravinárské pšenice, zapujcené ze státních hmotných rezerv. V prípade, že dojde k vyšší sklizni, lze predpokládat další státní zásahy.

OBILOVINY CELKEM

Osevní plochy obilnin celkem pro sklizen v roce 1998 poklesly podle soupisu ploch osevu v Ceské republice (CSÚ) proti roku 1997 o 15,6 tis. ha (necelé jedno procento) na 1 680,8 tis. ha. Z orné pudy zabírají v roce 1998 obilniny 54,38 %. Ve srovnání s predchozím rokem poklesla plocha jarin o 121,6 tis. ha, plocha ozimu vzrostla o 106,0 tis. ha. Ozimy tak predstavují plných 67,2 % z celkového osevu obilnin.

Odhad výnosu a sklizní obilovin k 15. 7. 1998 (porovnání zaokrouhlených údaju)

Sklizen (tis. t) Výnos (t/ha)

Druh Skutecnost Odhad Rozdíl Index Skutec. Odhad Rozdíl Index

obiloviny 1997 k 15.7.1998 (%) 1997 k 15.7.1998 (%)

Pšenice ozimá 3 427,4 3 767,5 340,1 109,9 4,47 4,44 -0,03 99,3

Pšenice jarní 212,9 233,6 20,7 109,7 3,60 3,61 0,01 100,3

Pšenice celkem 3 640,3 4 001,1 360,8 109,9 4,41 4,38 -0,03 99,3

Žito 259,4 260,0 0,6 100,2 3,43 3,60 0,17 105,0

Jecmen ozimý 664,8 763,2 98,4 114,8 4,23 4,08 -0,15 96,5

Jecmen jarní 1 819,7 1 481,4 -338,3 81,4 3,72 3,77 0,05 101,3

Jecmen celkem 2 484,5 2 244,7 -239,8 90,4 3,84 3,87 0,03 100,8

Oves 246,6 188,3 -58,3 76,4 3,18 3,20 0,02 100,6

Tritikale 57,1 80,7 23,6 141,3 3,83 3,96 0,13 103,4

Základní obiloviny 6 688,0 6 774,8 86,8 101,3 4,08 4,12 0,04 101,0

Pramen: CSÚ Prognóza sklizní vybraných zemedelských plodin k 15. 7. 1998

MZe CR ocekává v roce 1998 celkovou sklizen obilovin ve výši 7004,7 tis. t.

Za základ bilancních propoctu MZe pro marketingový rok 1998/99 byly vzaty odhady CSÚ k 20. 6. a 15. 7. 1998, doplnené o informace Státní rostlinolékarské služby, meteorologické údaje a šetrení územních odboru MZe CR.

Na základe konecných údaju o sklizni roku 1997 se v marketingovém roce 1997/98 ocekávalo snížení celkového dovozu na 130,5 tis. t, predevším jako dusledek vysoké sklizne kukurice. Skutecný dovoz dosáhl 156,9 tis. t. Tento výsledek je nutné považovat za príznivý vzhledem k situaci, kdy v sousedních státech byly k dispozici velké prebytky krmného obilí za velmi nízké ceny.

K udržení rovnováhy na domácím trhu bylo v marketingovém roce 1997/98 potreba vyvézt (krome výrobku z obilovin) 323,0 tis. t obilovin. Ve skutecnosti vývoz dosáhl pouze 138,4 tis. t. Vzhledem k situaci na svetovém trhu je nutné i tento objem vývozu pokládat za príznivý vzhledem k tomu, že šlo o nesubvencované vývozy.

Nevyvezené ocekávané množství obilovin vcetne výrobku z obilovin a nižší spotreba obilovin na krmné úcely jsou hlavní príciny nárustu konecných zásob v marketingovém roce 1997/98 na úroven 1762,3 tis. t. Tyto zásoby budou mít nepríznivý vliv na cenový vývoj v následujícím marketingovém roce.

V záveru marketingového roku 1998/99 se nove predpokládá technické užití obilovin ve forme kvasného lihu pri výrobe smesí pohonných hmot.

Ve srovnání s koncem predchozího marketingového roku, kdy byly ceny obilovin na mimorádne vysoké úrovni, je v cervnu 1998 cenová úroven všech obilovin nižší. Nejvyšší je pokles ceny u kukurice (o více než 700 Kc/t) a pšenice (o 600 až 650 Kc/t), nejnižší u žita (100 - 200 Kc/t).

Vzhledem k vyšší nabídce obilovin a omezeným vývozním možnostem lze ocekávat v marketingovém roce 1998/99 další tlak na snižování cen, který si zrejme vyžádá více státních zásahu.

Bilancní tabulka obilovin celkem (krome rýže)

Ukazatel Jedn. 1995/96 1996/97 1997/98 1998/99*)

Osevní plocha tis. ha 1 581,3 1 586,5 1 696,3 1 680,8

Skliznová plocha tis. ha 1 575,9 1 581,0 1 685,8 1 664,0

Výnos t/ha 4,19 4,20 4,14 4,21

Výroba tis. t 6 601,7 6 644,1 6 982,8 7 004,7

Pocátecní zásoby tis. t 1 893,1 652,0 1 307,1 1 762,3

Dovoz tis. t 127,3 864,6 156,9 237,0

Celková nabídka tis. t 8 622,1 8 160,7 8 446,8 9 004,0

Domácí spotreba celkem 1) tis. t 7 097,6 6 841,5 6 546,1 6 732,1

z toho - potraviny tis. t 2 307,0 2 059,0 1 988,0 2 076,0

- osiva tis. t 400,0 384,0 386,1 386,1

- krmiva tis. t 4 390,6 4 398,5 4 172,0 4 220,0

- technické užití tis. t 50,0

Vývoz vcetne Slovenska tis. t 872,5 12,1 138,4 828,0

Celkové užití tis. t 7 970,1 6 853,6 6 684,5 7 560,1

Konecné zásoby tis. t 652,0 1 307,1 1 762,3 1 443,9

Konecné zásoby/domácí

spotreba % 9,19 19,11 26,92 21,45

Pramen: CSÚ; Celní statistika; 1) MZe CR, VÚZE

Poznámka: Zásoby jsou uvedeny vcetne SFTR a SSHR, *) Odhad

Bilance obilovin podle jednotlivých druhu pro marketingový rok 1997/98

Ukazatel Jedn. Pšenice Žito Jecmen Oves Kukurice Ost. ob. Celkem

Osevní plocha tis. ha 834,1 75,7 653,5 77,8 35,0 20,2 1 696,3

Skliznová plocha tis. ha 825,5 75,6 646,5 77,6 41,2 19,5 1 685,8

Výnos t/ha 4,41 3,43 3,84 3,18 6,92 3,42 4,14

Výroba tis. t 3 640,3 259,4 2 484,5 246,6 285,2 66,8 6 982,8

Pocátecní zásoby tis. t 689,2 94,4 389,3 27,5 105,6 1,1 1 307,1

Dovoz tis. t 49,2 0,9 20,2 0,0 85,9 0,7 156,9

Celková nabídka tis. t 4 378,7 354,7 2 894,0 274,1 476,7 68,6 8 446,8

Dom. spotr. celkem1) tis. t 3 454,0 243,4 2 222,9 238,5 322,8 64,5 6 546,1

z toho - potraviny tis. t 1 230,0 192,0 530,0 18,0 10,0 8,0 1 988,0

- osiva tis. t 194,0 21,4 132,9 20,5 12,8 4,5 386,1

- krmiva tis. t 2 030,0 30,0 1 560,0 200,0 300,0 52,0 4 172,0

Vývoz tis. t 79,6 1,1 19,9 2,7 32,8 2,3 138,4

Celkové užití tis. t 3 533,6 244,5 2 242,8 241,2 355,6 66,8 6 684,5

Konecné zásoby tis. t 845,1 110,2 651,2 32,9 121,1 1,8 1 762,3

Kon. zás./dom. spotr. % 24,47 45,28 29,30 13,79 37,52 2,79 26,92

Pramen: CSÚ; Celní statistika; 1) MZe CR, VÚZE

Poznámka: Zásoby jsou uvedeny vcetne SFTR a SSHR

Odhad bilance obilovin podle jednotlivých druhu pro marketingový rok 1998/99

Ukazatel Jedn. Pšenice. Žito Jecmen Oves Kukurice Ost. ob. Celkem

Osevní plocha tis. ha 914,0 72,2 580,5 58,8 29,2 26,2 1 680,8

Skl. Plocha

(Osev x 0,99) tis. ha 904,9 71,4 574,6 58,2 28,9 25,9 1 664,0

Výnos t/ha 4,50 3,57 3,94 3,27 4,80 3,44 4,21

Výroba tis. t 4 068,5 255,0 2 263,1 190,3 138,7 89,1 7 004,7

Pocátecní zásoby tis. t 845,1 110,2 651,2 32,9 121,1 1,8 1 762,3

Dovoz tis. t 20,0 5,0 20,0 1,0 190,0 1,0 237,0

Celková nabídka tis. t 4 933,6 370,2 2 934,3 224,2 449,8 91,9 9 004,0

Dom. spotr. celkem tis. t 3 670,0 238,4 2 209,9 195,5 332,8 85,5 6 732,1

z toho - potraviny tis. t 1 276,0 192,0 577,0 15,0 10,0 6,0 2 076,0

- osiva tis. t 194,0 21,4 132,9 20,5 12,8 4,5 386,1

- krmiva tis. t 2 150,0 25,0 1 500,0 160,0 310,0 75,0 4 220,0

- technické

užití tis. t 50,0 50,0

Vývoz tis. t 700,0 5,0 100,0 10,0 10,0 3,0 828,0

Celkové užití tis. t 4 370,0 243,4 2 309,9 205,5 342,8 88,5 7 560,1

Konecné zásoby tis. t 563,6 126,8 624,4 18,7 107,0 3,4 1 443,9

Kon.zás./dom.spotr. % 15,36 53,19 28,25 9,57 32,15 3,98 21,45

Pramen: CSÚ; MZe CR

Poznámka: Zásoby jsou uvedeny vcetne SFTR a SSHR

Dovoz obilovin celkem bez rýže v období let 1993 - 1998 (tis. t)

Kalend. Leden Cervenec Množství za Marketingový Množství za

rok až cerven až prosinec kalend. rok rok market. rok

1993 202,7 367,3 570,1

1994 134,1 118,8 252,9 93/94 501,4

1995 119,9 81,3 201,2 94/95 238,7

1996 46,0 383,9 429,8 95/96 127,3

1997 480,7 76,2 556,9 96/97 864,6

1998 80,7 80,7 97/98 156,9

Pramen: Celní statistika

Poznámka: zaokrouhlení presných údaju

Vývoz obilovin celkem bez rýže v období let 1993 - 1998 (tis. t)

Kalend. Leden Cervenec Množství za Marketingový Množství za

rok až cerven až prosinec kalend. rok rok market. rok

1993 165,3 12,0 177,2

1994 30,9 43,4 74,2 93/94 42,8

1995 418,6 724,0 1142,6 94/95 462,0

1996 148,5 5,0 153,5 95/96 872,5

1997 7,1 9,0 16,1 96/97 12,1

1998 129,4 129,4 97/98 138,4

Pramen: Celní statistika

Poznámka: zaokrouhlení presných údaju

Prubeh pocasí

Príprava k setí ozimu pro sklizen 1998 byla na vetšine území ztížena nedostatecnými srážkami, ale další prubeh pocasí umožnil dobré založení vetšiny porostu.

Prubeh zimního období byl netypický, jen s dvema krátkými obdobími silných mrazu. Snehová pokrývka byla slabá a v souvislé vrstve vydržela jen nekolik dnu, ale práve v dobe silných mrazu byly porosty pokryty.

V zimním období byly srážky prevážne ve forme dešte a nezmrzlá puda umožnila jejich zasakování. Tím došlo k doplnení zásob vody v pude.

Porosty ozimých obilnin obnovily rust již v polovine února. Stav porostu po zime byl dobrý, poškození mrazy, hraboši a plísní snežnou bylo minimální.

Pro obiloviny príznivý prubeh pocasí byl prerušen delším obdobím sucha v kvetnu. Toto sucho se projevilo snížením poctu odnoží v závislosti na vododržnosti pudy a množství srážek v jednotlivých oblastech. Snížení úrody se ocekává zejména u jarního jecmene, který má menší možnost nahradit nižší hustotu porostu poctem a hmotností zrn. Suché pocasí omezilo poléhání porostu a napadení porostu obilovin chorobami, zejména padlím travním, ale podporilo také premnožení hlodavcu.

Kvetnové období sucha bylo vystrídáno souvislým deštivým obdobím vhodným pro šírení klasových chorob. Jejich výskyt však nedosáhl takového stupne, aby byl duvodem k obavám o kvalitu sklizne.

Prubeh pocasí v období od cervna 1997 do kvetna 1998 je ilustrován grafy prumeru hodnot vybraných meteorologických stanic, charakterizujících jednotlivé výrobní oblasti. Grafy srovnávají prubeh prumerných mesícních teplot vzduchu a úhrnu srážek v jednotlivých mesících tohoto období s dlouhodobými prumery.

Další podrobné meteorologické ukazatele pro jednotlivé zemedelské oblasti v letech 1997 a 1998 v porovnání s dlouhodobými prumery (normálovými hodnotami) jsou uvedeny v príloze.

PŠENICE

Výroba

MZe CR ocekává, že se v roce 1998 sklidí více než 4 mil. t pšenice (4068,5 tis. t), což predstavuje mezirocní nárust 428,2 tis. t (11,8 %). První predbežné výsledky sledování kvality ukazují na problémy se skrytou porostlostí, projevující se nižším císlem poklesu. Srovnání predbežných výsledku s prumerem predchozího roku je uvedeno v tabulce. Potravinárské pšenice se ocekává dostatek jak pro domácí potrebu, tak pro vývoz. Odrudy, schopné za príznivých podmínek dosáhnout potravinárské kvality jsou v CR zastoupeny více než z 90 %.

První cástecné výsledky sledování kvality potravinárské pšenice ze sklizne 1998 (klasové vzorky) ve srovnání s prumernými hodnotami potravinárské pšenice ze sklizne 1997

Rok Objem. Mokrý lepek SDS- Císlo Bílkoviny Propad pod Propad pod

hmotnost v sušine (%) seditest poklesu (%) sítem 2,5 mm sítem 2,2 mm

(g/l) (14) (Viskotest) (%) (%)

*HTZ (g) (ml) (s)

1997 766,7 30,6 60,0 214 11,6 10,1 3,2

1998 51,8*) 32,9 69,6 205 12,2 3,8 0,7

Pramen: Monitoring kvality sklizne pšenice v CR, Zemedelský výzkumný ústav Kromeríž s.r.o.

Osevní plochy

Osevní plocha jak ozimé, tak jarní pšenice se proti predchozímu roku zvýšila. Podle soupisu ploch osevu k 31. 5. 1998 (CSÚ) je zvýšení u ozimé pšenice 75,3 tis. ha (9,7 %), u jarní pšenice 4,5 tis. ha (7,5 %). Zastoupení pšenice na orné pude tak dosáhlo 29,6 %. Z celkové plochy obilovin predstavuje pšenice 54,4 %. Ozimá pšenice výrazne prevládá, je jí oseto 92,9 % osevní plochy pšenice celkem. Rozširování pšenice svedcí o relativní výhodnosti jejího pestování dané její výnosovou stabilitou a zahrnutím potravinárské pšenice do regulace.

Hektarové výnosy

Suchem v kvetnu 1998 byla ozimá pšenice poškozena méne než jiné obilniny. Její mohutnejší korenový systém spolu s vytvorenými zásobami jí umožnil snáze preklenout nepríznivé období a také je schopna slabší odnožení snáze nahradit zvýšením poctu zrn a zvýšením jejich hmotnosti. Výjimkou jsou pouze porosty na lehkých pudách. Dalšími duvody pro ocekávání dobrých výnosu je malý výskyt chorob a zatím nepolehlé porosty.

MZe predpokládá u ozimé pšenice výnos 4,56 t/ha. Jde o 0,12 t/ha vyšší výnos než uvádí odhad CSÚ k 15. 7. 1998 (4,44 t/ha). Duvodem vyššího odhadu MZe jsou první skliznové výsledky podle sledování územních odboru MZe. U jarní pšenice se ocekávají výnosy na úrovni 3,66 t/ha. Pro bilancní výpocet vychází odhad pro pšenici celkem 4,50 t/ha, o 0,09 t/ha vyšší než skutecnost roku 1997.

Bilancní tabulka pšenice

Ukazatel Jedn. 1995/96 1996/97 1997/98 1998/99*)

Osevní plocha tis. ha 832,0 801,3 834,1 914,0

Skliznová plocha tis. ha 830,8 798,6 825,5 904,9

Výnos t/ha 4,60 4,67 4,41 4,50

Výroba tis. t 3 822,8 3 727,2 3 640,3 4 068,5

Pocátecní zásoby tis. t 1 338,5 444,3 689,2 845,1

Dovoz tis. t 2,0 195,8 49,2 20,0

Celková nabídka tis. t 5 163,3 4 367,3 4 378,7 4 933,6

Domácí spotreba celkem 1) tis. t 3 916,2 3 675,0 3 454,0 3 670,0

z toho - potraviny tis. t 1 380,0 1 250,0 1 230,0 1 276,0

- osiva tis. t 186,0 183,0 194,0 194,0

- krmiva tis. t 2 350,2 2 242,0 2 030,0 2 150,0

- technické užití tis. t 50,0

Vývoz vcetne Slovenska tis. t 802,8 3,1 79,6 700,0

Celkové užití tis. t 4 719,0 3 678,1 3 533,6 4 370,0

Konecné zásoby tis. t 444,3 689,2 845,1 563,6

Konecné zásoby/domácí

spotreba % 11,35 18,75 24,47 15,36

Pramen: CSÚ; Celní statistika; 1) MZe CR, VÚZE

Poznámka: Zásoby jsou uvedeny vcetne SFTR a SSHR, *) Odhad

Pocátecní zásoby

Pocátecní zásoby pšenice v marketingovém roce 1998/99 se proti predchozímu roku zvýšily vlivem nižšího užití na krmné úcely a nižšího než potrebného vývozu pšenice a pšenicné mouky. Jejich objem 845,1 tis. t umožnil plynule pokracovat ve vývozu od pocátku marketingového roku 1998/99.

Dovoz

V marketingovém roce 1997/98 dosáhl dovoz pšenice 49,2 tis. t, z toho jen 6,4 tis. t byla pšenice potravinárská. Proti puvodním predpokladum byl dovoz výrazne vyšší jako dusledek nabídky krmné pšenice ze zahranicí za velmi nízké ceny. Prevážná vetšina pšenice byla dovezena ze Slovenska.

Ocekávané nízké ceny pšenice v zahranicí mohou vyvolat urcité dovozy krmné pšenice i v marketingovém roce 1998/99.

Dovoz pšenice a soureže v období let 1993 - 1998 (tis. t)

Kalend. Leden Cervenec Množství za Marketingový Množství za

rok až cerven až prosinec kalend. rok rok market. rok

1993 94,3 76,8 171,2

1994 31,9 12,3 44,1 93/94 108,7

1995 3,0 1,7 4,7 94/95 15,3

1996 0,3 1,7 2,0 95/96 2,0

1997 194,0 30,7 224,7 96/97 195,8

1998 18,5 18,5 97/98 49,2

Pramen: Celní statistika

Poznámka: zaokrouhlení presných údaju

Celková nabídka

Predpokládá se, že celková nabídka pro marketingový rok 1998/99 (4933,6 tis. t) bude o 554,9 tis. t (o 12,7 %) vyšší ve srovnání s predchozím rokem v dusledku vyšších pocátecních zásob a predpokládané vyšší sklizne pšenice v roce 1998. Vyšší celková nabídka prevyšuje výrazne domácí spotrebu, což vyvolává potrebu vývozu. Pro vývoz se ocekává dostatek kvalitní potravinárské pšenice. V marketingovém roce 1997/98 byl podíl dovozu na celkové nabídce 1,1 %, pro nadcházející sezónu by mel klesnout pod 1 %.

Potravinárské užití

Potravinárské užití pšenice vykazuje mírný pokles. V této bilancní položce je zahrnuta i spotreba potravinárské pšenice na vývoz pšenicné mouky. Proti ocekávanému vývozu 50 tis. t se jí v marketingovém roce 1997/98 podarilo vyvézt jen 17,3 tis. t. Presto se vývoz výrobku z pšenice jeví jako perspektivní a proto se v marketingovém roce 1998/99 opet predpokládá vývoz 50 tis. t mouky. O vývozu mouky podává prehled tabulka.

Vývoz pšenicné mouky (položky celního sazebníku skupiny 1101) v období let 1993 - 1998 ( tis. t)

Kalend. Leden Cervenec Množství za Marketingový Množství za

rok až cerven až prosinec kalend. rok rok market. rok

1993 41,0 8,3 49,3

1994 5,5 0,9 6,5 93/94 13,8

1995 3,3 72,6 75,8 94/95 4,2

1996 26,0 0,6 26,6 95/96 98,6

1997 2,1 12,4 14,5 96/97 2,7

1998 4,9 4,9 97/98 17,3

Pramen: Celní statistika

Poznámka: zaokrouhlení presných údaju

Spotreba na osivo

V osevu pro sklizen 1999 nepredpokládáme u pšenice výrazné zmeny a tedy ocekáváme i približne stejnou spotrebu osiva.

Krmivárské užití

Pšenice je naší nejduležitejší krmnou obilovinou. V marketingovém roce 1997/98 jí bylo zkrmeno 2030 tis.t a její podíl na celém zkrmovaném množství obilovin byl 48,7 %. Presto se u nás zatím nerozšírilo pestování odrud pšenice pro krmné úcely. Pritom význam pšenice s rozširujícím se chovem drubeže a prasat nadále poroste.

V marketingovém roce 1998/99 by mela spotreba pšenice na krmení vzrust na 2150,0 tis. t, protože pokles cen a oživení zahranicní poptávky po mase budou stimulovat rozvoj výroby masa.

Technické užití

V záveru marketingového roku 1998/99 se nove predpokládá technické užití ve forme kvasného lihu pri výrobe smesí pohonných hmot.

Vývoz

Nedostatek tuzemské pšenice v potravinárské kvalite a nadbytek krmné pšenice v okolních státech znemožnily v marketingovém roce 1997/98 dosáhnout potrebného rozsahu vývozu. Podarilo se vyvézt jen 79,6 tis. t, z toho 43,2 tis. t byla pšenice potravinárská. Rozhodující objem pšenice byl vyvezen do Polska. Vzhledem k situaci na svetovém trhu lze však i tento objem považovat za príznivý, nebot nebyl subvencován.

Zmenená situace na vnitrním trhu vyžaduje v marketingovém roce 1998/99 vyvézt co nejvetší množství z optimálních 700 tis. t. Proto bude vývozu venována zvýšená pozornost. Již v soucasné dobe je rozhodnuto uvolnovat vývozní licence na vývoz pšenice do limitu 200 tis. t s platností do konce roku 1998.

Vývoz pšenice a soureže v období let 1993 - 1998 (tis. t)

Kalend. Leden Cervenec Množství za Marketingový Množství za

rok až cerven až prosinec kalend. rok rok market. rok

1993 125,9 1,2 127,1

1994 15,5 13,2 28,7 93/94 16,8

1995 358,0 660,2 1 018,3 94/95 371,2

1996 142,5 2,8 145,3 95/96 802,8

1997 0,3 3,3 3,5 96/97 3,1

1998 76,4 76,4 97/98 79,6

Pramen: Celní statistika

Poznámka: zaokrouhlení presných údaju

Celkové užití

Za predpokladu realizovaného vývozu 700 tis. t bude celkové užití v marketingovém roce 1998/99 podstatne vyšší (4 370,0 tis. t) než v roce 1997/98, kdy dosáhlo 3533,6 tis. t.

Konecné zásoby

Pokud se podarí uskutecnit žádoucí vývoz, ocekává se pokles konecných zásob o 281,5 tis. t na úroven, potrebnou pro plynulý prechod na zásobování z nové sklizne.

Cenový vývoj

Spodní hranici pro cenu potravinárské pšenice by mela ovlivnovat minimální garantovaná cena 4000 Kc/t. Vzhledem k tomu, že v cene je zahrnuta i doprava do místa prevzetí, muže být potravinárská pšenice prodávána i za nižší ceny, pokud tím dojde k úspore dopravních nákladu. Horní hranice pro možný cenový pohyb je pod silným konkurencní tlakem zahranicního obilí, který nedovolí její zvýšení. Cena potravinárské pšenice se tedy ve druhé polovine roku 1998 bude pohybovat mezi 3900 - 4100 Kc/t. Prebytek krmné pšenice u nás i v sousedních státech zrejme stlací její cenu pod 3200 Kc/t, prinejmenším v poskliznovém období.

ŽITO

Výroba

MZe predpokládá sklizen žita v objemu 255,0 tis. t, což je o 4,4 tis. t (1,7 %) méne než v minulém roce. Výše sklizne má dostatecnou rezervu pro pokrytí všech požadavku potravinárského užití z domácí produkce. Mírné snížení výroby je žádoucí pro udržení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na domácím trhu Ceské republiky.

Osevní plochy

Podle soupisu ploch osevu (CSÚ) k 31. 5. 1998 je osevní plocha žita (72,2 tis. ha) o 3,6 tis. ha (4,7 %) nižší než pred rokem. Žito se pestuje na 2,3 % orné pudy a na celkové ploše obilnin se podílí 4,3 %. Rozsah pestování žita je pro pokrytí domácí spotreby dostatecný. Další pokles ploch je však s ohledem ke kolísání kvality v jednotlivých rocnících a tedy k nutnosti urcité rezervy nežádoucí.

Hektarové výnosy

Hektarový výnos se predpokládá na úrovni 3,57 t/ha. Proti skutecnosti minulého roku je predpoklad o 0,14 t/ha vyšší.

Pocátecní zásoby

Pocátecní zásoby jsou u žita vzhledem k jeho nezastupitelnosti a ke kolísání kvality v jednotlivých letech vyšší než u ostatních obilovin. Jejich výše v marketingovém roce 1998/99 již pokrývá více než polovinu rocní potravinárské potreby žita. To umožnuje vyrovnat prípadný výkyv v kvalite potravinárského žita a tím omezit potrebu dovozu potravinárského žita.

Bilancní tabulka žita

Ukazatel Jedn. 1995/96 1996/97 1997/98 1998/99*)

Osevní plocha tis. ha 79,4 64,1 75,7 72,2

Skliznová plocha tis. ha 79,3 63,6 75,6 71,4

Výnos t/ha 3,30 3,21 3,43 3,57

Výroba tis. t 261,9 204,3 259,4 255,0

Pocátecní zásoby tis. t 59,1 25,0 94,4 110,2

Dovoz tis. t 21,4 200,3 0,9 5,0

Celková nabídka tis. t 342,4 429,6 354,7 370,2

Domácí spotreba celkem 1) tis. t 316,6 335,0 243,4 238,4

z toho - potraviny tis. t 270,0 250,0 192,0 192,0

- osiva (vc. ploch pícnin)tis. t 20,0 25,0 21,4 21,4

- krmiva tis. t 26,6 60,0 30,0 25,0

Vývoz vcetne Slovenska tis. t 0,8 0,2 1,1 5,0

Celkové užití tis. t 317,4 335,2 244,5 243,4

Konecné zásoby tis. t 25,0 94,4 110,2 126,8

Konecné zásoby/domácí

spotreba % 7,90 28,18 45,28 53,19

Pramen: CSÚ; Celní statistika; 1) MZe CR, VÚZE

Poznámka: Zásoby jsou uvedeny vcetne SSHR, *) Odhad

Dovoz

Podstatne vyšší kvalita žita ze sklizne 1997 proti roku 1996 znamenala prudký pokles nutných dovozu. V marketingovém roce 1997/98 se nedovezlo prakticky žádné žito a ani pro nadcházející sezónu se s vetším dovozem nepocítá.

Dovoz žita v období let 1993 - 1998 (tis. t)

Kalend. Leden Cervenec Množství za Marketingový Množství za

rok až cerven až prosinec kalend. rok rok market. rok

1993 0,0 22,7 22,7

1994 11,7 3,0 14,7 93/94 34,4

1995 0,4 0,1 0,5 94/95 3,4

1996 21,3 141,6 162,9 95/96 21,4

1997 58,7 0,1 58,8 96/97 200,3

1998 0,8 0,8 97/98 0,9

Pramen: Celní statistika

Poznámka: zaokrouhlení presných údaju

Celková nabídka

Pri velmi nízkém dovozu bude celková nabídka tvorena jen pocátecními zásobami a sklizní. Vyšší celková nabídka je dusledkem vyšších pocátecních zásob.

Potravinárské užití

V potravinárském užití žita došlo k výrazné zmene související s lepší kvalitou žita ze sklizne 1997. Puvodní predpoklad, že cást žita bude zpracována na líh, se nenaplnil a potravinárské užití se témer úplne omezilo na mlynárské zpracování. Pokud nedojde k vetšímu znehodnocení žita v dobe sklizne, lze predpokládat, že užití na výrobu lihu v marketingovém roce 1998/99 bude opet minimální.

Spotreba na osivo

V osevu pro sklizen v roce 1999 se neocekávají u žita výrazné zmeny a proto se nepredpokládají ani výrazné zmeny ve spotrebe osiva.

Krmivárské užití

Žito nepoužité k výrobe potravin je v soucasné dobe zkrmováno. I v marketingovém roce 1998/99 se predpokládá zkrmení žita nespotrebovaného potravinárským prumyslem, prestože žito není považováno za vhodné krmivo.

Vývoz

V marketingovém roce 1998/99 bylo vyvezeno 1,1 tis.t žita. Také v následujícím marketingovém roce se predpokládá vývoz žita jen v malém množství.

Vývoz žita v období let 1993 - 1998 (tis. t)

Kalend. Leden Cervenec Množství za Marketingový Množství za

rok až cerven až prosinec kalend. rok rok market. rok

1993 25,7 7,8 33,4

1994 0,1 0,4 0,5 93/94 7,9

1995 0,0 0,5 0,5 94/95 0,4

1996 0,3 0,1 0,4 95/96 0,8

1997 0,1 0,4 0,5 96/97 0,2

1998 0,7 0,7 97/98 1,1

Pramen: Celní statistika

Poznámka: zaokrouhlení presných údaju

Celkové užití

Predpokládané celkové užití žita v marketingovém roce 1998/99 v objemu 243,4 tis. t je zhruba na stejné úrovni jako v predchozím roce.

Konecné zásoby

Konecné zásoby jsou v pomeru k ostatním obilovinám vysoké. Duvodem je jeho nezastupitelnost v potravinárství a vyšší zásoby u SSHR. Toto zásoby neovlivnují nabídku na trhu.

Cenový vývoj

Prebytkové žito, které je k dispozici v Evropské Unii a Polsku, je pomerne drahé a proto lze predpokládat, že cena kvalitního potravinárského žita nepoklesne tak významne jako u jiných neregulovaných obilovin.V závislosti na podílu potravinárského žita ve sklizni lze jeho cenu ve druhém pololetí 1998 ocekávat v rozmezí 3300 - 3700 Kc/t podle kvality.

JECMEN

Výroba

MZe ocekává celkovou sklizen jecmene 2263,1 tis. t. Z tohoto množství pripadá na jarní jecmen 1476,0 tis. t. Predpokládaný požadavek sladoven predstavuje 38,1 % ocekávané sklizne jarního jecmene.

Ocekávaný objem sklizne predstavuje výrazný pokles (o 221,4 tis. t, tj. o 8,9 %) proti skutecnosti roku 1997 (2484,5 tis. t), související s obtížným odbytem nekvalitního sladovnického jecmene. Proti predchozímu roku se ze sklizne 1998 ocekává vyšší podíl jecmene ve sladovnické kvalite a tedy dostatek domácí suroviny pro sladovaní i prípadný vývoz.

Osevní plochy

Podle soupisu ploch osevu (CSÚ) k 31. 5. 1998 se osevní plocha ozimého jecmene proti roku 1997 zvýšila o 29,0 tis. ha (18,3 %) na 187,1 tis. ha a plocha jarního jecmene klesla o 102,0 tis. ha (20,6 %) na 393,4 tis. ha. Jecmen svou celkovou osevní plochou 580,5 tis. ha zaujímá 18,8 % orné pudy a na ploše obilnin se podílí 34,5 %. Z celkové plochy jecmene je jarní jecmen na 67,8 %. Jarní jecmen je naší druhou nejpestovanejší obilninou, pokles jeho osevní plochy ukazuje na posun výhodnosti pestování ve prospech pšenice.

Hektarové výnosy

Jarní jecmen byl patrne ze všech obilnin nejvíce poškozen kvetnovým suchem. V dusledku nedostatecného odnožení jsou zejména pozdeji seté porosty rídké. Protože jarní jecmen má jen omezenou možnost vyrovnat malou hustotu klasu vetším poctem zrn v klasu a vetší hmotností obilek, ocekává se v prumeru nižší hektarový výnos, ale vyšší kvalita.

Predpokládá se výnos jecmene celkem 3,94 t/ha, což je o 0,10 t/ha více než v predchozím roce. Výnos ozimého jecmene se predpokládá ve výši 4,25 t/ha, tj. zhruba na stejné úrovni jako v predchozím roce, u jarního jecmene na úrovni 3,79 t/ha, o 0,09 t/ha nižší.

V hektarových výnosech se ocekávají velké regionální rozdíly v závislosti na dobe založení porostu, rozdelení deštových srážek a vododržnosti pudy.

Bilancní tabulka jecmene

Ukazatel Jedn. 1995/96 1996/97 1997/98 1998/99*)

Osevní plocha tis. ha 560,2 604,1 653,5 580,5

Skliznová plocha tis. ha 557,6 599,8 646,5 574,6

Výnos t/ha 3,84 3,77 3,84 3,94

Výroba tis. t 2 140,5 2 262,4 2 484,5 2 263,1

Pocátecní zásoby tis. t 272,7 100,2 389,3 651,2

Dovoz tis. t 15,7 273,9 20,2 20,0

Celková nabídka tis. t 2 428,9 2 636,5 2 894,0 2 934,3

Domácí spotreba celkem 1) tis. t 2 267,5 2 240,2 2 222,9 2 209,9

z toho - potraviny tis. t 620,0 520,0 530,0 577,0

- osiva tis. t 160,0 141,0 132,9 132,9

- krmiva tis. t 1 487,5 1 579,2 1 560,0 1 500,0

Vývoz vcetne Slovenska tis. t 61,2 7,0 19,9 100,0

Celkové užití tis. t 2 328,7 2 247,2 2 242,8 2 309,9

Konecné zásoby tis. t 100,2 389,3 651,2 624,4

Konecné zásoby/domácí

spotreba % 4,42 17,38 29,30 28,25

Pramen: CSÚ; Celní statistika; 1) MZe CR, VÚZE

Poznámka: Zásoby jsou uvedeny vcetne SSHR, *) Odhad

Pocátecní zásoby

Pocátecní zásoby v marketingovém roce 1998/99 jsou vyšší o 261,9 tis. t než v predchozím roce. Je to dusledek nižší kvality sklizne 1997, která neumožnila potrebný rozsah vývozu sladovnického jecmene. Nízké svetové ceny neumožnily ani vývoz krmného jecmene. Klesající živocišná výroba nedokázala celou nabídku jecmene zužitkovat.

Dovoz

V marketingovém roce 1997/98 bylo dovezeno 20,2 tis. t jecmene, témer výhradne sladovnického (20,1 tis. t). Nejvetší objem byl dovezen ze Slovenska. Nabídka velmi levného krmného jecmene v zahranicí muže vést v marketingovém roce 1998/99 k dovozu krmného jecmene. Dovoz sladovnického jecmene pri dostatku domácí suroviny se nepredpokládá.

Dovoz jecmene v období let 1993 - 1998 (tis. t)

Kalend. Leden Cervenec Množství za Marketingový Množství za

rok až cerven až prosinec kalend. rok rok market. rok

1993 36,1 209,3 245,4

1994 48,3 32,8 81,1 93/94 257,5

1995 6,1 7,2 13,3 94/95 38,9

1996 8,5 128,4 136,9 95/96 15,7

1997 145,5 3,3 148,8 96/97 273,9

1998 16,9 16,9 97/98 20,2

Pramen: Celní statistika

Poznámka: zaokrouhlení presných údaju

Celková nabídka

Celková nabídka marketingového roku 1998/99 bude i pres ocekávanou nižší sklizen vyšší vzhledem k podstatne vyšším pocátecním zásobám. Predpokládaný nárust predstavuje 40,3 tis. t.

Potravinárské užití

Pres nízkou kvalitu jecmene ze sklizne 1997 se podarilo zásobovat sladovny domácí surovinou v takovém rozsahu, že sladovnická sezóna nemusela být predcasne ukoncena. Podíl zpracovaného sladovnického jecmene z dovozu na celkovém množství zpracovaného sladovnického jecmene predstavuje necelá 4 %. S ohledem na nízkou kvalitu výchozí suroviny lze hodnotit vývoz 142,7 tis. t sladu v marketingovém roce 1997/98 za velmi dobrý výsledek.

V marketingovém roce 1998/99 se ocekává další nárust exportu sladu, který se projeví v bilanci zvýšením potravinárského užití. Projeví se i vliv programu "EXPORT" pro podporu vývozu sladu v rámci PGRLF. Tato podpora je vázána na poskytnutí záloh pestitelum ve výši úmerné množství exportovaného sladu. Sladovnám bude uhrazena cást úroku z úveru na poskytnutí záloh pestitelum, z úveru na krytí skladovacích nákladu a z úveru na krytí pohledávek u odberatelu.

U ostatního potravinárského užití se výrazné zmeny neocekávají.

Porovnání vybraných kvalitativních ukazatelu sladovnického jecmene v letech 1995 - 1997 Jednotka Rok 1995 Rok 1996 Rok 1997 Rok 1997 Rok 1997

Cechy Morava

Pocet vzorku 90 129 102 33 69

Objemová hmotnost kg 70,0 67,6 66,3 67,0 66,0

Klícivá energie 4 ml 72 h % 96,1 86,3 84,1 90,8 80,9

Klícivá rychlost % 73,4 59,8 55,8 64,0 51,8

Klícivá energie 8 ml 72 h % 51,2 44,0 36,2 44,3 32,3

Klícivost 96 h % 99,2 97,7 98,0 98,3 97,8

Obsah vláhy % 12,2 13,2 12,8 12,8 12,7

Obsah škrobu % 63,4 63,7 64,4 64,2 64,5

Obsah bílkovin % 11,3 11,1 11,1 11,3 11,1

Barva sladu j. EBC 3,6 4,2 4,2 4,2 4,2

Extrakt % 81,0 81,9 81,6 81,6 81,6

Rozdíl extraktu v jemném

a hrubém mletí (DLFU) % 1,9 1,8 2,1 2,0 2,1

Relativní extrakt pri 45 oC % 39,5 42,7 38,1 38,3 38,1

Konecný stupen prokvašení

sladiny % 82,4 80,5 80,7 81,4 80,4

Diastatická mohutnost j. WK 327 337 293 301 289

Rozpustný dusík mg/100 ml 83 87 85 85 85

Friabilita (krehkost) % 85 80 79 80 78

Homogenita % 96,4 92,3 92,8 93,2 92,6

Pramen: Zpráva výzkumného ústavu pivovarského a sladarského

Vývoz sladu (položka celního sazebníku 1107 10 99) v období let 1993 - 1998 (tis. t)

Kalend. Leden Cervenec Množství za Marketingový Množství za

rok až cerven až prosinec kalend. rok rok market. rok

1993 74,5 63,8 138,3

1994 80,8 99,0 179,7 93/94 144,6

1995 99,9 97,9 197,8 94/95 198,9

1996 84,8 45,0 129,8 95/96 182,7

1997 73,4 60,9 134,2 96/97 118,4

1998 81,8 81,8 97/98 142,7

Pramen: Celní statistika

Poznámka: zaokrouhlení presných údaju

Spotreba na osivo

Protože zatím nejsou duvody ocekávat v osevu jecmene pro sklizen 1999 výrazné zmeny, nepredpokládají se zmeny ani ve spotrebe osiv.

Krmivárské užití

V marketingovém roce 1997/98 se cást nabídky krmného jecmene nepodarilo krmivársky užít a to se projevilo nárustem konecných zásob. Proti puvodním predpokladum poklesla spotreba krmného jecmene na 1560 tis. t, mimo jiné i v souvislosti s posunem výroby masa ve prospech drubežího masa.

V marketingovém roce 1998/99 se ocekává snížení spotreby krmného jecmene proti predchozímu roku ve prospech pšenice.

Vývoz

V posledních dvou marketingových letech, v souvislosti s nižší kvalitou sladovnického jecmene, byl vývoz jecmene na velmi nízké úrovni. V marketingovém roce 1997/98 bylo celkem vyvezeno 19,9 tis. t, z toho sladovnického jecmene 13,6 tis. t. Vývoz sladovnického jecmene byl témer výhradne do Nemecka. Vývozní licence byly uvolnovány predevším pro krmný jecmen, aby se zajistila surovina pro domácí sladovny.

Vývoz sladovnického jecmene v marketingovém roce 1998/99 bude záviset na kvalite sklizne. Vzhledem k vysokým zásobám bylo uvolneno vydávání licencí na vývoz jecmene do výše 50 tis. t s platností do 31. 12. 1998, pricemž se predpokládá další navýšení podle výsledku sledování kvality sladovnického jecmene a výše nabídky.

Vývoz jecmene v období let 1993 - 1998 (tis. t)

Kalend. Leden Cervenec Množství za Marketingový Množství za

rok až cerven až prosinec kalend. rok rok market. rok

1993 3,7 1,5 5,3

1994 6,8 24,9 31,7 93/94 8,3

1995 50,9 58,5 109,4 94/95 75,8

1996 2,7 1,7 4,4 95/96 61,2

1997 5,3 3,4 8,7 96/97 7,0

1998 16,5 16,5 97/98 19,9

Pramen: Celní statistika

Poznámka: zaokrouhlení presných údaju

Celkové užití

V marketingovém roce 1998/99 se ocekává nárust celkového užití jecmene o 67,1 tis. t proti minulému roku. Duvodem je ocekávaný vyšší vývoz jecného sladu a jecmene.

Konecné zásoby

V marketingovém roce 1998/99 neocekáváme další nárust konecných zásob za predpokladu, že se uskutecní bilancí predpokládaný vývoz jecmene a jecného sladu.

Cenový vývoj

Cena kvalitního sladovnického jecmene se bude do konce roku 1998 pohybovat v rozmezí 3800 - 4000 Kc/t. Vzhledem k nadbytku tuzemského krmného jecmene a levné nabídky ze zahranicí se ocekává, že ve stejném období se cena u krmného jecmene bude pohybovat v rozmezí 2600 - 3000 Kc/t.

OVES

Výroba

MZe ocekává v roce 1998 sklizen ovsa v objemu 190,3 tis. t. což je o 56,3 tis. t méne proti skutecnosti predchozího roku. Prícinou je výrazný pokles osevních ploch. Pokles výroby ovsa odpovídá situaci na trhu s ovsem, kde tuzemská poptávka klesá a vývoz se nedarí zvyšovat.

Osevní plochy

Po prechodném zvýšení osevní plochy v roce 1997, které pravdepodobne souviselo s obtížnými podmínkami pro osev ozimých obilovin, pokracuje dlouhodobý pokles osevní plochy ovsa. V roce 1998 se pestuje na výmere 58,8 tis. ha, tedy (na 1,9 % orné pudy) a jeho podíl na ploše obilovin je pouze 3,5 % (CSÚ, soupis ploch osevu k 31. 5. 1998).

Hektarové výnosy

Výnos ovsa se ocekává 3,27 t/ha, mírne nad úrovní skutecnosti predchozího roku. Nižší výnosová úroven u ovsa souvisí s jeho pestováním na méne úrodných pozemcích.

Bilancní tabulka ovsa

Ukazatel Jedn. 1995/96 1996/97 1997/98 1998/99*)

Osevní plocha tis. ha 60,1 66,1 77,8 58,8

Skliznová plocha tis. ha 60,2 65,5 77,6 58,2

Výnos t/ha 3,10 3,27 3,18 3,27

Výroba tis. t 186,7 214,2 246,6 190,3

Pocátecní zásoby tis. t 7,8 8,7 27,5 32,9

Dovoz tis. t 0,1 0,0 0,0 1,0

Celková nabídka tis. t 194,6 222,9 274,1 224,2

Domácí spotreba celkem 1) tis. t 179,6 195,0 238,5 195,5

z toho - potraviny tis. t 23,0 23,0 18,0 15,0

- osiva (vc. ploch

pícnin) tis. t 16,0 18,0 20,5 20,5

- krmiva tis. t 140,6 154,0 200,0 160,0

Vývoz vcetne Slovenska tis. t 6,3 0,4 2,7 10,0

Celkové užití tis. t 185,9 195,4 241,2 205,5

Konecné zásoby tis. t 8,7 27,5 32,9 18,7

Konecné zásoby/domácí

spotreba % 4,84 14,10 13,79 9,57

Pramen: CSÚ; Celní statistika; 1) MZe CR, VÚZE

Poznámka: Zásoby jsou uvedeny vcetne SSHR, *) Odhad

Pocátecní zásoby

V marketingovém roce 1998/99 se vychází z vyšších pocátecních zásob (32,9 tis. t) než v predchozím marketingovém roce 1997/98 (27,5 tis. t). Výši pocátecních zásob ovlivnil nižší než predpokládaný vývoz.

Dovoz

Podle údaju celní statistiky nebyl v marketingovém roce 1997/98 dovezen témer žádný oves. Stejná situace se ocekává i v marketingovém roce 1998/99.

Dovoz ovsa v období let 1993 - 1998 (tis. t)

Kalend. Leden Cervenec Množství za Marketingový Množství za

rok až cerven až prosinec kalend. rok rok market. rok

1993 0,5 0,7 1,2

1994 0,1 0,2 0,3 93/94 0,8

1995 0,1 0,0 0,1 94/95 0,2

1996 0,1 0,0 0,1 95/96 0,1

1997 0,0 0,0 0,0 96/97 0,0

1998 0,0 0,0 97/98 0,0

Pramen: Celní statistika

Poznámka: zaokrouhlení presných údaju

Celková nabídka

Ocekává se pokles celkové nabídky v marketingovém roce 1998/99 jako dusledek nižší sklizne.

Potravinárské užití

V marketingovém roce 1998/99 se predpokládá dostatek potravinárského ovsa pro domácí spotrebu i vývoz.

Spotreba na osivo

Nepredpokládáme výraznou zmenu v ploše osevu ovsa pro sklizen 1999 ani ve spotrebe osiva. Spotreba na osivo v sobe zahrnuje i spotrebu osiva pro pícninárské úcely.

Krmivárské užití

Krmivárské užití je u ovsa nejvýznamnejší. V souladu s ocekávanou nižší sklizní ovsa se ocekává i pokles krmivárského užití z 200 tis. t na 160 tis. t.

Vývoz

V marketingovém roce 1997/98 se vyvezlo 2,7 tis. t ovsa a pro nadcházející marketingový rok se ocekává další navýšení.

Vývoz ovsa v období let 1993 - 1998 (tis. t)

Kalend. Leden Cervenec Množství za Marketingový Množství za

rok až cerven až prosinec kalend. rok rok market. rok

1993 4,0 0,0 4,1

1994 2,8 3,1 5,9 93/94 2,9

1995 9,2 4,2 13,4 94/95 12,3

1996 2,1 0,0 2,1 95/96 6,3

1997 0,4 0,8 1,1 96/97 0,4

1998 1,9 1,9 97/98 2,7

Pramen: Celní statistika

Poznámka: zaokrouhlení presných údaju

Celkové užití

Celkové užití v marketingovém roce 1998/99 (205,5 tis. t) se predpokládá proti predchozímu roku výrazne nižší (o 14,8 %), i když se ocekává, že bude užita celá sklizen a cást nadmerných zásob.

Konecné zásoby

Ocekává se pokles konecných zásob pod 20 tis. t, za predpokladu realizovaného vývozu ve výši 10 tis. t.

Cenový vývoj

Vzhledem k vyšší nabídce i jiných levných krmných obilovin lze ocekávat u krmného ovsa cenu v rozmezí 2600 - 3000 Kc/t podle kvality. Cena potravinárského ovsa je podstatne vyšší.