OBILOVINY prosinec 1998 - zpráva MZe ČR 2. část (zkráceno)

Situacní a výhledová zpráva

OBILOVINY

prosinec 1998

(2. cást)

Vydalo Ministerstvo zemedelství Ceské republiky

Odbor marketingu a komodit MZe CR

_____________________________________________________________________

Odpovední odborní redaktori:

Ing. Eduard Šiman MZe CR

Ing. Jan Svoboda MZe CR

Reditel odboru: Ing. Jan Pellar MZe CR

OBSAH

Svetový trh obilovin (pokracování)

Trh s obilovinami v Ceské republice

Obiloviny celkem

Pšenice

Žito

Jecmen

SVETOVÝ TRH OBILOVIN (pokracování)

Slovensko.

V tabulkách je uvedena upresnená bilance marketingového roku 1997/98 a prognóza bilance marketingového roku 1998/99, vycházející z odhadu úrody k 15. srpnu 1998.

Predpokládaná bilance obilovin celkem a vybraných druhu obilovin v mark. roce 1997/98 na Slovensku

Ukazatel Jedn. Pšenice Žito Jecmen Oves Kukurice Ost. ob. Celkem

Osevní plocha tis. ha 415,0 29,7 245,2 19,4 138,7 10,4 858,4

Skliznová plocha tis. ha 412,5 29,6 242,6 19,5 137,6 10,8 852,6

Výnos t/ha 4,57 2,84 3,58 2,52 5,95 3,21 4,39

Výroba tis. t 1 886,0 84,2 868,5 49,2 818,7 34,5 3 741,1

Pocátecní zásoby tis. t 120,3 33,2 103,2 3,6 206,0 3,8 470,1

Dovoz tis. t 59,1 1,0 1,5 0,1 6,3 0,0 68,0

Ostatní zdroje tis. t 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

Celková nabídka tis. t 2 065,4 118,4 973,2 52,9 1 031,0 38,3 4 279,2

Dom. spotr. celkem tis. t 1 761,3 92,4 766,1 42,6 576,5 29,7 3 268,6

z toho - potraviny tis. t 619,4 58,5 224,1 0,2 67,4 0,1 969,7

- osiva tis. t 84,8 5,8 39,7 5,1 11,4 2,4 149,2

- krmiva tis. t 918,5 24,5 456,0 31,6 452,2 24,6 1 907,4

- ostatní tis. t 138,6 3,6 46,3 5,7 45,5 2,6 242,3

Vývoz tis. t 83,9 0,0 10,8 0,0 261,0 0,8 356,5

Ostatní užití tis. t 0,0 13,5 17,1 0,0 17,2 0,0 47,8

Celkové užití tis. t 1 845,2 105,9 794,0 42,6 854,7 30,5 3 672,9

Konecné zásoby tis. t 220,2 12,5 179,2 10,3 176,3 7,8 606,3

Pramen: VÚEPP Bratislava

Prognóza bilance jednotlivých druhu obilovin a obilovin celkem pro mark. rok 1998/99 na Slovensku

Ukazatel Jedn. Pšenice Žito Jecmen Oves Kukurice Ost. ob. Celkem

Osevní plocha tis. ha 431,7 34,4 252,9 19,6 118,2 11,6 868,4

Skliznová plocha tis. ha - - - - - - -

Výnos t/ha 4,27 2,91 3,61 2,55 5,15 3,33 4,09

Výroba tis. t 1 841,4 99,9 913,8 50,0 609,1 38,5 3 552,7

Pocátecní zásoby tis. t 220,2 12,5 179,2 10,3 176,3 7,8 606,3

Dovoz tis. t 12,3 0,0 0,0 0,0 2,3 0,0 14,6

Ostatní zdroje tis. t 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

Celková nabídka tis. t 2 073,9 112,40 1 093,0 60,3 787,7 46,3 4 173,6

Dom.spotr. celkem tis. t 1 718,5 96,0 720,0 36,7 617,7 29,7 3 218,6

z toho - potraviny tis. t 690,0 80,0 290,0 2,7 130,0 0,3 1 193,0

- osiva tis. t 107,5 6,0 55,0 4,0 8,7 2,4 183,6

- krmiva tis. t 748,0 10,0 286,0 25,0 430,0 23,0 1 522,0

- ostatní tis. t 173,0 0,0 89,0 5,0 49,0 4,0 320,0

Vývoz tis. t 205,4 0,0 273,0 0,0 47,3 0,0 525,7

Ostatní užití tis. t 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

Celkové užití tis. t 1 923,9 96,0 993,0 36,7 665,0 29,7 3 744,3

Konecné zásoby tis. t 150,0 16,4 100,0 23,6 122,7 16,6 429,3

Pramen: VÚEPP Bratislava

Podle odhadu k 15. ríjnu muže být sklizeno kukurice 627,7 tis. t, o 18,6 tis. t více než byl odhad k 15. srpnu. Úroda kukurice byla na Slovensku poškozena letním suchem a její sklizen byla velmi ztížena deštivým pocasím, konecné údaje se mohou od techto odhadu nevýznamne lišit.

Podle navržené bilance ocekává Slovensko vývoz 526 tis. t obilovin, z toho 205 tis. t pšenice, 273 tis. t jecmene a 47 tis. t kukurice. Množství kukurice je nižší než potreba dovozu kukurice v Ceské republice a Ceská republika musí hledat další zdroje. Snížená nabídka exportní kukurice souvisí krome príznivého pocasí i se zavedením výroby izoglukózy, kde kukurice slouží jako surovina.

Platnost dovozní prirážky, kterou Slovensko zavedlo pro vyrovnání své obchodní bilance v roce 1997, byla ukoncena k 1. 10. 1998.

Slovenský parlament schválil zákon, který zavazuje nákupce výrobku zemedelské prvovýroby zaplatit do 14 dnu od nákupu.

Pro rok 1998 byly vydané "Zásady zálohového nákupu potravinárské pšenice ze sklizne roku 1998." Minimální garantovaná cena pro potravinárskou pšenici byla stanovena na 4200 Sk/t. (3 456 Kc/t pri kursu 1 Sk = 0,8228 Kc k 28. 10. 1998).

Nízká cena potravinárské pšenice v Madarsku a rychlý nárust dovozu potravinárské pšenice z Madarska prinutily Slovensko prijmout docasne ochranné opatrení ve forme zvýšeného cla (Do zavedení ochranného opatrení bylo dovezeno 46 tis. t). Pro obe strany prijatelné rešení se již podarilo nalézt, jak je uvedeno v cásti venované Madarsku.

Na Slovensku byl zákonem zaveden režim skladištních poukázek. Skladištní poukázky na obilí, uskladnené ve verejných skladech, by mely sloužit jako garance na úver. V praxi banky neprijímají tento zpusob jištení s odkazem na malou likviditu zásob obilí.

Pro trh s obilovinami platí na Slovensku tržní rád, novelizovaný v roce 1997.

Ministerstvo zemedelství oznámilo zrízení ústredí pro prodej zemedelské produkce, které by melo vytvorit lepší podmínky pro obchod zemedelskými výrobky. Má také dohlížet na citlivé otázky celní unie a na bilanci zahranicního obchodu zemedelskými výrobky.

K 27. 10. 1998 byly prumerné ceny zemedelských výrobcu na Slovensku na úrovni:

potravinárská pšenice 3211 Kc/t

krmná pšenice 2276 Kc/t

žito 3081 Kc/t

sladovnický jecmen 3016 Kc/t

krmný jecmen 2264 Kc/t

krmný oves 2295 Kc/t

krmná kukurice 2424 Kc/t

Deštivé pocasí zpusobilo, že se pro sklizen 1999 nepodarilo zasít predpokládanou plochu žita. Ozimé pšenice bylo k 26. ríjnu zaseto jen 33 % z predpokládané celkové výmery.

Cenový vývoj v zahranicí

Aktuální ceny, za které je možné nakoupit obilí v zahranicí

Komodita Druh ceny Datum Kc/t Vcetne cla

CR, bez dopravy

do CR, Kc/t

Pšenice 14 % N-látek svetová CIF cena

v evropských prístavech 4.11.1998 4 937 6 048

Pšenice 12 % N-látek svetová CIF cena

v evropských prístavech 4.11.1998 4 068 4 983

Pšenice pod 12 % N-látek svetová CIF cena

v evropských prístavech 4.11.1998 3 540 4 337

Pšenice potravinárská velkoobchodní cena

Polsko Lodž 28.10.1998 4 111 4 728

Pšenice potravinárská burza Hamburk 4.11.1998 4 413 5 406

Pšenice potravinárská burza Rouen 4.11.1998 4 113 5 038

Pšenice potravinárská burza Budapešt 18.11.1998 2 389 2 747

Pšenice burza "Ruská burza" 21.10.1998 1 640 2 009

Žito velkoobchodní cena

Polsko Lodž 28.10.1998 2 398 2 758

Jecmen krmný velkoobchodní cena

Polsko Lodž 28.10.1998 2 569 3 031

Jecmen krmný burza Budapešt 18.11.1998 1 407 1 660

Jecmen krmný burza "Ruská burza" 21.10.1998 956 1 171

Jecmen sladovnický burza Wüürzburg 4.11.1998 5 192 6 360

Kukurice svetová CIF cena

v evropských prístavech 4.11.1998 3 158 3 726

Pramen: Datamonitor

Cenový vývoj od cervence 1998 lze charakterizovat jako mírný pokles následovaný urcitou stabilizací. Zcela výjimecný je vývoj cen v Rusku v dusledku financní krize.

Vývoj cen obilovin na svetových trzích dobre vystihuje graf vývoje ceny pšenice na burze v Chicagu. Protože je vyjádren v ceské mene, promítá se do nej i vývoj kurzu ceské koruny, který zejména v posledním období vede ke zlevnování zahranicních obilovin.

TRH S OBILOVINAMI V CESKÉ REPUBLICE

Nižší než žádoucí vývoz a nižší spotreba krmného obilí v marketingovém roce 1997/98 zpusobily, že do marketingového roku 1998/99 precházela Ceská republika se zvýšenými zásobami obilí. To spolu s prognózou sklizne nad úrovní domácí spotreby vytvárelo nebezpecí prudkého poklesu cen obilovin. Za této situace byl nutný státní zásah prostrednictvím SFTR.

Jako preventivní opatrení ke stabilizaci trhu vyhlásila Rada SFTR termínovaný (zálohový) nákup (záloha 1500 Kc/t) ze sklizne 1998 ve výši 300 tis. t kvalitní potravinárské pšenice za cenu 4000 Kc/t s prípadným doplatkem. Tento nákup již byl uzavren, v jeho rámci bylo nakoupeno 261 tis. t potravinárské pšenice. Rada SFTR dále vyhlásila minimální garantovanou cenu potravinárské pšenice pro intervencní nákup v marketingovém roce 1998/99 ve výši 4000 Kc/t. Kvalitativní požadavky pro intervencní nákup jsou nižší než u termínovaného (zálohového) nákupu - viz prílohy. Na základe vývoje cen potravinárské pšenice byl intervencní nákup zahájen 27. 7. 1998 a probíhal až do 18. ríjna. Do té doby bylo na intervencní nákup vykoupeno 527 tis. t potravinárské pšenice.

Termínovaný (zálohový) nákup a zejména intervencní nákup obilovin ze sklizne 1998 stáhly z trhu volné obilí a zabránily výraznejšímu poklesu ceny potravinárské pšenice. Intervencní nákup probíhal intenzivne již v období sklizne a umožnil tak zemedelcum rychle prodat svou produkci. V obou nákupech organizovaných SFTR bylo vykoupeno témer 790 tis. t obilovin. To je více než ciní z bilance vypoctený prebytek a proto se ocekává, že cást techto zásob bude zpusobem nenarušujícím tržní prostredí uvolnena zpet do vnitrního trhu. V opacném prípade by vzrostl tlak na dovoz .

Ve srovnání s Ceskou republikou je úroven minimální garantované ceny na Slovensku a zejména v Madarsku podstatne nižší. To se pochopitelne odráží na cenové úrovni v techto zemích. Tato skutecnost, podporená navíc posilujícím kurzem koruny, vytvorila podmínky pro import obilí. Proto musel být dovoz pšenice z Madarska rešen mimorádným ochranným opatrením, aby se neznehodnotil státní zásah na trhu obilím. Vedou se další technická jednání se zámerem minimalizovat dopad nízkých cen obilovin v Madarsku na trh obilím v Ceské republice.

V souladu se situací na trhu bylo v marketingovém roce 1998/99 uvolneno vydávání vývozních licencí takovým zpusobem, že omezen zustal pouze vývoz jecmene. Vývozu v soucasné dobe brání dostatek obilovin v sousedních zemích a nízká svetová cena.

Vetšina obchodu s obilovinami probíhá v Ceské republice prímo mezi výrobci a zpracovateli, zejména u krmného obilí. V marketingovém roce 1998/99 se stal významným prostredníkem obchodu s potravinárským obilím SFTR. Odbyt nakoupené pšenice je organizován systémem trvalého výberového rízení pro vývozce potravinárské pšenice, pšenicné mouky a testovin.

Z toho duvodu je rozsah obchodování obilovinami na burzách velmi malý, obchody na burzách zustávají ale duležitým cenovým ukazatelem.

Burzovní obchody s obilními komoditami probíhají v Ceské republice na 3 burzách.

Plodinová burza Brno je zamerená na obchodování zrninami a ostatními dlouhodobe skladovatelnými rostlinnými komoditami. Ceny zverejnované v den burzovního shromáždení této burzy zahrnují i informace o obchodech mimo parket, poskytované jejími cleny.

Obchodní burza Hradec Králové má regionální charakter. Obchoduje rostlinnými i živocišnými komoditami.

Moravskoceská obchodní a komoditní burza v Brne zastrešuje dve samostatné burzy, Moravskoceskou obchodní burzu a Moravskoceskou komoditní burzu (zamerenou na prumyslové komodity) a provádí zúctování jejich operací. Významné je propojení techto burz s burzami v Polsku, Madarsku, Slovensku, Lotyšsku a na Ukrajine. Moravskoceská obchodní burza je dozorována burzovním komisarem MZe a obchoduje s produkty rostlinné a živocišné výroby a s produkty vzniklými z jejich zpracování a dále s výrobky používanými v souvislosti s jejich výrobou a mohla by významne zasáhnout do obchodování obilovinami již v marketingovém roce 1998/99.

Ocekává se, že v marketingovém roce 1998/99 sehraje Svaz pestitelu sladovnického jecmene podstatne vetší úlohu ve zprostredkování obchodu než v predchozí sezóne.

OBILOVINY CELKEM

Obilniny pro sklizen v roce 1998 byly zasety na ploše 1 680,8 tis. ha, proti roku 1997 je to o 15,6 tis. ha (necelé jedno procento) méne. Z orné pudy to predstavovalo 54,4 %. Ve srovnání s predchozím rokem poklesla plocha jarin o 121,6 tis. ha, plocha ozimu vzrostla o 106,0 tis. ha. Ozimy tak predstavují plných 67,2 % z celkového osevu obilnin.

Odhad sklizne obilovin k 15. 9. 1998 (k 15. 10. 1998 u kukurice)

Sklizen (tis. t)

Druh obiloviny Skutecnost 1997 Odhad k 15.9.98 Rozdíl proti Index

u kukurice k 15.10.98 roku 1997 rok 1997 = 100

Pšenice celkem 3 640,3 3 898,5 +258,2 107,1

Žito 259,4 263,4 +4,0 101,6

Jecmen celkem 2 484,5 2 134,9 -349,6 85,9

Oves 246,6 186,1 -60,5 75,5

Tritikale 57,1 80,2 +23,1 140,4

Kukurice 285,2 180,9 -104,3 63,4

Pramen: CSÚ - prognóza sklizní vybraných zemedelských plodin k 15. 9. a k 15. 10. 1998

V roce 1998 se ocekává celková sklizen obilovin ve výši 6755,6 tis. t. Výše sklizne jen nepatrne prevyšuje ocekávanou výši domácí spotreby 6725,1 tis. t, predpokládající ovšem príznivý prubeh vývozu výrobku z obilovin, zejména sladu, mouky a testovin a zachování soucasného rozsahu živocišné výroby.

Nadbytek obilovin na domácím trhu, který musel být rešen státním zásahem je zpusoben vysokými zásobami, které prešly do marketingového roku 1998/99 predevším jako dusledek nižšího než žádoucího vývozu obilovin a výrobku z obilovin a klesající spotreby obilovin na krmné úcely.

K udržení rovnováhy na domácím trhu bylo v marketingovém roce 1997/98 treba vyvézt približne 400 tis. t obilovin. Ve skutecnosti vývoz dosáhl pouze 138,4 tis. t. Vzhledem k situaci na svetovém trhu je nutné i tento objem vývozu pokládat za príznivý, protože vývoz nebyl subvencován. Znatelný pokles proti puvodnímu ocekávání byl také ve vývozu výrobku z obilovin. Nepríznivé podmínky pro vývoz budou pretrvávat i v marketingovém roce 1998/99, jak o tom svedcí dosavadní prubeh vývozu, kdy bylo za první 4 mesíce vyvezeno pouze 11,0 tis. t obilovin, vetšinou ješte pred sklizní.

Dovoz se v marketingovém roce 1997/98 na zhoršení situace na trhu podílel jen málo. Proti ocekávanému dovozu 130,5 tis. t, dosáhl skutecný dovoz 156,9 tis. t. Tento výsledek je nutné považovat za príznivý. Za soucasné situace, kdy v sousedních státech jsou k dispozici velké prebytky obilovin za velmi nízké ceny je tlak na dovoz vysoký. Prubeh dovozu v marketingovém roce 1998/99, kdy za první 4 mesíce již bylo dovezeno 83,5 tis. t, to dosvedcuje.

Vzhledem k nepríznivým podmínkám pro vývoz je pravdepodobné, že cást nadbytecného obilí prejde do následujícího marketingového roku.

V záveru marketingového roku 1998/99 se nove predpokládá technické užití obilovin ve forme kvasného lihu pri výrobe smesí pohonných hmot, ale bilanci již zrejme výrazne neovlivní.

Ve srovnání s predchozím marketingovým rokem, kdy byly ceny obilovin na velmi vysoké úrovni, je nutné vzhledem k vyšší nabídce obilovin na domácím trhu i v zahranicí a omezeným vývozním možnostem, daným nižšími cenami v zahranicí, ocekávat nižší cenovou úroven všech obilovin krome kukurice.

Bilancní tabulka obilovin celkem (krome rýže)

Ukazatel Jedn. 1995/96 1996/97 1997/98 1998/99*)

Osevní plocha tis. ha 1 581,3 1 586,5 1 696,3 1 680,8

Skliznová plocha tis. ha 1 575,9 1 581,0 1 685,8 1 664,0

Výnos t/ha 4,19 4,20 4,14 4,06

Výroba tis. t 6 601,7 6 644,1 6 982,8 6 755,6

Pocátecní zásoby tis. t 1 893,1 652,0 1 307,1 1 762,3

Dovoz tis. t 127,3 864,6 156,9 332,0

Celková nabídka tis. t 8 622,1 8 160,7 8 446,8 8 849,9

Domácí spotreba celkem 1) tis. t 7 097,6 6 841,5 6 546,1 6 725,1

z toho - potraviny tis. t 2 307,0 2 059,0 1 988,0 2 099,0

- osiva tis. t 400,0 384,0 386,1 386,1

- krmiva tis. t 4 390,6 4 398,5 4 172,0 4 220,0

- technické užití tis. t - - - 20,0

Vývoz vcetne Slovenska tis. t 872,5 12,1 138,4 378,0

Celkové užití tis. t 7 970,1 6 853,6 6 684,5 7 103,1

Konecné zásoby tis. t 652,0 1 307,1 1 762,3 1 746,8

Konecné zásoby/domácí

spotreba % 9,19 19,11 26,92 25,97

Pramen: CSÚ; celní statistika; 1) MZe CR, VÚZE

Poznámka: zásoby jsou uvedeny vcetne SFTR a SSHR; *) krome osevní plochy a pocátecních zásob jde o odhad

Bilance obilovin podle jednotlivých druhu pro marketingový rok 1998/99 *)

Ukazatel Jedn. Pšenice. Žito Jecmen Oves Kukurice Ost. ob. Celkem

Osevní plocha tis.ha 914,0 72,2 580,5 58,8 29,2 26,2 1 680,8

Skl. plocha (Osev x

0,99) tis.ha 904,9 71,4 574,6 58,2 28,9 25,9 1 664,0

Výnos t/ha 4,31 3,69 3,72 3,2 6,26 3,54 4,06

Výroba tis. t 3 898,5 263,4 2 134,9 186,1 180,9 91,7 6 755,6

Pocátecní zásoby tis. t 845,1 110,2 651,2 32,9 121,1 1,8 1 762,3

Dovoz tis. t 150,0 10,0 20,0 1,0 150,0 1,0 332,0

Celková nabídka tis. t 4 893,6 383,6 2 806,1 220,0 452,0 94,5 8 849,9

Dom. spotr. celkem tis. t 3 564,0 238,4 2 309,9 194,5 332,8 85,5 6 725,1

z toho - potraviny tis. t 1 300,0 192,0 577,0 14,0 10,0 6,0 2 099,0

- osiva tis. t 194,0 21,4 132,9 20,5 12,8 4,5 386,1

- krmiva tis. t 2 050,0 25,0 1 600,0 160,0 310,0 75,0 4 220,0

- technické užití tis. t 20,0 - - - - - 20,0

Vývoz tis. t 300,0 5,0 50,0 10,0 10,0 3,0 378,0

Celkové užití tis. t 3 864,0 243,4 2 359,9 204,5 342,8 88,5 7 103,1

Konecné zásoby tis. t 1 029,6 140,2 446,2 15,5 109,2 6,0 1 746,8

Kon.zás./dom.spotr. % 28,89 58,81 19,32 7,97 32,81 7,02 25,97

Pramen: CSÚ; MZe CR

Poznámka: zásoby jsou uvedeny vcetne SFTR a SSHR *) krome osevní plochy a pocátecních zásob jde o odhad

Dovoz obilovin celkem bez rýže v období let 1993 - 1998 (tis. t)

Kalendární Leden Cervenec Množství za Marketingový Množství za

rok až cerven až prosinec kalendární rok rok market. rok

1993 202,7 367,3 570,1

1994 134,1 118,8 252,9 93/94 501,4

1995 119,9 81,3 201,2 94/95 238,7

1996 46,0 383,9 429,8 95/96 127,3

1997 480,7 76,2 556,9 96/97 864,6

1998 80,7 83,5*) 164,2 97/98 156,9

98/99 83,5*)

Pramen: celní statistika

Poznámka: zaokrouhlení presných údaju; *) cervenec až ríjen

Vývoz obilovin celkem bez rýže v období let 1993 - 1998 (tis. t)

Kalendární Leden Cervenec Množství za Marketingový Množství za

rok až cerven až prosinec kalendární rok rok market. rok

1993 165,3 12,0 177,2

1994 30,9 43,4 74,2 93/94 42,8

1995 418,6 724,0 1142,6 94/95 462,0

1996 148,5 5,0 153,5 95/96 872,5

1997 7,1 9,0 16,1 96/97 12,1

1998 129,4 11,0*) 140,5 97/98 138,4

98/99 11,0*)

Pramen: celní statistika

Poznámka: zaokrouhlení presných údaju

*) cervenec až ríjen

Vliv prubehu pocasí na úrodu a kvalitu obilovin

Príprava pudy k setí ozimu pro sklizen 1998 byla na vetšine území ztížena nedostatecnými srážkami, ale další prubeh pocasí umožnil dobré založení vetšiny porostu.

Prubeh zimního období byl netypický, jen s dvema krátkými obdobími silných mrazu. Snehová pokrývka byla slabá a v souvislé vrstve vydržela jen nekolik dnu, ale práve v dobe silných mrazu byly porosty pokryty.

V zimním období byly srážky prevážne ve forme dešte a nezmrzlá puda umožnila jejich zasakování. Tím došlo k doplnení zásob vody v pude.

Porosty ozimých obilnin obnovily rust již v polovine února. Stav porostu po zime byl dobrý, poškození mrazy, hraboši a plísní snežnou bylo minimální.

Pro obilniny príznivý prubeh pocasí byl prerušen mimorádne suchým jarním obdobím. Škody zpusobené suchem se velmi lišily podle oblastí a druhu pud. Jednou z nejvíce postižených byla oblast srážkového stínu v severozápadních Cechách. Sucho poškodilo zejména pozdeji zaseté jariny. Suché pocasí omezilo poléhání porostu a napadení porostu obilnin chorobami, zejména padlím travním, ale podporilo také premnožení hlodavcu.

Období sucha bylo vystrídáno pres mesíc trvajícím deštivým obdobím, vhodným pro šírení klasových chorob. Jejich výskyt však nedosáhl takového stupne, aby byl duvodem k obavám o kvalitu sklizne.

Pocasí v letních mesících bylo vcelku príznivé pro sklizen obilovin. Zejména srpen byl srážkove podnormální a velmi teplý. Koncem srpna se pocasí zmenilo a nastoupilo deštivé a chladné období, jen s nekolika príznivejšími dny. Srážky v zárí dvoj- až trojnásobne prevýšily dlouhodobý normál, deštivý byl i ríjen a listopad. Dlouhotrvající dešte silne narušily prubeh podzimních prací.

Prubeh pocasí v období od ledna 1997 do zárí 1998 je ilustrován grafy prumeru hodnot vybraných meteorologických stanic, charakterizujících jednotlivé výrobní oblasti. Grafy srovnávají prubeh prumerných mesícních teplot vzduchu a úhrnu srážek v jednotlivých mesících tohoto období s dlouhodobými prumery.

Podrobné císelné meteorologické ukazatele pro jednotlivé zemedelské oblasti v letech 1997 a 1998 v porovnání s dlouhodobými prumery (normálovými hodnotami) jsou uvedeny v príloze.

PŠENICE

Výroba

Na základe odhadu CSÚ k 15. 9. se ocekává v roce 1998 sklizen témer 3,9 mil. t pšenice (3898,5 tis. t), což predstavuje mezirocní nárust 258,2 tis. t (7,1 %). Výsledky sledování kvality ukazují na vyšší kvalitu potravinárské pšenice ze sklizne roku 1998 ve srovnání s predchozím rokem. Približne polovina sklizené pšenice má potravinárskou kvalitu. To je více, než lze na domácím trhu využít.

Cástecné výsledky sledování kvality potravinárské pšenice ze sklizne 1998 (773 vzorku) ve srovnání s prumernými hodnotami potravinárské pšenice ze sklizne 1997

Objemová Mokrý SDS - sed. C. poklesu Bílkov. Propad pod Propad pod

hmotnost lepek (14 ml) (Viskotest) (%) sítem sítem

(g/l) v sušine (s) 2,5 mm 2,2 mm

(%) (%) (%)

Prumer 1997 766,7 30,6 60,0 214 11,6 10,1 3,2

Prumer 1998 790 30,3 66,6 247 12,0 7,9 3,0

Minimum 1998 701 13,8 33 62 8 0,0 0,0

Maximum 1998 859 46,3 94 398 16,5 45,8 16,7

Variance 1998 805 39,8 120,3 5326 1,5 26,0 4,4

Pramen: monitoring kvality sklizne pšenice v CR, Zemedelský výzkumný ústav Kromeríž, s. r. o.

Procentický podíl vzorku pšenice neodpovídajících hodnotami svých parametru technologické jakosti potravinárské pšenice podle požadavku CSN 461100 - 2 (cástecné výsledky - 773 vzorku)

Ukazatel jakosti 1997 Cechy 1997 Morava 1998 CR

(%) (%) (%)

Objemová hmotnost menší než 780 g/l 43,2 76,8 34,3

Mokrý lepek v sušine menší než 25 % 18,5 17,0 -

Mokrý lepek v sušine menší než 23 % 10,5 8,7 -

SDS - seditest menší než 55 ml 27,5 27,3 15,7

SDS - seditest menší než 47 ml 10,8 10,2 4,0

Viskotest menší než 200 s 26,5 58,5 23,8

Viskotest menší než 160 s 16,0 37,8 14,1

Bílkoviny menší než 12 % 57,3 54,8 48,5

Bílkoviny menší než 11 % 28,9 29,7 19,3

Propad pod sítem 2,2 mm vetší než 3 % 44,3 43,3 40,6

Pramen: monitoring kvality sklizne pšenice v CR , Zemedelský výzkumný ústav Kromeríž, s. r. o.

Reakce jednotlivých odrud na deštivé období krátce pred sklizní

Odruda Pocet vzorku Procento vzorku s viskotestem menším než 200 s (%)

Alka 34 3

Astella 25 88

Boka 59 83

Brea 79 16

Bruta 54 15

Hana 149 7

Mona 38 63

Samanta 82 10

Vlada 27 4

Pramen: monitoring kvality sklizne pšenice v CR , Zemedelský výzkumný ústav Kromeríž, s. r. o.

Osevní plochy

Osevní plocha pšenice pro sklizen v roce 1998 (914,0 tis. ha) je nejvyšší v historii. Zastoupení pšenice na orné pude dosáhlo 29,6 %. Z celkové plochy obilnin predstavovala pšenice 54,4 %. Na nárust osevních ploch pšenice melo vliv její zarazení do státní intervence.

Velmi deštivý podzim pusobil znacné potíže pri osevu ozimé pšenice pro sklizen roku 1999, po pozde sklízených predplodinách se nekteré plochy ani nepodarilo zasít. V agrotechnickém termínu byla založena jen približne tretina porostu. Tyto porosty jsou v dobrém stavu, odnožené nebo v plném odnožování. Osev ozimé pšenice pokracoval i po agrotechnickém termínu až do zámrazu, porosty jsou tedy v ruzném stadiu vývoje, na nekterých osetých plochách je pšenice pred príchodem zimy jen naklícená. Je možné ocekávat poškození porostu v dusledku premokrení pud.

Pro sklizen v roce 1999 se ocekává pokles osevní plochy ozimé pšenice, který souvisí krome nepríznivého pocasí také s rozšírením osevu ozimé repky.

Hektarové výnosy

V roce 1998 se u pšenice celkem ocekává výnos 4,31 t/ha, tedy nižší než v predchozích letech. Je velký rozdíl mezi ocekávaným výnosem u ozimé pšenice (4,37 t/ha) a jarní pšenice (3,54 t/ha), která byla více poškozena jarním suchem.

Bilancní tabulka pšenice

Ukazatel Jedn. 1995/96 1996/97 1997/98 1998/99*)

Osevní plocha tis. ha 832,0 801,3 834,1 914,0

Skliznová plocha tis. ha 830,8 798,6 825,5 904,9

Výnos t/ha 4,60 4,67 4,41 4,31

Výroba tis. t 3 822,8 3 727,2 3 640,3 3 898,5

Pocátecní zásoby tis. t 1 338,5 444,3 689,2 845,1

Dovoz tis. t 2,0 195,8 49,2 150,0

Celková nabídka tis. t 5 163,3 4 367,3 4 378,7 4 893,6

Domácí spotreba celkem 1) tis. t 3 916,2 3 675,0 3 454,0 3 564,0

z toho - potraviny tis. t 1 380,0 1 250,0 1 230,0 1 300,0

- osiva tis. t 186,0 183,0 194,0 194,0

- krmiva tis. t 2 350,2 2 242,0 2 030,0 2 050,0

- technické užití tis. t 20,0

Vývoz vcetne Slovenska tis. t 802,8 3,1 79,6 300,0

Celkové užití tis. t 4 719,0 3 678,1 3 533,6 3 864,0

Konecné zásoby tis. t 444,3 689,2 845,1 1 029,6

Konecné zás./dom. spotreba % 11,35 18,75 24,47 28,89

Pramen: CSÚ; celní statistika; 1) MZe CR, VÚZE

Poznámka: zásoby jsou uvedeny vcetne SFTR a SSHR;*) krome osevní plochy a pocátecních zásob jde o odhad

Pocátecní zásoby

Pocátecní zásoby pšenice v marketingovém roce 1998/99 se proti predchozímu roku zvýšily vlivem nižšího užití na krmné úcely a nižšího než potrebného vývozu pšenice a pšenicné mouky.

Dovoz

Od pocátku marketingového roku 1998/99 intenzivne probíhá dovoz pšenice, vyvolaný nízkou cenou pšenice na Slovensku a v Madarsku. Za první 4 mesíce se dovezlo 35,8 tis. t pšenice z toho 19,8 tis. t potravinárské. Ohledne dovozu pšenice z Madarska probíhají mezi obema státy jednání, jejichž cílem je omezení dovozu potravinárské pšenice z Madarska, který by znehodnotil státní zásahy ceské strany do domácího trhu.

Dovoz pšenice a soureže v období let 1993 - 1998 (tis. t)

Kalendární Leden Cervenec Množství za Marketingový Množství za

rok až cerven až prosinec kalendární rok rok market. rok

1993 94,3 76,8 171,2

1994 31,9 12,3 44,1 93/94 108,7

1995 3,0 1,7 4,7 94/95 15,3

1996 0,3 1,7 2,0 95/96 2,0

1997 194,0 30,7 224,7 96/97 195,8

1998 18,5 35,8*) 54,3 97/98 49,2

98/99 35,8*)

Pramen: celní statistika

Poznámka: zaokrouhlení presných údaju

*) cervenec až ríjen

Celková nabídka

Predpokládá se, že celková nabídka pro marketingový rok 1998/99 dosáhne 4893,6 tis. t a bude o 514,9 tis. t (o 11,7 %) vyšší ve srovnání s predchozím rokem v dusledku vyšších pocátecních zásob, predpokládané vyšší sklizne pšenice v roce 1998 i vyššího dovozu. Celková nabídka prevyšuje soucet domácí spotreby a konecných zásob, nutných pro prechod na zásobování ze sklizne 1999, o více než 480 tis. t. To spolu s urcitou zamenitelností v krmných obilovinách umožnuje v marketingovém roce 1998/99 vyvézt až 600 tis. t potravinárské pšenice. Pro vývoz v tomto rozsahu je potravinárské pšenice dostatek.

Potravinárské užití

Potravinárské užití pšenice mezirocne kolísá zejména v dusledku kolísání vývozu potravinárských výrobku, který je zahrnut v této položce. Prestože se proti puvodnímu ocekávání podarilo namísto 50 tis. t pšenicné mouky vyvézt v marketingovém roce 1997/98 jen 17,3 tis. t, jeví se vývoz výrobku z pšenice jako perspektivní a proto se v marketingovém roce 1998/99 opet predpokládá v rozsahu 50 tis. t mouky. Mírný nárust se ocekává i v mlýnském zpracování pro tuzemskou spotrebu.

Vývoz pšenicné mouky (položky celního sazebníku skupiny 1101) v období let 1993 - 1998 (tis. t)

Kalendární Leden Cervenec Množství za Marketingový Množství za

rok až cerven až prosinec kalendární rok rok market. rok

1993 41,0 8,3 49,3

1994 5,5 0,9 6,5 93/94 13,8

1995 3,3 72,6 75,8 94/95 4,2

1996 26,0 0,6 26,6 95/96 98,6

1997 2,1 12,4 14,5 96/97 2,7

1998 4,9 1,3*) 6,5 97/98 17,3

98/99 1,3*)

Pramen: celní statistika

Poznámka: zaokrouhlení presných údaju

*) cervenec až ríjen

Spotreba na osivo

I když se predpokládá pokles osevu ozimé pšenice pro sklizen 1999, spotreba osiva se pravdepodobne nesníží, protože zpoždení v podzimních pracích si vynutí vyšší výsevky a cást plochy urcené puvodne pro ozimou pšenici bude oseta jarní pšenicí.

Krmivárské užití

Pšenice je naší nejduležitejší krmnou obilovinou. V marketingovém roce 1997/98 jí bylo zkrmeno 2030 tis. t a odhad pro sezónu 1998/99 je 2050 tis. t. Její podíl na celém zkrmovaném množství obilovin se blíží 50 %. Presto se u nás zatím nerozšírilo pestování odrud pšenice pro krmné úcely. Pritom potreba krmné pšenice s rozširujícím se chovem drubeže a prasat nadále poroste.

Vetšina krmné pšenice pro sklizen 1998 byla pestována za úcelem dosažení potravinárské kvality, což muže v krmivárství prinést urcité problémy a zvýšit poptávku po mekké krmné pšenici.

Technické užití

V záveru marketingového roku 1998/99 se nove predpokládá technické užití. Kvasný líh vyrobený z pšenice by mel sloužit jako surovina pro prísady do pohonných hmot.

Vývoz

Vývoz pšenice, zejména potravinárské, je z hlediska obilní bilance velmi žádoucí. Dosavadní prubeh je však neuspokojivý. Za první 4 mesíce marketingového roku 1998/99 bylo vyvezeno pouze 8,5 tis. t pšenice, z toho 6,2 tis. t potravinárské, a to vetšinou ješte v predskliznovém období. Prícinou je nasycený trh a nízká cena v zahranicí.

SFTR provádí trvalé výberové rízení na vývoz potravinárské pšenice, nakoupené v rámci intervencního nákupu ze sklizne roku 1998 nebo odpovídajícího množství pšenicné mouky a testovin. První vývozy se uskutecní v druhé polovine listopadu.

Zmenená situace na vnitrním trhu vyžaduje v marketingovém roce 1998/99 vyvézt co nejvetší množství z optimálních 600 tis. t pšenice. Proto bude vývozu venována zvýšená pozornost.

Vývoz pšenice a soureže v období let 1993 - 1998 (tis. t)

Kalendární Leden Cervenec až Množství za Marketingový Množství za

rok až cerven prosinec kalendární rok rok market. rok

1993 125,9 1,2 127,1

1994 15,5 13,2 28,7 93/94 16,8

1995 358,0 660,2 1 018,3 94/95 371,2

1996 142,5 2,8 145,3 95/96 802,8

1997 0,3 3,3 3,5 96/97 3,1

1998 76,4 8,5*) 84,9 97/98 79,6

98/99 8,5*)

Pramen: celní statistika

Poznámka: zaokrouhlení presných údaju

*) cervenec až ríjen

Celkové užití

Za predpokladu realizovaného vývozu 300 tis. t dosáhne celkové užití v marketingovém roce 1998/99 približne úrovne domácí výroby.

Konecné zásoby

Výše konecných zásob bude záviset zejména na prubehu dovozu a vývozu pšenice. Vzhledem k situaci na svetovém trhu je pravdepodobné jejich navýšení nejméne o 150 tis. t.

Cenový vývoj

Spodní hranici pro cenu potravinárské pšenice zemedelských výrobcu ovlivnuje minimální garantovaná cena 4000 Kc/t. Vzhledem k tomu, že prodávající musí do ceny zapocítat i dopravu, muže být výhodnejší prodej v míste i za nižší cenu než je minimální garantovaná cena. Horní hranice pro možný cenový pohyb je pod silným konkurencní tlakem levného zahranicního obilí, který nedovolí její zvýšení. Cena potravinárské pšenice v prvním pololetí roku 1999 bude udržována stejným mechanismem. Dá se ocekávat, že SFTR bude v záveru marketingového roku cást vykoupené potravinárské pšenice uvolnovat zpet do domácího trhu. V 1. pololetí roku 1999 by se cena potravinárské pšenice mela tedy pohybovat v rozmezí 4000 - 4200 Kc/t. Nabídka levné krmné pšenice v zahranicí udrží cenu krmné pšenice na soucasné nízké úrovni. V druhé polovine marketingového roku 1998/99 lze ocekávat odlišný vývoj ceny nedostatkové mekké krmné pšenice (s nízkým obsahem lepku) a pšenice s vysokým obsahem lepku, která nesplnila požadavky na potravinárskou pšenici a je tedy urcena ke zkrmení. Cena takové pšenice nemusí prekrocit 3000 Kc/t, zatímco cena mekké krmné pšenice muže dosáhnout až 3400 Kc/t.

ŽITO

Výroba

V roce 1998 se podle odhadu CSÚ k 15. zárí ocekává sklizen žita v objemu 263,4 tis. t, což je o 4 tis. t (1,5 %) více než v predchozím roce. Výše sklizne má dostatecnou rezervu pro pokrytí všech domácích požadavku, protože sklizené žito je prevážne v potravinárské kvalite. Výsledky sledování kvality žita ukazují, že požadavky na potravinárskou kvalitu splnilo více než 80 % vzorku.

Cástecné výsledky sledování kvality potravinárského žita ze sklizne 1998 (101 vzorku)

Objemová Císlo poklesu Propad pod

hmotnost (g/l) (Viskotest) (s) sítem 1,8 mm (%)

Prumer 747,7 164 1,1

Minimum 682,5 78 0,0

Maximum 783,0 256 7,5

Variance 454,3 1342,7 1,3

Pramen: monitoring kvality sklizne žita v CR, Zemedelský výzkumný ústav Kromeríž, s. r. o.

Procentický podíl vzorku žita neodpovídajících hodnotami svých parametru technologické jakosti potravinárského žita podle požadavku CSN 461100 - 4 (cástecné výsledky - 101 vzorku)

Ukazatel jakosti 1998 CR %

Objemová hmotnost menší než 730 g/L 16,8

Viskotest menší než 120 s 13,9

Viskotest menší než 80 s 1,0

Pramen: monitoring kvality sklizne žita v CR, Zemedelský výzkumný ústav Kromeríž, s. r. o.

Osevní plochy

Osevní plocha žita pro sklizen v roce 1998 (72,2 tis. ha) byla sice mírne nižší než v roce 1997, ale poskytla približne stejnou sklizen. Žito se pestovalo na 2,3 % orné pudy a na celkové ploše obilnin se podílelo 4,3 %.

Porosty založené pro sklizen v roce 1999 jsou v dobrém stavu. Ocekává se, že plocha osetá žitem zustane na stejné úrovni nebo jen mírne klesne.

Hektarové výnosy

U žita se v roce 1998 ocekává hektarový výnos na úrovni 3,69 t/ha. Proti skutecnosti minulého roku je predpoklad o 0,26 t/ha vyšší.

Pocátecní zásoby

Pocátecní zásoby jsou u žita vzhledem k jeho nezastupitelnosti a ke kolísání kvality v jednotlivých letech vyšší než u ostatních obilovin. Jejich výše v marketingovém roce 1998/99 již pokrývá více než polovinu rocní potravinárské potreby žita.

Bilancní tabulka žita

Ukazatel Jedn. 1995/96 1996/97 1997/98 1998/99*)

Osevní plocha tis. ha 79,4 64,1 75,7 72,2

Skliznová plocha tis. ha 79,3 63,6 75,6 71,4

Výnos t/ha 3,30 3,21 3,43 3,69

Výroba tis. t 261,9 204,3 259,4 263,4

Pocátecní zásoby tis. t 59,1 25,0 94,4 110,2

Dovoz tis. t 21,4 200,3 0,9 10,0

Celková nabídka tis. t 342,4 429,6 354,7 383,6

Domácí spotreba celkem 1) tis. t 316,6 335,0 243,4 238,4

z toho - potraviny tis. t 270,0 250,0 192,0 192,0

- osiva (vc. ploch píc.) tis. t 20,0 25,0 21,4 21,4

- krmiva tis. t 26,6 60,0 30,0 25,0

Vývoz vcetne Slovenska tis. t 0,8 0,2 1,1 5,0

Celkové užití tis. t 317,4 335,2 244,5 243,4

Konecné zásoby tis. t 25,0 94,4 110,2 140,2

Konecné zásoby/dom. spotreba % 7,90 28,18 45,28 58,81

Pramen: CSÚ; celní statistika; 1) MZe CR, VÚZE

Poznámka: zásoby jsou uvedeny vcetne SSHR; *) krome osevní plochy a pocátecních zásob jde o odhad

Dovoz

Vzhledem k dostatku a dobré kvalite domácího žita se nepredpokládá významný dovoz.

Dovoz žita v období let 1993 - 1998 (tis. t)

Kalendár. Leden Cervenec Množství za Marketing. Množství za

rok až cerven až prosinec kalend. Rok rok marketingový rok

1993 0,0 22,7 22,7

1994 11,7 3,0 14,7 93/94 34,4

1995 0,4 0,1 0,5 94/95 3,4

1996 21,3 141,6 162,9 95/96 2,4

1997 58,7 0,1 58,8 96/97 200,3

1998 0,8 6,6*) 7,4 97/98 0,9

98/99 6,6*)

Pramen: celní statistika

Poznámka: zaokrouhlení presných údaju

*) cervenec až ríjen

Celková nabídka

Pri velmi nízkém dovozu bude celková nabídka tvorena jen pocátecními zásobami a sklizní. Vyšší celková nabídka je dusledkem vyšších pocátecních zásob.

Potravinárské užití

Potravinárské užití žita je omezeno témer výhradne na mlynárské zpracování, využití na výrobu lihu je velmi nízké.

Spotreba na osivo

V osevu pro sklizen v roce 1999 se neocekávají u žita výrazné zmeny a proto se nepredpokládají ani výrazné zmeny ve spotrebe osiva.

Krmivárské užití

Žito nepoužité k výrobe potravin je zkrmováno. I v marketingovém roce 1998/99 se predpokládá zkrmení žita nespotrebovaného potravinárským prumyslem, prestože žito není považováno za vhodné krmivo.

Vývoz

V marketingovém roce 1998/99 se predpokládá vývoz žita jen v malém rozsahu, prestože jsou k dispozici s ohledem na vysoký stav zásob vývozní fondy v rozsahu nekolika desítek tisíc tun.

Vývoz žita v období let 1993 - 1998 (tis. t)

Kalendární Leden Cervenec Množství za Marketingový Množství za

rok až cerven až prosinec kalendární rok rok marketingový rok

1993 25,7 7,8 33,4

1994 0,1 0,4 0,5 93/94 7,9

1995 0,0 0,5 0,5 94/95 0,4

1996 0,3 0,1 0,4 95/96 0,8

1997 0,1 0,4 0,5 96/97 0,2

1998 0,7 0,1*) 0,9 97/98 1,1

98/99 0,1*)

Pramen: celní statistika

Poznámka: zaokrouhlení presných údaju

*) cervenec až ríjen

Celkové užití

Predpokládané celkové užití žita v marketingovém roce 1998/99 v objemu 243,4 tis. t je zhruba na stejné úrovni jako v predchozím roce.

Konecné zásoby

Prestože jsou konecné zásoby u žita požadovány pro jeho nezastupitelnost a kolísání kvality na vyšší úrovni, je jejich soucasný stav vysoký a ukazuje na potrebu dalšího mírného snížení výroby, pokud se nepodarí zvýšit vývoz žita nebo se pro nej nenajde jiné uplatnení.

Cenový vývoj

Dostatecná nabídka kvalitního potravinárského žita z domácí produkce a nabídka žita v zahranicí (zejména v Polsku) za srovnatelnou cenu brání nárustu ceny žita u zemedelských výrobcu. Jeho cenu v prvním pololetí roku 1999 lze ocekávat v rozmezí 3300 - 3700 Kc/t podle kvality.

JECMEN

Výroba

MZe ocekává v roce 1998 celkovou sklizen jecmene 2134,9 tis. t. Z tohoto množství pripadá na jarní jecmen približne 1400 tis. t. Predpokládaný požadavek sladoven predstavuje 40 % z ocekávané sklizne jarního jecmene.

Sklizen roku 1998 je o 349,6 tis. t nižší proti skutecnosti roku 1997, kdy bylo sklizeno 2484,5 tis. t jecmene, z toho jarního 1 819,7 tis. t. Proti velmi špatné kvalite sladovnického jecmene ze sklizne roku 1997 (vysoký výskyt plísní) se ocekává z letošní sklizne kvalita vyšší, zejména na Morave. Proto se pres uvedený pokles objemu sklizne predpokládá dostatek suroviny pro domácí sladovny s možným menším prebytkem pro vývoz.

Osevní plochy

Osevní plocha jecmene pro sklizen 1998 byla 580,5 tis. ha, což predstavovalo 18,8 % orné pudy. Na ploše obilnin se jecmen podílel 34,5 %. Z celkové plochy jecmene byl jarní jecmen pestován na 67,8 %.

Ozimý jecmen pro sklizen v roce 1999 byl zaset prevážne v agrotechnických termínech nebo jen s mírným zpoždením. Vetšina porostu je v dobrém stavu, jen nekteré porosty jsou prerostlé. Vzhledem k menší poptávce po ozimém jecmeni se ocekává pokles jeho osevní plochy.

U jarního jecmene se ocekává zvýšení osevních ploch pro sklizen v roce 1999 jako dusledek nižšího osevu ozimu v souvislosti s nepríznivým podzimním pocasím zejména v severních Cechách a na Morave.

Hektarové výnosy

Odhad výnosu ozimého jecmene v roce 1998 se pohybuje tesne nad 4 t/ha, u jarního jecmene je odhad pod 3,6 t/ha.

V hektarových výnosech se ocekávají velké regionální rozdíly v závislosti na dobe založení porostu, rozdelení deštových srážek a vododržnosti pudy.

Bilancní tabulka jecmene

Ukazatel Jedn. 1995/96 1996/97 1997/98 1998/99*)

Osevní plocha tis. ha 560,2 604,1 653,5 580,5

Skliznová plocha tis. ha 557,6 599,8 646,5 574,6

Výnos t/ha 3,84 3,77 3,84 3,72

Výroba tis. t 2 140,5 2 262,4 2 484,5 2 134,9

Pocátecní zásoby tis. t 272,7 100,2 389,3 651,2

Dovoz tis. t 15,7 273,9 20,2 20,0

Celková nabídka tis. t 2 428,9 2 636,5 2 894,0 2 806,1

Domácí spotreba celkem 1) tis. t 2 267,5 2 240,2 2 222,9 2 309,9

z toho - potraviny tis. t 620,0 520,0 530,0 577,0

- osiva tis. t 160,0 141,0 132,9 132,9

- krmiva tis. t 1 487,5 1 579,2 1 560,0 1 600,0

Vývoz vcetne Slovenska tis. t 61,2 7,0 19,9 50,0

Celkové užití tis. t 2 328,7 2 247,2 2 242,8 2 359,9

Konecné zásoby tis. t 100,2 389,3 651,2 446,2

Konecné zásoby/domácí spotreba % 4,42 17,38 29,30 19,32

Pramen: CSÚ; celní statistika; 1) MZe CR, VÚZE

Poznámka: zásoby jsou uvedeny vcetne SSHR; *) krome osevní plochy a pocátecních zásob jde o odhad

Pocátecní zásoby

Pocátecní zásoby v marketingovém roce 1998/99 jsou vyšší o 261,9 tis. t než v predchozím roce. Je to dusledek nižší kvality sklizne 1997, která neumožnila potrebný rozsah vývozu sladovnického jecmene. Nízké svetové ceny neumožnily ani vývoz krmného jecmene, nevyužitého domácí živocišnou výrobou.

Dovoz

V marketingovém roce 1997/98 bylo dovezeno 20,2 tis. t jecmene, témer výhradne sladovnického (20,1 tis. t). Nejvetší objem byl dovezen ze Slovenska.

Také vetšina z 6,7 tis. t jecmene dovezeného v prvních ctyrech mesících marketingového roku 1998/99 byla ve sladovnické kvalite. Dovoz vetšího množství sladovnického jecmene pri dostatku domácí suroviny se nepredpokládá.

Dovoz jecmene v období let 1993 - 1998 (tis. t)

Kalendární Leden Cervenec Množství za Marketingový Množství za

rok až cerven až prosinec kalendární rok rok marketingový rok

1993 36,1 209,3 245,4

1994 48,3 32,8 81,1 93/94 257,5

1995 6,1 7,2 13,3 94/95 38,9

1996 8,5 128,4 136,9 95/96 15,7

1997 145,5 3,3 148,8 96/97 273,9

1998 16,9 6,7*) 23,6 97/98 20,2

98/99 6,7*)

Pramen: celní statistika

Poznámka: zaokrouhlení presných údaju

*) cervenec až ríjen

Celková nabídka

Nižší sklizen jecmene v roce 1998 bude v celkové nabídce marketingového roku 1998/99 do znacné míry vyrovnána vyššími pocátecními zásobami. Predpokládá se pokles celkové nabídky jen o 87,9 tis. t.

Potravinárské užití

Pres nízkou kvalitu jecmene ze sklizne 1997 se podarilo zásobovat sladovny domácí surovinou v takovém rozsahu, že sladovnická sezóna 1997/98 nemusela být predcasne ukoncena. Bylo nutné dovézt pouze 20,1 tis. t kvalitního sladovnického jecmene. Podíl zpracovaného sladovnického jecmene z dovozu na celkovém množství zpracovaného sladovnického jecmene predstavoval necelá 4 %. S ohledem na nízkou kvalitu výchozí suroviny lze hodnotit vývoz 142,7 tis. t sladu v marketingovém roce 1997/98 za velmi dobrý výsledek.

V roce 1998 probíhala sklizen jecmene urceného ke sladování v rozhodujících pestitelských oblastech od konce cervence do poloviny srpna. Jecmeny sklizené v tomto období byly vetšinou mikrobiologicky cisté, u pozdeji sklízených partií, zejména v Cechách, se již projevil vyšší výskyt naplesnivelých zrn. Klícivost sladovnických jecmenu je vesmes dobrá, u pocátecních dodávek se vyskytovala fyziologická nevyzrálost a to opet u partií dodávaných z Cech.

Prumerné hodnoty ukazatelu jakosti jecmene

Jednotka 1997 CR 1998 CR 1998 Cechy 1998 Morava

Pocet vzorku 102 82 15 67

Objemová hmotnost kg/100 l 66,3 68,9 67,5 69,2

Absolutní hmotnost g 39,1 41,1 40,1 41,4

Klícivá energie 4 ml 72 h % 84,1 89,7 70,4 94,0

Klícivá rychlost % 55,8 61,4 44,9 65,1

Klícivost H2O2 96 h % 98,0 99,0 98,9 99,0

Vlhkost % 12,8 11,9 11,8 11,9

Obsah škrobu % 64,4 62,5 62,1 62,6

Obsah bílkovin % 11,1 11,2 11,7 11,0

Pramen: Výzkumný ústav pivovarský a sladarský, a.s.

Vzorky jecmene byly zároven sladovány bežne používanou technologií v laboratorní mikrosladovne Výzkumného ústavu pivovarského a sladarského, a. s.. V prubehu mikrosladování se nevyskytly žádné zásadní problémy. Pouze již zmínená fyziologická nevyzrálost se projevila v širokém rozsahu hodnot charakterizujících rozluštení sladu a to u relativního extraktu (RE), stupne prokvašení, Kolbachova císla, friability a homogenity sladu.

Predpokládá se, že po odležení jecmene se hodnoty znaku vyjadrujících rozluštení vyrovnají. Problémem rocníku 1998 ale zustává vyšší obsah bílkovin hlavne u jecmenu vypestovaných v Cechách, což se zrejme promítne i do kvality z nich vyrobených sladu.

Prumerné hodnoty ukazatelu jakosti sladu

Jednotka 1997 CR 1998 CR 1998 Cechy 1998 Morava

Pocet vzorku 102 82 15 67

Barva EBC j. 4,2 3,9 4,3 3,8

Viskozita mPa/s 1,48 1,53 1,5 1,54

Extrakt v moucce % 81,6 81,8 81,6 81,9

Rozdíl extraktu DLFU % 2,1 2,2 2,2 2,3

Relativní extrakt 45 oC 38,1 36,5 38,7 36,1

Stupen prokvašení % 80,7 80,6 80,4 80,7

Diastatická mohutnost j.W.K. 293 285 319 278

Kolbachovo císlo 44,0 41,7 43,0 41,4

Friabilita sladu % 79 78 77 78

Homogenita % 92,8 91,9 91,9 91,8

Pramen: Výzkumný ústav pivovarský a sladarský, a.s.

V marketingovém roce 1998/99 se ocekává další nárust exportu sladu, který se projeví v bilanci zvýšením potravinárského užití. Projeví se i vliv programu "EXPORT" pro podporu vývozu sladu v rámci PGRLF. Tato podpora je vázána na poskytnutí záloh pestitelum ve výši úmerné množství exportovaného sladu. Sladovnám bude uhrazena cást úroku z úveru na poskytnutí záloh pestitelum, z úveru na krytí skladovacích nákladu a z úveru na krytí pohledávek u odberatelu. Vlivem dalšího nárustu vývozních subvencí EU muže tempo vývozu poklesnout.

U ostatního potravinárského užití se výrazné zmeny neocekávají.

Porovnání vybraných kvalitativních ukazatelu sladovnického jecmene v letech 1995 - 1998

Ukazatel Jednotka Rok 1995 Rok 1996 Rok 1997 Rok 1998

Pocet vzorku 90 129 102 82

Objemová hmotnost kg/100 l 70,0 67,6 66,3 68,9

Klícivá energie 4 ml 72 h % 96,1 86,3 84,1 89,7

Klícivá rychlost % 73,4 59,8 55,8 61,4

Klícivá energie 8 ml 72 h % 51,2 44,0 36,2 -

Klícivost H2O2 96 h % 99,2 97,7 98,0 99,0

Vlhkost % 12,2 13,2 12,8 11,9

Obsah škrobu % 63,4 63,7 64,4 62,5

Obsah bílkovin % 11,3 11,1 11,1 11,2

Barva EBC j. 3,6 4,2 4,2 3,9

Extrakt v moucce % 81,0 81,9 81,6 81,8

Rozdíl extraktu DLFU % 1,9 1,8 2,1 2,2

Relativní extrakt pri 45 oC % 39,5 42,7 38,1 36,5

Stupen prokvašení % 82,4 80,5 80,7 80,6

Diastatická mohutnost j. W.K. 327 337 293 285

Rozpustný dusík mg/100 ml 83 87 85 -

Friabilita (krehkost) % 85 80 79 78

Homogenita % 96,4 92,3 92,8 91,9

Pramen: Výzkumného ústav pivovarský a sladarský, a.s.

Vývoz sladu (položka celního sazebníku 1107 10 99) v období let 1993 - 1998 (tis. t)

Kalendární Leden Cervenec Množství za Marketingový Množství za

rok až cerven až prosinec kalendární rok rok marketingový rok

1993 74,5 63,8 138,3

1994 80,8 99,0 179,7 93/94 144,6

1995 99,9 97,9 197,8 94/95 198,9

1996 84,8 45,0 129,8 95/96 182,7

1997 73,4 60,9 134,2 96/97 118,4

1998 81,8 64,7*) 146,5 97/98 142,7

98/99 64,7*)

Pramen: celní statistika

Poznámka: zaokrouhlení presných údaju

*) cervenec až ríjen

Spotreba na osivo

Ve spotrebe osiva se ocekává vetší spotreba osiva jarního jecmene a nižší spotreba osiva ozimého jecmene.

Krmivárské užití

V živocišné výrobe klesá zájem o ozimý jecmen jako krmivo, mimo jiné také v souvislosti s posunem výroby ve prospech drubežího masa. Klesající živocišná výroba nedokázala celou nabídku domácího jecmene v marketingovém roce 1997/98 zužitkovat a to se projevilo prechodem vyšších zásob do nového hospodárského roku. Prestože v živocišné výrobe klesá zájem o krmný jecmen, je predpokládaná spotreba v marketingovém roce 1998/99 ve srovnání s predchozím rokem mírne vyšší, protože méne jakostní jecmen na zásobách nemá jiné užití.

Vývoz

Nízká úroven vývozu jecmene v posledních dvou letech souvisí s jeho nízkou kvalitou. V marketingovém roce 1997/98 bylo celkem vyvezeno 19,9 tis. t, z toho sladovnického jecmene 13,6 tis. t. Vývoz sladovnického jecmene byl témer výhradne do Nemecka. Vývozní licence byly uvolnovány predevším pro krmný jecmen, aby se zajistila surovina pro domácí sladovny.

Nižší sklizen jarního jecmene a výpadky v kvalite jecmene v suchem postižených oblastech nedovolí ani v marketingovém roce 1998/99 rozsáhlé vývozy jecmene, protože je nutné zajistit potrebným množstvím suroviny predevším domácí sladovny.

Vývoz jecmene v období let 1993 - 1998 (tis. t)

Kalendární Leden Cervenec Množství za Marketingový Množství za

rok až cerven až prosinec kalendární rok rok marketingový rok

1993 3,7 1,5 5,3

1994 6,8 24,9 31,7 93/94 8,3

1995 50,9 58,5 109,4 94/95 75,8

1996 2,7 1,7 4,4 95/96 61,2

1997 5,3 3,4 8,7 96/97 7,0

1998 16,5 1,5*) 18,1 97/98 19,9

98/99 1,5*)

Pramen: celní statistika

Poznámka: zaokrouhlení presných údaju

*) cervenec až ríjen

Celkové užití

V marketingovém roce 1998/99 se ocekává nárust celkového užití jecmene o 117,1 tis. t proti minulému roku. Duvodem je ocekávaný vyšší vývoz jecného sladu a vyšší krmné užití.

Konecné zásoby

Ocekáváme, že konecné zásoby marketingového roku 1998/99 budou výrazne nižší než neprimerene vysoké konecné zásoby marketingového roku 1997/98. Prícinou ocekávaného poklesu konecných zásob je predevším ocekávaná domácí spotreba prevyšující sklizen.

Cenový vývoj

V soucasné dobe je cena sladovnického jecmene u zemedelských výrobcu velmi nízká. Situace na trhu naznacuje, že by se mohla ke konci marketingového roku 1998/99 priblížit opet hodnote 4000 Kc/t. Vzhledem k dostatku tuzemského krmného jecmene a levné nabídky ze zahranicí lze ocekávat, že cena krmného jecmene u zemedelských výrobcu zustane v druhé polovine marketingového roku 1998/99 na nízké úrovni. Pritom lze ocekávat výrazne odlišný vývoj mezi cenou ozimého jecmene a jarního krmného jecmene. Cena ozimého jecmene, o který je v krmivárském prumyslu menší zájem, muže poklesnout pod 2400 Kc/t, zatímco cena kvalitního jarního jecmene se bude pravdepodobne pohybovat v rozmezí 3000 - 3300 Kc/t.