Obilí polehlo, ale na chleba ho bude dost

Úroda obilí, která ještě v půli srpna vypadala na rekord, bude kvůli nepřízni počasí mnohde katastrofální. Podle odborníků se sklidí jen asi tři čtvrtiny očekávaného množství potravinářské pšenice. Obavy z nedostatku mouky však podle mlynářů nejsou na místě. "Mlýny potřebují pro tuzemský trh s chlebem a pečivem asi 1,2 miliony tun potravinářské pšenice, tolik jí určitě bude," řekl Pavel Filip, zástupce Svazu průmyslových mlýnů. Horší je to s žitem, jehož kvalita je více než mizerná. "Počítáme už nyní, že stejně jako loni nakoupíme více než 40 tisíc tun v zahraničí. Jinak by se snížila kvalita chleba," dodal Filip. Na nesklizených plochách obilí vykonaly deště dílo zkázy. Klasy prorůstají, šíří se houbové choroby. Největším nebezpečím je červená plíseň, která obsahuje rakovinotvorné aflatoxiny. "Takové obilí by se nemělo dostat ani do krmiva a porosty by se měly bez váhání zaorat," řekl prezident Agrární komory Václav Hlaváček. "Tam, kde se původně počítalo s potravinářskou pšenicí, jsou zemědělci rádi, že sklidí alespoň krmné obilí," řekla Zdeňka Kreiplová z regionální agentury ministerstva zemědělství v Liberci. Na Liberecku je zatím sklizeno jen 53 procent ploch. Zemědělci Moravskoslezského kraje, kde žně finišují, očekávají nižší výnosy obilí a řepky. Zřejmě největší ztráty budou v okresech Frýdek-Místek a Karviná. Podle Evy Piskořové z agrární komory ve Frýdku-Místku se sníží o 30 až 40 procent. Zemědělci vyčkávají s prodejem, protože 4200 korun za tunu potravinářské pšenice by zatím nezískali. Na Královéhradecku a Pardubicku, kde přívalové deště a kru pobití způsobily zvýšenou polehlost klasů, budou muset část úrody zaorat. "Přede žněmi se mluvilo o přebytku potravinářského obilí, dnes už to není pravda," konstatoval ředitel Okresní agrární komory v Chrudimi Václav Kroutil. Naříkají i zemědělci na Vysočině. Na Žďársku je obilí na více než 1000 hektarech. Jen v Zemědělském družstvu Nové Město se s prvními dešti podařilo sklidit poslední hektar.