Nový komitologický systém EU začne platit

Od začátku r. 2008 nastartuje nový systém pravidel při přijímání legislativních opatření, v němž je posílena pozice Parlamentu.

Od začátku r. 2008 bude mít Evropský parlament právo odhlasovat technická opatření pro zavádění 25 již existujících směrnic, z nichž několik se týká i potravinářské oblasti (rezidua pesticidů, biocidy, GMO v potravinách a krmivech, uvolňování GMO do prostředí).

Jedná se o to, že EP může během 3 měsíců odhlasovat opatření přijatá řídícími výbory, s čímž ovšem Rada ani Komise nesouhlasí.

Kontroverzně předtím Rada rozhodla, že o všech 25 směrnicích musí být rozhodnuto jako o jednom balíčku. Předpokládalo se však, že opatření budou přijata do konce r. 2007, takže to nespadne do pravomoci EP.

EU Food Law, 2007, č. 320, s. 18

Komitologie je termín používaný pro konzultační postupy v Evropské unii, při kterých se pomocí různých správních a expertních výborů, (kterých je kolem 250), hledá soulad mezi Evropskou komisí a členskými státy při provádění konkrétních opatření. Výborům předsedají úředníci Evropské komise, členy jsou většinou ministerští úředníci ze členských států a experti. Komise tím má možnost dialogu s národními vládami před tím, než dojde k přijetí implementačních opatření.

Každý právní předpis ES určuje míru pravomocí přiznaných Komisi k tomu, aby ustanovení byla zavedena do praxe. Určuje také způsob, jak má Komise tyto pravomoci používat. Často je stanoveno, že Komisi bude pomáhat některý z výborů, a sice právě podle pravidel označovaných jako komitologie.

Komitologie, tzn. postupy, které řídí vztahy mezi Komisí a výbory, byly původně stanoveny rozhodnutí 87/373/EHS. V r. 1999 bylo původní rozhodnutí nahrazeno rozhodnutím 1999/468/ES, jehož cílem mj. bylo zvýšení pozice Evropského parlamentu v rámci procedury spolurozhodování. Také tím měl být zjednodušen a zprůhledněn celý systém Společenství (např. dokumenty výborů jsou snadněji dostupné pro občany a zaregistrované ve veřejném registru). Komise také publikuje roční zprávy podávající souhrn aktivit výborů během uplynulého roku.

V případech, na které se vztahuje tato procedura, může Parlament vyjádřit svůj nesouhlas s navrhovanými opatřeními Komise nebo v někdy i Rady, pokud tyto orgány překračují stanovené pravomoci. V rozhodnutí 1999/468/EHS jsou upřesněny postupy a pravomoci pro výbory různé úrovně (poradní, řádné, řídící). Stanoviska výborů vycházejí z implementačních opatření navrhovaných Komisí. A Komise má povinnost brát tato stanoviska v úvahu rozdílně podle úrovně výboru.

K nové, zatím poslední reformě však došlo v roce 2006, kdy bylo 17.července Parlamentem přijato nové rozhodnutí 512/2006/ES, které opět mění komitologické postupy a posiluje úlohu EP na roveň Rady, pokud jde o exekutivní pravomoci (včetně kontroly nad Komisí).

Díky této reformě také může Komise urychleně přijímat naléhavá opatření např. pro zabránění rozšíření epidemií, používání nebezpečných chemikálií nebo závadných potravin (jinak by procedura trvala třeba dva až tři roky). Před přijetím každého opatření se Komise poradí s experty členských států, aby byla ujištěna, že státní správy budou schopny tato opatření účelně aplikovat. Výbory fungují jako prostředí pro jednání. Pokud v rámci těchto výborů členské státy nesouhlasí s podstatou přijatého opatření, záležitost může být vrácena zpět Radě, která může návrh blokovat nebo novelizovat.