Nový finanč.rámec EU pro podpory usměrň.rozvoj venkova od r.2000

Nový finanční rámec EU pro podpory usměrňující rozvoj venkova od roku 2000

Úvod

Jednání o Agendě 2000 na nejvyšší politické úrovni byla zakončena usneseními Evropské rady přijatými v Berlíně ve dnech 24. a 25. března 1999. Evropský parlament vyjádřil svůj souhlas s celým balíkem nařízení 6. května 1999. Tím jsou dány předpoklady pro formální schválení nařízení příslušnými radami odborných ministrů. Nejdůležitější etapy jednání o Agendě pro Společnou zemědělskou politiku (SZP) jsou uvedeny v přehledu na závěr textu.

Rámec dalšího subvencování venkova je dán ”Nařízením o podpoře rozvoje venkova z Evropského orientačního a záručního fondu pro zemědělství (EAGGF - European Agricultural Guidance and Guarantee Fund) ” a balíkem nových nařízení o intervenčních pravidlech v rámci existujících strukturálních fondů EU. Tento článek se pokouší shrnout především finanční důsledky přijatých nových pravidel.

Výklad musí tedy vycházet z rozpočtu EU na příští rozpočtové období. Tento finanční výhled, který byl integrální součástí jednání o Agendě 2000, se vztahuje - stejně jako platnost nových nařízení - na období let 2000 až 2006 a je obsažen v ”Meziinstitucionální dohodě mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí ze 6. května 1999 o rozpočtové kázni a zlepšení hospodaření s rozpočtem.”

Rozpočet EU bude od roku 2000 rozdělen na 7 kapitol a bude dotován do roku 2006 celkovou částkou 645 mld. EUR (prostředky na závazky). Přehled kapitol společného rozpočtu EU uvádí tab. 1. S rozdělením těchto částek na jednotlivé roky a dalšími podrobnostmi seznamuje tab. 2. Rozdělení na rozpočtové kapitoly (vytvoření vlastní kapitoly pro předvstupní pomoc) a jejich dotování jsou výsledkem jednání Evropské rady v Berlíně (24. - 25. března 1999).

Evropský parlament se tímto problémem zabýval 6. května 1999 a prosadil proti výsledku Rady ještě několik zlepšení. Výdaje na administrativu (kapitola 5) mají být ještě zvýšeny o 1,1 mld. EUR a na vnitřní politiku (kapitola 3) má být pro rozpočtové období 2000 až 2006 k dispozici především na záležitosti dotýkající se transevropské dopravy o 1,5 mld. EUR více, než kolik bylo dohodnuto na vrcholném evropském su mmitu v Berlíně.

1 Kapitola 1 ”Zemědělství”

Rozpočtová kapitola EU ”Zemědělství” se dělí na opatření SZP v rámci společných tržních řádů a na opatření k rozvoji venkova.

Opatření agrárního trhu platí pro celý venkovský prostor. Jejich kvantitativní dimenze pro farmáře té které země je funkcí vyrobené produkce a plošného potenciálu. Jsou stoprocentně financována z rozpočtu EU a poskytují jen velmi malý prostor pro národní aktivity. Podle vrcholné schůzky v Berlíně počítá rozpočet EU pro tyto prémie SZP a ostatní, pro agrární trh relevantní intervence, od roku 2000 s průměrnou roční částkou podpor pro období let 2000 - 2006 ve výši cca 38 mld. EUR (v cenách 1999). Rakousko se v minulosti podílelo na tomto zdroji 0,5 mil. EUR. Další formování opatření agrárního trhu (institucionální agrární ceny a prémie SZP) a dotování této rubriky rozpočtu EU bylo jednou ze sporných částí jednání o Agendě 2000.

Opatření k rozvoji venkova, která budou od roku 2000 rovněž obsažena převážně v rozpočtové kapitole 1, se zásadně aplikují horizontálně. Protože realizaci opatření k rozvoji venkova ponechává i nové právo EU v kompetenci programového plánování daného členského státu, jsou možné regionální akcenty. Jako opatření k rozvoji venkova jsou v novém nařízení o podpoře rozvoje venkova ze zdrojů Evropského orientačního a záručního fondu pro zemědělství (EAGGF) shrnuta dosavadní doprovodná ochranná opatření: zemědělské životní prostředí, předčasný odchod do důchodu a zalesňování; dosavadní opatření 5a a dosavadní opatření 5b spolufinancovaná z EAGGF - sekce Orientace. Na opatření k rozvoji venkova se počítá v kapitole 1 rozpočtu EU s průměrnou roční částkou podpor ve výši 4,3 mld. EUR (v cenách 1999) pro období let 2000 až 2006. Rakousko mělo v průměru let 1995 až 1999 na tato opatření z prostředků EU ročně k dispozici 300 mil. EUR. Protože opatření k rozvoji venkova nutně vyžadují spolufinancování z národních zdrojů (spoluúčast minimálně 50 %), je ve skutečnosti na programy rozvoje venkova k dispozici přinejmenším dvojnásobek prostředků než kolik vykazuje rozpočet EU.

Protože je kapitola l rozpočtu EU dotována výlučně z EAGGF - sekce Garance, budou opatření k rozvoji venkova v budoucnosti spolufinancována z EAGGF - sekce Garance a podléhají rovněž rozpočtové kázni podle tzv. Agrární směrnice. Z financování z kapitol l jsou vyňata pouze některá opatření z ”Cílové oblasti 1”.

Tab. 1 - Prostředky na závazky v cenách roku 1999 (EUR)

2 Kapitola 2 ”Opatření strukturální politiky”

Kapitola 2 rozpočtu EU ”Strukturálně politická opatření” zahrnuje prostředky na strukturální výpomoc v rámci nově upřesněných cílů strukturálních fondů, prostředky na iniciativy Společenství a podpory fondu koheze. V podstatě je tedy tato kapitola i východiskem pro nezemědělské podpory venkovským regionům nacházejícím se mimo ”Cílovou oblast 1” z prostředků EU. Jako podpůrné nástroje EU pro podpory jsou k dispozici tři strukturální fondy:

· Evropský regionální fond (ERDF - European Regional Development Fund) ;

· Evropský sociální fond (ESF) ;

· Evropský orientační a záruční fond pro zemědělství (EAGGF) - sekce Orientace (EAGGF-A), přičemž se intervenční činnost EAGGF-A omezuje na ”Cílovou oblast 1” a týká se určitých opatření v rámci nařízení k rozvoji venkova.

Kohezní fond je vyhrazen pro tzv. kohezní země, stanovené nařízením Rady (”Cílové oblasti 1” pro méně rozvinuté země jako jsou Řecko, Portugalsko, Španělsko a Irsko) a poskytuje těmto zemím další zdroje k financování náročných infrastrukturálních opatření.

Opatření strukturální politiky budou v rozpočtu EU ve sledovaném období podporována průměrně částkou 30,5 mld. EUR ročně (v cenách 1999). Z toho je 2,6 mld. EUR určeno na kohezní fond. Protože i zde stejně jako v případě rozvoje venkova se na financování musí podílet národní prostředky, je na strukturální projekty k dispozici kromě ”Cílové oblasti 1” minimálně dvojnásobek prostředků než vykazuje rozpočet EU. ”Cílová oblast 1” požaduje spolufinancování z národních zdrojů jen ve výši minimálně 25 %.

Tab. 2 - Rozpočet EU na období let 2000 až 2006 - finanční výhled za EU-15 (mil. EUR)

3 Cíle podpor ze strukturálního fondu

Nově formulovaná ”Cílová oblast 1”: ”Podpora rozvoje a strukturální přizpůsobení zaostávajících regionů”

”Cílovou oblastí 1” jsou regiony, které vykazují na úrovni NUTS II (v Rakousku to jsou spolkové země) HDP nižší než 75 % průměru Společenství. Na tento podporovatelný cíl je k dispozici větší část kapitoly 2 rozpočtu EU, tj. téměř 70 %. Tento příděl prostředků EU je v souladu se zásadou koncentrace prostředků EU na nejpotřebnější oblasti.

Dosavadní regiony ”Cílové oblasti 1”, které v důsledku příznivého hospodářského rozvoje již nespadají do ”Cílové oblasti 1”, budou dostávat po dobu šesti let z rozpočtu strukturálních fondů degresivně vyměřenou přechodnou podporu. Počítá se na ni se 4 % prostředků z celkového objemu strukturálních fondů.

Burgenland nadále splňuje kritéria platná pro ”Cílovou oblast 1”, čímž do této privilegované subvenční kategorie spadá významná část rakouské východní příhraniční oblasti.

V rámci ”Cílové oblasti 1” budou rovněž hrazena některá opatření rozvoje venkova a opatření ”Cílové oblasti 3” (politika trhu práce) z prostředků rezervovaných pro ”Cílovou oblast 1”. Při programovém plánování pro ”Cílovou oblast 1” musí být tedy uvažovány všechny tři strukturální fondy. Jaký finanční podíl podpory připadne na opatření rozvoje venkova, vyplyne teprve až po ukončení programového plánování v regionech cíle 1.

Nově formulovaná ”Cílová oblast 2”: ”Podpora hospodářské a sociální přestavby oblastí se strukturálními potížemi”

Do této oblasti spadají regiony s rozdílnou charakteristikou zaostávání, vedené v evidenci na úrovni NUTS III (v Rakousku to jsou jednotlivé větší okresy nebo skupiny okresů) a zahrnující i mimořádně zaostávající venkovské oblasti (dosavadní ”Cílové oblasti 5”).

Do ”Cílové oblasti 2” nově spadají následující územní kategorie:

· oblasti se sociálně ekonomickou transformací v průmyslovém sektoru (dřívější ”Cílová oblast 2”) ;

· venkovské oblasti (dřívější ”Cílové oblasti 5b”) ;

· městské oblasti (tato kategorie je nová) ;

· oblasti závislé na rybolovu (tato územní kategorie je v daném vyjádření rovněž nová).

Protože v žádné členské zemi EU nemá redukce cílových oblastí v relaci k počtu obyvatel poklesnout o více než jednu třetinu, představuje nová definice ”Cílové oblasti 2” určitou bezpečnostní síť. V Rakousku budou patřit k regionům nové ”Cílové oblasti 2” především venkovské oblasti, protože oblasti až dosud kvalifikované jako ”Cílová oblast 2” patří i podle nových definičních kritérií k venkovským. V případě rakouského příhraničí (mimo ”Cílovou oblast 1”) to znamená, že může být ”Cílové oblasti 2” využito k řešení problematiky příhraničních oblastí, pokud Rakousko adekvátně stanoví vymezovací priority.

Na úrovni NUTS III vedené regiony ”Waldviertel a Weinviertel” rovněž splňují ”čistá” kritéria EU pro slabě rozvinuté venkovské oblasti, takže obě tyto příhraniční oblasti budou posuzovány jako výchozí ”fixní startovací oblasti” spadající pod podpory poskytované v rámci ”Cílové oblasti 2”. Oba hornoštýrské regiony na rozlišovací úrovni NUTS III splňují rovněž kritéria platná pro nově definovanou ”Cílovou oblast 2”. Dosavadní oblasti spadající dosud pod ”Cílovou oblast 2” a ”Cílovou oblast 5b”, které již nesplňují definiční vymezení ”Cílová oblast 2”, budou moci nárokovat po dobu šesti let degresivně koncipovanou přechodnou podporu ze zdrojů Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF).

Takto nově definovaná ”Cílová oblast 2” bude v budoucnosti relevantní pro zaměření jednotlivých opatření EU jen pokud jde o společné financování (kofinancování) z Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF) a směřuje k podpoře živností a průmyslu, protože opatření profinancovávaná EAGGF a ESF mohou být uplatňována horizontálně - tedy celoplošně.

Podle berlínského usnesení bude do ”Cílové oblasti 2” přiděleno 11,5 % prostředků ze strukturálních fondů - to je v příštím sedmiletém období 22,5 mld. EUR nebo 3,2 mld. EUR ročně. Pokud jde o uplatnění nově definované ”Cílové oblasti 2”, umožní v přepočtu na obyvatele zhruba zachování dosavadní úrovně podpor z prostředků EU. Rakousko by tak mohlo pokračovat v úsilí o podporování rozvoje periferních oblastí.

Nově formulovaná ”Cílová oblast 3”: ”Podpora přizpůsobení a modernizace výchovné, vzdělávací a zaměstnanecké politiky, resp. systémů”

Kromě ”Cílové oblasti 1” mohou být podpůrná opatření v rámci této ”Cílové oblasti 3” uplatňována horizontálně; na tuto cílovou oblast připadá 12,3 % prostředků ze strukturálních fondů nebo-li 24,05 mld. EUR. Jde výlučně o opatření profinancovatelná v rámci ESF.

4 Iniciativy Společenství

Do budoucnosti budou existovat jen tři iniciativy Společenství: Interreg, Leader a Equal. Každá z nich bude financována výhradně z jednoho strukturálního fondu:

· Interreg z ERDF;

· Leader z EAGGF, sekce Orientace;

· Equal z ESF.

Na podpoření těchto iniciativ Společenství se počítá s 5 % prostředků ze strukturálního fondu - což za celé období představuje cca 9,75 mld. EUR, přičemž podle přání Evropské rady musí připadnout na Interreg minimálně 50 % z přidělených zdrojů. Evropský parlament však na svém zasedání 6. května 1999 prosadil, že bude v rámci prostředků přidělených strukturálním fondům existovat ještě čtvrtá iniciativa Společenství: tj. má pokračovat dosavadní ”Společná iniciativa Urban”, jejímž hlavním předmětem podpor mají být ”malá a středně velká města”. Údajně má předběžně na tuto iniciativu připadnout částka zhruba 1,4 mld. EUR.

Protože výsledek berlínských jednání zajišťuje Rakousku z pokladny společných iniciativ Společenství na příští období 350 mil. EUR a tento příděl představuje dvojnásobek dosud disponibilních prostředků, stává se tato oblast doplňkovou základnou pro ”Fitness” - program rakouského pohraničí.

Pro inovační opatření na venkově bude nadále k dispozici společná iniciativa Společenství nesoucí označení LEADER, přičemž její sféra uplatnění není napříště omezena na jednotlivé - definované cílové oblasti, ale může se vztahovat na celý venkovský prostor.

Protože je rakouské pohraničí výlučně venkovské, může být i společná iniciativa Společenství Interreg chápána jako nástroj k subvencování venkova.

5 Zhodnocení výsledků z hlediska zemědělství a venkova

Vytvoření bezpečnostní sítě při definování nových regionů v rámci ”Cílové oblasti 2” značně oslabilo návrhy Komise koncipované původně výslovně k tíži rakouského venkova.

Druhý návrh Komise, totiž orientovat opatření směřující k rozvoji venkova, týkající se zemědělství a jemu příbuzných oborů, horizontálně, posuzovalo Rakousko od začátku kladně a návrh se proto mohl prosadit i na úrovni Rady.

Skutečnost, že se podařilo ještě na vrcholné konferenci v Berlíně, tedy téměř v hodině dvanácté, docílit přijetí rozhodnutí, jež směřuje k podpoře společných iniciativ Společenství, třeba hodnotit jako velký úspěch pro venkovské oblasti a zejména pro venkovské oblasti při východní hranici Rakouska.

Vcelku byl celý maratón jednání ve znamení snahy dospět ke krácení prostředků EU v příštím období. Cíl jednání si nestanovili odborní ministři jednotlivých resortů EU, ale ministři financí a šéfové vlád a směřoval k zreálnění a stabilizaci společného rozpočtu EU. Takový kurs jednání nutně postihuje oblasti, které jsou nositeli operativních výdajů ze společného rozpočtu EU. A to jsou zemědělská politika a strukturální fondy.

Bylo by nespravedlivé tvrdit, že toto úsilí těch ministrů financí, jejichž země jsou čistými plátci do společné pokladny, vyznělo výlučně v neprospěch rolníků a venkova jako takového. Právě druhá operativní oblast rozpočtu EU, dotování strukturálních fondů, byla ve srovnání s vývojem v předchozích obdobích citelně krácena.

Relativní podíl agrárního rozpočtu (včetně rozvoje venkova) na celkovém rozpočtu EU do roku 2006 výrazně vzroste, a to dokonce i proti roku 1999. V roce 1999 činí 42 %, v roce 2006 bude činit 47 %. Podíl výdajů na celkových výdajích strukturálních fondů činí v roce 1999 cca 40 %, do roku 2006 však klesne podle předloženého finančního výhledu na 32 %.

Překlad: M. Kreysová

Odborná revize textu: Ing. J. Kraus, CSc.

Chronologie Agendy 2000

Autor: I. Knöbl, pracovník Spolkového ministerstva zemědělství a lesnictví ve Vídni