Nové způsoby ošetření hnoje

Nedávná zjištění průniku živin z hnoje do povrchových a podpovrchových vod vedla k vývoji nové (staronové) technologie manipulace s hnojem. Využitím nové metody a nových strojů a zařízení se stává zpracování hnoje účinnější a vědečtější.

Podle této nové metody nedochází k obtěžování sousedů zápachem a nadměrných ztrátám živin. Firma International Bio-Recovery Corporation (IBR) v Britské Kolumbii vyvinula zařízení na kompostování všech druhů hnoje za 72 hodin. Podle údajů ředitele výzkumné a vývojové stanice v Mirminachi je organická odpadní hmota zpracovávána ve zcela uzavřeném systému bez intenzivního zápachu, bez škodlivých vedlejších produktů. Konečným produktem je organické hnojivo s vysokým obsahem živin a bez patogenů. Tento proces poskytuje záruku kvality a navíc aplikace výsledného produktu při polních pokusech umožnila snížit potřebu průmyslového hnojiva až o 50 %.

Proces IBR byl převzat a uzpůsoben z aerobního termofilního digesčního systému běžně používaného v mnoha oblastech pro zneškodňování odpadních vod. Společnost zpracovává tekutou i pevnou frakci hnoje a produkuje vyvážený konečný produkt s vysokým obsahem živin a intenzívní mikrobiální činností.

V Ontariu na farmě s chovem krůt se používá technologie s kompostovacím cyklem 30 dní. Je to plně automatizovaný systém podle Global Earth Products. Vsázkový systém s hnojišti o šířce 3,6 m s 1,8 m vysokými stěnami zahrnuje rovněž překopávač, který pojíždí podél a přehazuje uskladněný hnůj. Za 30 dní se získá sterilní pevná hmota prostá plevelů a zápachu. Na této farmě používali teplotu kolem 68 °C. U tohoto systému se využívalo provzdušňování podlahou a v případě potřeby zvlhčování a přidávání dalších organických hmot.

Další technologie, která účinně využívá tekutý hnůj a omezuje šíření zápachu byla vyvinuta v Nizozemsku firmou Ag-Chem Equipment. Tato technologie využívá GPS (globální polohový systém) s variabilním dávkováním na různá místa na poli. Základním strojem v této technologii je Ag-Chem Terragator 3104 vybavený aplikační jednotkou na tekutý hnůj, kterou vyvinula firma Kongskilde. Radličky této jednotky drobí půdu, aby hnůj mohl lépe pronikat do půdy. Firma začíná s půdními testy a využívá vzorků půdy ke stanovení obsahu živin. Následně se využívají půdní a aplikační mapy a hnůj se aplikuje podle obsahu živin v půdě. V oblastech environmentálně citlivých tak dochází až k nulové aplikaci.

Top Crop Manager, 27, 2001, č. 4, s. 12 (Šť)