Nová měna je v centru zájmu padělatelů

Reklamní agentura Publicis vede oficiální kampaň na podporu eura v deseti jazycích

Pozítří, kdy do platnosti bankovek a mincí eura zbývá pouhých 123 dní, zahájí reklamní agentura Publicis velkorysou kampaň, jež má naposledy a s konečnou platností přesvědčit občany 12 států eurozóny v deseti jazycích, že nová měnová jednotka bude lepší než německá marka nebo italská lira. A to v každé zemi rozdílnou argumentací.

Jak včera agentuře Reuters sdělil marketingový odborník Marco Rimini, "Italové musejí být (reklamní kampaní) potěšeni tím, že místo liry dostávají s eurem něco tak silného jako je německá marka. Němce je třeba uklidnit tím, že euro nebude tak slabé jako italská lira".

Cílem kampaně je hlavně zlomit odpor obyvatelstva eurozóny vůči nové jednotné měně. Podle specialisty Jamese Sykese "pokud jste konfrontováni s přirozenou nechutí ke změně, je možno (cílové skupiny) oslovit tak, aby je to uspokojilo, vzrušilo nebo zastrašilo".

Snahou kampaně, kterou štědře platí Evropská centrální banka, je dodat budoucím uživatelům eura vědomí jistoty a bezpečnosti této měny.

Není to však snadné. V květnu 1998 se z letadla, mířícího z Paříže do Mnichova, ztratily přísně utajené směrnice, jež popisovaly, jak zabránit padělání bankovek eura. Jak napsal list International Herald Tribune, tohoto dokumentu se bezesporu zmocnila padělatelská mafie, která zatím nebyla vypátrána. Euro se podle deníku dá vzhledem ke gigantické transakci s dvanácti zrušenými měnami snadněji falšovat než dosud nejpopulárnější objekt - americký dolar.

Policejní centrála Europol, jak uvádí deník, věnuje proto hlavní pozornost odhalování padělatelských dílen, které jsou údajně umístěny v Rusku, na Balkáně, v zemích střední a východní Evropy i v severní Africe. Ačkoliv Británie není součástí eurozóny, její policejní orgány údajně zjistily, že falšování bankovek eura je v uvedených oblastech už v plném proudu.

Na závěrečné reklamní kampani je jistě povážlivé, že se naprosto nezmiňuje o kontroverzním šéfovi Evropské centrální banky Wimu Duisenbergovi. Je totiž v eurozóně nepopulární.