Nejen okurky. Česko ztratilo zeleninovou nezávislost

Čísla jasně dokazují, že někdejší zelinářská velmoc Česko (Československo) je zcela závislé na dovozu ovoce a zeleniny. Už není žádná plodina, ve které by se Češi uživili sami.

Okurky se dováží z 83 procent, cibule ze 60 procent, mrkev z 61 procent. Pouze u jablek (30 procent z dovozu) a brambor (23 procent) se ještě místní producenti pokouší odolat zahraniční konkurenci, ale sami uznávají, že se blíží den, kdy podlehnou.

Neplatí to jen o ovoci a zelenině, i když u ní je to velmi markantí a po posledním skandálu s nebezpečnou bakterií může být závislost na dovozu vnímána ještě citlivěji.

Tuzemští zemědělci pěstují stále méně základních potravin. Dramaticky se snížil počet firem - ještě před vstupem do Evropské unie bylo v Česku přes 800 pěstitelů zeleniny, nyní v Česku působí 462 společností.

Nedávná dioxinová aféra i současná průjmová epidemie ukazují, že potraviny z dovozu nemusí být vždy bezpečné.

To, jak se dramaticky změnila situace, ukazuje příklad proslavené znojemské okurky. Před dvaceti roky se sklízelo v Česku 55 tisíc tun okurek a Znojemsko bylo okurkových rájem. Dnes se v Česku sklízí jen třetina a proslavenou značku se snaží zachránit malé družstvo - na koleně a od nuly.

Chceme změnu

Podobná situace je u rajčat, česneku, zelí nebo mrkve. A to u některých plodin produkci zachraňují drobní zahrádkáři, kteří si zeleninu pěstují v malém pro vlastní potřebu nebo prodej na farmářských trzích.

Sehnat v obchodech třeba tuzemský česnek je v současnosti takřka nemožné.

Česko je u této tradiční zeleniny i po započtení toho, co si lidé vypěstují sami na svých zahradách, soběstačné z jedné pětiny.

"Podobnou zhoršující se tendenci můžeme bohužel sledovat i v pěstování dalších plodin, například jde o brambory, cibuli, jablka. Usilujeme tedy o navrácení samostatnosti v pěstování nejen česneku, ale i všech ostatních plodin," uvedl místopředseda sdružení Českomoravský česnek Miroslav Hrdý.

Tuzemští producenti bojují především se dvěma soupeři: počasím (přesněji klimatem) a dotačními programy. V obojím je zahraniční konkurence z Francie, Španělska, nebo Polska (pokud jde o dotace) válcuje.

Dokonce i u brambor, kde nevýhoda klimatu není tak markantní, to nevypadá s vyhlídkami dobře. "Pokud bude pokračovat trend, kdy se snižují plochy pro pěstování konzumních brambor, Česko nebude ani u nich soběstačné. To by se mohlo negativně projevit v úrovni spotřebitelských cen, respektive jejich zvýšení," uvedl v nedávném prohlášení Ústřední bramborářský svaz.

Brambory se do Česka už nyní dováží z Německa, Rakouska, Francie nebo Velké Británie.

Česko už ale také není soběstačné v produkci mléka, másla, drůbežího i vepřového masa. Živočišná výroba se tak podle nových dat Českého statistického úřadu za 20 let snížila téměř o 30 miliard korun na 35 miliard korun.

Výrazně klesla výroba hovězího i vepřového masa. Snížení roční výroby mléka ze 4,9 milionu litrů na 2,7 milionu v důsledku razantního úbytku krav nedokázal zabránit ani téměř 80procentní nárůst průměrné dojivosti jedné krávy.

Lidé musí nakupovat jinak

Za to, jak z českých a moravských obchodů mizí české plodiny a potraviny, mohou podle expertů kromě zmíněných nespravedlivě nastavených dotací pro farmáře v Evropské unii také nákupní návyky tuzemských zákazníků.

Ti totiž stále výrazně preferují cenu. A tuzemští zemědělci mohou jenom obtížně konkurovat velkým farmám ze Španělska, Balkánu nebo Nizozemí.

"Nabízeli jsme naše okurky z foliovníku a podle našich představ by měla být cena patnáct korun za kus. Ale řetězce chtěly jenom deset, mají prý dostatek okurek z Makedonie," uvedl jeden ze zelinářů z jižní Moravy.

"Řetězce nakupují ve velkém přes burzu. Tam nemohou čeští zemědělci konkurovat," uvedl Mojmír Koutný, který pracoval jak pro české, tak rakouské velkoobchodníky se zeleninou.

Velké řetězce navíc často preferují svoje stálé dodavatele, kteří jim dováží zeleninu do většiny obchodů v Evropě. Rakousko, kde většina půdy je v horských oblastech, je přitom v dodávce zemědělských plodin na tuzemský trh soběstačnější než Česko.

75 procent potravin v rakouských obchodech tvoří národní produkce. "Řetězce v Rakousku dělají často akce na domácí výrobky, Rakušané si raději za domácí produkci zaplatí," uvedl Koutný.

Zmírnit alespoň zčásti propad tuzemské zemědělské produkce mohou nyní pomoci farmářské trhy. Podle ministra zemědělství Ivana Fuksy by tak už zelináři nemuseli letos snižovat rozlohu polí, na kterých se pěstuje zelenina.