Národní agrární dotace klesnou

České zemědělství vykazuje díky dotacím od vstupu do EU zisk

Národní agrární dotace mají v příštím roce klesnout zhruba o 200 milionů korun z letošních 1,1 miliardy na 900 milionů korun. Zatímco příspěvky z národních dotačních programů jsou rok od roku menší, celkový objem dotací oboru roste. Národní dotace však představují jen velmi malou část celkových agrárních podpor, které v posledních letech ročně přesahují 30 miliard korun. Meziroční pokles peněz určených na dotace ministerstvo zdůvodnilo nutnými škrty v celém státním rozpočtu, kterým se s největší pravděpodobností nevyhne ani zemědělství. Většina prostředků z programů (700 milionů korun) je určena na dotace neinvestičního charakteru, z nichž největší část (180 milionů) získají chovatelé hospodářských zvířat na udržování a zlepšování genetických vlastností chovů. Celkem 150 milionů korun podpoří ozdravování polních a speciálních plodin. Balík zahrnuje také 70 milionů korun pro včelaře a celkem 65 milionů na provoz Národního hřebčína v Kladrubech a Zemských hřebčinců v Písku a Tlumačově či na podporu mimoprodukčních funkcí rybníků. Zbývajících 200 milionů korun má sloužit k investicím na pořizování dlouhodobého majetku, například sadařům k obnově ovocných sadů, k budování závlah na polích či zpracoven zemědělských produktů. Dotační programy mají podporovat restrukturalizaci a zvyšování konkurenceschopnosti českého zemědělství. Několik let klesající objem na dotace určených prostředků souvisí s růstem objemu peněz, které zemědělci čerpají v rámci Programu rozvoje venkova. Z tohoto zdroje od roku 2007 směřují dotace také do některých oblastí, na něž v minulosti přispíval stát v rámci dotačních programů. Podle vládou schváleného rozpočtu má do zemědělství směřovat v příštím roce zhruba 38 miliard korun, přibližně o dvě miliardy méně než před rokem. Z toho z národních zdrojů přibližně 14 miliard korun, proti letošku o 4,5 miliardy méně. České zemědělství vykazuje díky dotacím od vstupu do Evropské unie zisk, v letech před vstupem bylo převážně ztrátové. Přesto tuzemští farmáři pobírají stále méně prostředků než jejich kolegové ze starých členských zemí. Tuto nesrovnalost zemědělci dlouhodobě kritizují.