Nad budoucností většiny přípravků na ochranu rostlin v Evropské unii visí otazník

V současné době probíhá v centru dění Evropské unie Bruselu příprava nových předpisů, které mohou zásadním způsobem ovlivnit evropské zemědělství. Rozhoduje se o omezení dostupnosti přípravků na ochranu rostlin. Navrhované změny mají zásadní charakter, a proto vyvolávají vlnu odezvy agrochemického průmyslu, ale i zemědělství. Pokud by byly změny schváleny v navrhovaném rozsahu, byl by při nejasném výkladu kritérií zakázán prodej až 85 % dnes používaných přípravků. Původní návrh vznikal v době nadbytku evropských potravin, vzešel z Rady ministrů, kterou tvořili ministři zemědělství 27 členských zemí, a směřoval k snížení dosavadního rozsahu přípravků na ochranu rostlin přibližně o 20 %. Obavy zemědělců jsou vázány na skutečnost, že by tak zůstalo velmi málo možností, jak zabezpečit pěstování plodin bez výrazného poklesu sklizně při nejistém zachování požadované kvality. Představitelé agrochemického průmyslu těmto návrhům vytýkají nereálný pohled na praxi při ochraně rostlin a volají po potřebě vědeckého posouzení rizik spojených s daným přípravkem. Různá opatření, stejně jako samotný finální přípravek, do jisté míry snižují rizika vyplývající z nebezpečných vlastností dané účinné složky. Jde o to, na základě čeho mají být kritéria omezení použití sestavena.

Navzdory používání přípravků na ochranu rostlin se uvádí až 30% poškození či zničení zemědělských komodit. Zákaz většiny dostupných přípravků na ochranu rostlin by však měl zřejmě daleko větší důsledky. Evropští výrobci agrochemikálií se obávají nelegálního dovozu méně kvalitních přípravků na ochranu rostlin z jiných zemí, kdy se přísná evropská pravidla obejdou. Současně sílí hlasy po přísnější kontrole tohoto nelegálního dovozu jako jedné z možností snižování rizik vyplývajících z používání pesticidů. Zemědělci se obávají environmentálních důsledků. Pokud se při frekventovaném používání omezeného rozsahu ponechaných přípravků vyvine rezistence, krátkodobě se očekává paradoxní řešení – zvyšování dávek.

Poslední z řady obav se týká dopadu na ceny a původ potravin konzumovaných v Evropě. Pokud se pro nedostatek vlastních potravin zvýší dovoz komodit vypěstovaných v jiných částech světa, je pravděpodobné, že budou vypěstovány s použitím v Evropě zakázaných pesticidů.

Na druhé straně je potřeba si přiznat, že vývoj, který v rámci ochrany rostlin v posledních desetiletích ve světě probíhal a probíhá, se neubíral vždy všeobecně přijatelným směrem. Je sporná adekvátnost očekávání, že se narůstající požadavky agrochemickému průmyslu vyhnou. Zákonodárci stojí před těžkým rozhodnutím. Je nutné nalézt řešení, které neohrozí budoucnost evropského zemědělství a současně ochrání životní prostředí, přičemž dominovat musí ochrana spotřebitele před hladem, ale i zdravotními riziky. Klíčem je vyvážená legislativa vymezující mantinely optimálního průchodu tímto labyrintem protichůdných argumentů.