Na každé dvacáté farmě hlídají sklizenou úrodu senzory, rizika poznají dříve než zkušený zemědělec

Období sklizně se pomalu blíží ke svému konci. Příjemnou zprávou je, že podle odhadů by letošní úroda obilí měla být vyšší než loňská, jeho cena však klesla. Sadaři naopak očekávají úrodu nižší. Zemědělci však nemají vyhráno – škůdci každoročně zlikvidují dalších 20 % úrody v průběhu skladování, v některých případech i výrazně více. I proto se stále častěji prosazuje kontrola pomocí chytrých senzorů, které dokážou odpisy zásob minimalizovat. Letos je využije podle odhadů odborníků již každý dvacátý zemědělec. Dohromady se tak podaří zachránit úrodu za desítky milionů korun.

Například obilí se jednoduše hlídá pomocí takzvaných tyčových sond, zavedených přímo do nitra skladovaného obilí v sýpkách nebo halách. Sondy mají délku několika metrů a dokážou v intervalu několika minut hlídat teplotu a vlhkost. Že s obilím není něco v pořádku a vzniká například riziko výskytu plísní, se tak farmář dozví okamžitě v digitální aplikaci. Senzory jsou schopny na základě výkyvů v teplotě a vlhkosti předpovědět také riziko dalších druhů škůdců v jednotlivých vrstvách.

Podobně je možné hlídat také ovoce. Citlivá ethylenová čidla dají vědět zemědělci okamžitě, když začne probíhat kvasný proces, a umožní včas reagovat. Díky přesným datům tak zemědělci dokážou předcházet naprosté většině ztrát. Což jim pochopitelně zvyšuje ekonomické výnosy z úrody a dokáže to alespoň kompenzovat škody, které způsobili škůdci - letos například hraboši. Ostatně ztráty způsobené škůdci při skladování se pohybují standardně kolem jedné pětiny z celkové úrody a vznikají v naprosté většině případů jen kvůli pozdní reakci na výskyt škůdce.

České zemědělství je, co se týče dostupnosti moderních technologií, na špičce. Potvrdil to nedávný průzkum Asociace malých a středních podniků. Většina technologií není investičně náročná a dokáže fungovat samostatně, bez nutnosti složitých hardwarových příprav. Senzorovou síť si tedy může zemědělec vybudovat během několika dnů. I z toho důvodu se senzorové technologie pro sledování sklizně objevují stále častěji. A netýká se to jen velkých zemědělských provozů, spoléhají se na ně i drobní zemědělci, sadaři nebo vinaři. Podle Agdata, provozovatele nejrozšířenější platformy pro digitální farmáře, se to týká již 5 % všech zemědělských provozů.

„Motivace je pro zemědělce jednoduchá. Úroda za poslední roky nebyla nejlepší a každá ztráta způsobená škůdci při skladování je ekonomicky znát. Souhrnně všem zemědělcům hlídání skladované úrody pomocí senzorů zachrání plodiny za desítky milionů korun,“ uvádí Jiří Musil, výkonný ředitel startupu Agdata. „Jasná návratnost investice a jednoduchá aplikace proto dělá ze senzorů ve skladech jednu z nejrozšířenějších technologií.“

O Agdata:

Agdata založili bratři Musilové spolu s Jiřím Večeřou v roce 2016. Během tří let se platforma stala nejrozšířenějším ekosystémem pro chytrou správu zemědělských podniků a farem. Určená je pro subjekty všech velikostí, od malých rodinných podniků po velké zemědělské koncerny. Ekosystém Agdata zahrnuje cloudovou softwarovou platformu a celou řadu telematických čidel a senzorů komunikujících pomocí GPS nebo LoRa sítě. V roce 2018 získala společnost investici od fondu Pale Fire Capital.

Padly informace na úrodnou půdu? Rádi Vám řekneme víc:

František Brož

PR agentura FYI Prague

frantisek.broz@fyi.cz

Jiří Musil

CEO Agdata

jiri.musil@agdata.cz