Na jihu Moravy mizí sady a zahrádky. Broskvoní je polovina než před třemi lety

Na jihu Moravy ubývá sadů. Za tři roky jejich výměra klesla o čtvrtinu. Nejrychleji mizí broskvoně. Plocha, na které se pěstují, klesla v Jihomoravském kraji od roku 2014 o polovinu. Zmenšování sadů se ale týká všech ovocných stromů.

Společnost Agrosad u Velkých Bílovic tak zmenšila plochu broskvových sadů ze čtyřiceti hektarů na tři. Místo broskví tady teď roste kukuřice. Podle jednatele Jaroslava Pálky nemohla firma konkurovat levnějšímu ovoci z jihu Evropy.

Podobná situace je i u zahrádek. Nejčastěji lidé o své pronajaté zahrádky přichází proto, že musí uvolnit místo plánované výstavbě. Ať už jde o rodinné domy, různé restaurace nebo zázemí pro sportovce. Jen na jižní Moravě se dá takových případů najít hned několik.

Zahradkářů ubývá, zahrádky nahrazují stavby 

Zatímco v roce 1991 zahrádky zabíraly přes 25 tisíc hektarů plochy, o deset let později to bylo už jen necelých 19 tisíc. V roce 2015 pak už zahrádky byly jen na devíti tisících hektarech.

V Kuřimi na Brněnsku už o své zahrádky lidé přišli. Ještě loni v těchto místech pěstovali zahrádkáři zeleninu, teď už tu dělníci staví novou sportovní halu.

Letos má navíc řada pěstitelů problémy kvůli jarním mrazům následovaným dlouhým obdobím sucha.

Jak pěstitelé obnovují nebo ruší sady sleduje Petr Boleloucký z registru, který spadá pod Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Statistiky úbytek sadů potvrzují – z necelých čtyř tisíc hektarů v roce 2014 došlo k poklesu  na tři a půl tisíce před dvěma lety a pak na 2973 hektarů letos.

Měnily se zákony, přišly mrazy i sucho

Za pokles podle něj může změna legislativy i to, že se ovocnářům už některé druhy prostě nevyplatí. „Největší pokles je u sadů broskvoní, které nebyly podsazovány, protože se pěstitelům ta podsadba už nevyplatila,“ uvedl Boleloucký.

Společnost Agrosad u Velkých Bílovic tak zmenšila plochu broskvových sadů ze čtyřiceti hektarů na tři. Místo broskví tady teď roste kukuřice. Podle jednatele Jaroslava Pálky nemohla firma konkurovat levnějšímu ovoci z jihu Evropy.

Podobná situace je i u zahrádek. Nejčastěji lidé o své pronajaté zahrádky přichází proto, že musí uvolnit místo plánované výstavbě. Ať už jde o rodinné domy, různé restaurace nebo zázemí pro sportovce. Jen na jižní Moravě se dá takových případů najít hned několik.

Zahradkářů ubývá, zahrádky nahrazují stavby 

Zatímco v roce 1991 zahrádky zabíraly přes 25 tisíc hektarů plochy, o deset let později to bylo už jen necelých 19 tisíc. V roce 2015 pak už zahrádky byly jen na devíti tisících hektarech.

V Kuřimi na Brněnsku už o své zahrádky lidé přišli. Ještě loni v těchto místech pěstovali zahrádkáři zeleninu, teď už tu dělníci staví novou sportovní halu.

„Zahrádky tady byly několik desítek let, ale celou dobu bylo toto území vedeno jako rezerva pro rozvoj sportovního areálu. Takže zahrádky byly věcí dočasnou,“ řekl starosta Kuřimi Drago Sukalovský.

A stejný osud čeká i zahrádkářkou kolonii ve Vyškově – kvůli novému parkovišti a vysokorychlostní dráze na Přerov. Ve Vyškově ale mají lidé možnost pronajmout si zahrádku novou.

AUTOR tofzdroj: čt24