Na chmelnicích se už začalo

Pěstitele chmele, kteří zahájili na přelomu března a dubna jarní práce, trápí už druhým rokem sucho. Pro kvalitu chmele jsou rozhodující srážky v období vegetace a zejména tvorby hlávek. Pěstitelé proto doufají, že začne pršet a letošní výnosy budou vyšší než loni, řekl dnes tajemník Svazu pěstitelů chmele Zdeněk Rosa. Zemědělci už ukončili řez chmele, který slouží k regulaci vegetační doby rostliny. Na řez navázalo natahování drátků, s nímž pomáhají brigádníci z řad studentů, nezaměstnaných i zahraničních sezónních dělníků, zejména Slováků.

"Jarní práce vyvrcholí zaváděním chmelových hlávek. Při současném teplém počasí se dá předpokládat, že první chmelnice budou zavedeny již začátkem května," uvedl Rosa. Pěstitelé letos podle něj chmelem osázeli asi 6000 hektarů ploch, tedy zhruba stejně jako loni. Loni sklidili 5526,8 tuny chmele, což je o 14 procent méně než v roce 2002. Výnos dosáhl 0,93 tuny z hektaru, zatímco předloni to bylo o 0,15 tuny z hektaru více. Zhoršené výsledky ovlivnily především loňská tropická vedra a nedostatek srážek v rozhodujícím období pro růst chmele. Vážné škody způsobila loni i vichřice, při níž padlo přes 130 hektarů chmelnic, dalších 200 hektarů poničilo krupobití.

Po předloňském poklesu tržeb o 150 milionů korun v důsledku silné koruny tak čeká chmelaře další těžké období. Problémy způsobují chmelařům i nízké výkupní ceny, které se pohybují kolem 135.000 korun za tunu usušeného chmele. "Cena českého chmele v posledních deseti letech padá a tato plodina se proto už v žádném případě nedá nazývat zeleným zlatem. V roce 1992 se průměrná cena pohybovala kolem 190.000 korun za tunu, v současné době už nepokrývá ani výrobní náklady," řekl již dříve Rosa. Z celkové produkce je 80 až 85 procent českého chmele určeno na vývoz. Největším odběratelem je Japonsko, které se na exportu podílí 45 procenty.