MZe chce malým farmářům změkčit podmínky prodeje potravin ze dvora

Ministr zemědělství Ivan Fuksa (ODS) chce změkčit pravidla pro farmářský prodej potravin ze dvora, který považuje za velmi důležitý a potřebný. Pro malovýrobce platí stejně přísná pravidla na zpracování potraviny, například pokud jde o mléko na sýry a tvarohy nebo o maso na klobásy, jako pro velkozpracovatele.

Ministerstvo chce v roce 2011 přijít s tím, aby se po vzoru Rakouska a Německa pro malé zemědělce změkčily normy tak, aby se dalo snadněji prodávat ze dvora, řekl dnes Fuksa v Plzni při zprovoznění tří mlékomatů, které budou jako první v ČR nabízet nápoj upravený šetrnou pasterací.

„Nemá smysl vymýšlet vymyšlené, stačí se podívat za hranice, kde mají vedle kravína domeček a v něm prodávají báječné sýry. Tak proč to českým zemědělcům komplikovat a dávat jim přísné normy,“ dodal. Ministr souhlasí s častými názory malých farmářů, že splnit veškeré hygienické, veterinární a obchodní předpisy je pro ně často neúnosně drahé. „Musí se upravit zákon a vyhlášky, ale které konkrétní vám neřeknu, protože ještě jsme neprošli ani legislativní radou vlády,“ uvedl. O tom, jaké mají farmáři problémy se zaváděním prodeje bioproduktů ze dvora svědčí například zkušenost obce Modrava, která dva roky usilovala o stavbu vlastní ekofarmy, jež by lákala na Šumavu turisty. „Mělo to být selské stavení, jako jsou v Bavorsku, Řecku a Španělsku. Ale museli bychom tam mít speciální chlév, dojírnu, sklad mléka, výrobnu, sklad mléčných produktů, sklad pro prodej, prodejnu a profesionály. To si ale obec s 60 obyvateli nemůže dovolit, to by byly zbytečně vyhozené miliony korun,“ uvedl starosta Antonín Schubert. Obec tak nakonec 20 milionů korun vloží do stavby restaurace a penzionu.

Na malovýrobce se podle Fuksy nebudou vztahovat tak přísné normy. Pokud někdo vyrábí potravinu ve dvou třech lidech, dělá ji v malém prostoru a není to sériová výroba, která by běžela 24 hodin. Měkčí podmínky se projeví v tom, že nebude potřebovat tak velkou investici na zařízení pro zpracování másla nebo tvarohu. Upozornil ale, že kvalitu výrobku, která bude podléhat stále stejné kontrole potravinářské inspekce, budou muset mít všichni stejnou. Podle Fuksy si mohou zemědělci v případě prodeje ze dvora a také u mlékomatů sáhnout na dotace. Na úpravu farem jednoznačně například z programu rozvoje venkova.

Prodej ze dvora má za sebou podle Fuksy teprve nultý krok. „Stále více farmářů ho nabízí. Na poptávku, která roste, pružně zareagovali,“ řekl ředitel Krajské veterinární správy v Plzni Richard Bílý. Na rozdíl od zpracoven ale například na prodej mléka nepotřebují zvláštní povolení, pouze to oznámí a zaregistrují se. Dnes tak funguje v kraji přes 20 farem.

„Poslanecká sněmovna se snaží ve spolupráci s ministerstvem podporovat české regionální potraviny a důkazem toho je úspěšná stejnojmenná soutěž. Chceme v těchto trendech pokračovat. České potraviny mají končit u českých zákazníků,“ řekl místopředseda zemědělského výboru sněmovny Jiří Papež. Jejich vnímání i hledání je stále intenzivnější, spotřebitelé stále více berou do ruky obal a dívají se, odkud výrobek je.