Myslivecké zvyky a tradice

Doc. MUDr. Jaromír Kovařík, CSc.

Dne 23. 2. 2000 proběhla v zasedací místnosti Lesnické fakulty ČZU v Praze další z cyklu přednášek pořádaných Studentským mysliveckým spolkem. Jak jinak začít nový cyklus přednášek pro letní semestr než Mysliveckými zvyky a tradicemi v podání Doc. MUDr. Jaromíra Kovaříka, CSc., nestora naší myslivosti a odborníka právě v oblasti mysliveckých zvyků a tradic.

Úvodem Doc. Kovařík rozdělil disciplínu mysliveckých zvyků a tradic do několika podskupin:

· myslivecká historie

· myslivecké zvyky a tradice

· myslivecká kultura

přičemž se pokusil definovat myslivecké zvyky a tradice jako soubor ceremoniálů a postupů, které jsou předávány z generace na generaci, kdy některé jsou dokonce uzákoněny. Z toho tedy vyplývá určitá výzva k současné generaci myslivců tyto zásady ctít a dodržovat v rámci správné myslivecké výchovy, do níž je zahrnuta:

· myslivecká etika

· myslivecké zvyky a tradice v užším slovy smyslu

· myslivecké dovednosti

Podstata myslivecké etiky vychází z pravidla, že "myslivec usmrcuje zvěř, aby ji choval". Zde je tedy třeba zdůraznit rozdíl mezi střílením zvěře za účelem obživy či obchodu a myslivostí, kdy při lovu zvěře dodržujeme určitá etická pravidla, např. nestřílíme na zajíce v loži a na bažanta pěšáka, dále při průběrném odstřelu holé zvěře nejprve střílíme mládě aj.

Do mysliveckých zvyků a tradic v užším slova smyslu patří především myslivecká mluva, která je předávána z generace na generaci a jejíž používání bylo dokonce uzákoněno (ON 480016 však již byla zrušena). Významným mysliveckým zvykem je jednotné myslivecké odívání, kdy je preferována zelená, hnědá popř. šedá barva oděvu. Nošení jednotné myslivecké uniformy má své historické kořeny (např. schwarzenberská uniforma). Současnost je v tomto směru poněkud rozporuplná, neboť na jedné straně byla vytvořena jednotná uniforma ČMMJ a na druhé straně se setkáváme s nošením nejrůznějších maskáčových oděvů, připomínajících spíše časy válečné. Rovněž je nutné dbát na vhodnou pokrývku hlavy, kterou by měl být vkusně ozdobený myslivecký klobouk. Z ostatních mysliveckých zvyků a tradic bylo zmíněno ještě troubení při honech, lovech včetně dalších zvyků jako je výlož, výřad, předávání úlomku a používání zálomků.

Ve skupině mysliveckých dovedností hraje důležitou roli bezpečnost při zacházení se zbraní a schopnost humánního usmrcení poraněné zvěře. Správný myslivec by měl umět rovněž správně vyvrhnout a ošetřit ulovenou zvěř.

Závěrem Doc. Kovařík upozornil na skutečnost, že světový věhlas české myslivosti je založen zejména na unikátních zvycích i tradicích a apeloval na nastupující mladou generaci, aby vždy dbala na jejich dodržování. Přednáška byla zakončena provoláním "Myslivosti zdar".