Může být Holandsko pro nás vzorem?
08.08.2000 | Agris
Muže být Holandsko pro nás vzorem?
Proc objevovat neco nového, když nekde existuje fungující systém? Snadno se rekne, prevezmeme jej, ale uvést tuto úvahu do praxe prakticky nelze. Situace v každé zemi se vyvíjela jinak, jiné jsou kompetence státních orgánu a jsou i jinak rozdeleny. Proto také EU nepredepisuje svým clenum, ani kandidátským zemím, jak mají dosáhnout žádoucí úcinnosti svých zákonu a opatrení. Týká se to samozrejme problematiky zemedelské i veterinární.
Holandské zemedelství bylo už v minulosti chápáno "ostatní Evropou" jako vzorové. Tradice uplatnování standardu na kvalitu mléka a sýru sahá až do roku 1723, kdy byl vydán Edikt postihující falšování mléka a sýru.
Jak rekl Josef Holejšovský, šéf Státní veterinární správy CR, který situaci v Holandsku minulý mesíc studoval, existují mezi veškerými zemedelskými a veterinárními organizacemi prímé a úcinné zpetné vazby. V cem spocívají? Napríklad v tom, že v soucasných trech veterinárních ústavech (soukromých akciových spolecnostech) mají podíl jak ti, co vyrábejí, tak i zpracovatelé, a oni rozhodují o tom, co pro ne má nebo nemá význam. Techto ústavu bylo ješte pred nekolika lety 12, stav se snižoval pres 8 na dnešní 3 a do dvou let zbude jediný.
Obdobným zpusobem je rešena kontrola kvality živocišných produktu, napríklad pro mléko a mlécné produkty existuje jediná kontrolní laborator. Podobne i pro ostatní komodity.
Pozoruhodná je jednotná péce venovaná výuce žáku a studentu zemedelských a veterinárních oboru. Takové výcvikové centrum, které slouží celé zemi, leží v severním Nizozemí v Oenkerku. Výuka, u nás bychom rekli praxe nebo odborný výcvik, probíhá podle studijních oboru po dobu 6 týdnu až 6 mesícu a postihuje hospodarení, chovy, mlécnou a masnou produkci, management apod. Heslem je "Ucit se delat".
Racionalita ve všem konání je, podle Josefa Holejšovského, Holandanum zrejme vlastní. Napríklad mléko se vyšetruje v jednom míste, existuje systém, kdy jsou denne odebírány vzorky mléka, nikdo z farmáru neví, kdy zrovna on bude kontrolován, ponevadž výber a cetnost jsou rízeny automaticky a nahodile pocítacem. Jedna stáj tak muže být vyšetrena treba i jen nekolikrát za mesíc. Zde nepatrí k národnímu zvyku všechno obcházet.
Zajímavé je také, že se nevedou diskuse o tom, která veterinární opatrení má hradit stát. Ozdravný program u stád si hradí chovatelé sami, avšak monitoring a z toho vyplývající potvrzování o chovu prostém nákaz platí stát. To je motivující.
Holandsko je co do velikosti i poctu obyvatel a do jisté míry i tradicemi srovnatelné s naší republikou, proto jsou tamejší zkušenosti pro nás cenné.
Josef Duben, tiskový mluvcí SVS CR
Další články v kategorii Zemědělství
- Studie: Menší pole mohou snížit počet hrabošů v krajině i škody na úrodě (27.04.2026)
- Ruská továrna na hnojiva byla cílem ukrajinských dronů v dubnu již podruhé (27.04.2026)
- Sehnat půdu v Praze není pro malé farmáře problém, chybí jim metodika (27.04.2026)
- Sedláci v ASZ ČR nepodporují plošnou aplikaci hubících prostředků proti hraboši polnímu (24.04.2026)
- Značku Výrobek roku Libereckého kraje ponese dalších deset regionálních výrobků (24.04.2026)
- SZIF zveřejnil analýzy k dotacím Agrofertu, chce předejít spekulacím (24.04.2026)
- Jarní mrazy ohrožují třešně, jabloně i brambory, na hodnocení dopadů je brzy (24.04.2026)
- Půda pro mladé zemědělce v ohrožení. Vládní poslanec navrhuje omezení pachtu státních pozemků (24.04.2026)
- EK navrhla pozastavení akreditace slovenské zemědělské platební agentuře PPA (23.04.2026)
- Rusko do prosince prodloužilo omezení vývozu hnojiv (23.04.2026)

Tweet



