Mléko je bez infekce nemoci šílených krav

Česká republika nezaznamenala jediný výskyt nemoci šílených krav BSE. Ministr zemědělství České republiky Jan Fencl o tom v Bruselu hovořil s evropským komisařem pro zdraví a ochranu spotřebitelů Davidem Byrnem. Fencl vyjádřil přesvědčení, že EU přeřadí Českou republiku do méně rizikové skupiny. Zatím je Česko ve třetí skupině, což pobouřilo nejen politiky, ale zemědělskou a odbornou veřejnost. Země je z hlediska BSE bezpečná, jak se vyjadřují přední odborníci.

* Jaké je riziko přenosu BSE z mléčných výrobků, zvláště z dětské výživy, která se dováží ze zahraničí?

Odpovídá prof. Ing. Jiří Davídek, DrSc.: Riziko přenosu BSE z mléčných výrobků lze považovat za bezvýznamné. Mléko patří mezi produkty, u kterých nebyla doposud dostupnými metodami infekčnost prokázána. Přesto mléko krav infikovaných BSE nebo z této infekce podezřelých nesmí sloužit k lidské výživě, může být pouze použito k výživě vlastního telete.

* Priony jsou bílkoviny a v žaludku je tráví kyselina solná. Jak je možné, že prion se nestráví, projde do těla a způsobí nákazu?

Odpovídá prof. MUDr. Milan Adam, DrSc.: BSE je způsobeno priony, což jsou pouhé peptidy. Ty se mohou vstřebávat již v dutině ústní. Kromě toho řada osob trpí malou sekrecí žaludečních šťáv. Pepsin, který je hlavním zažívacím enzymem, potřebuje pro svoji funkci kyselou reakci - pH kolem 2,5. Pokud tato podmínka není splněna, je jeho proteolytická aktivita velmi malá a bílkoviny přecházejí více méně v intaktním stavu do střevních partií. Navíc jsou priony rezistentní k účinku enzymů štěpících bílkoviny.

* Podle Světové zdravotnické organizace prion přežil teplotu 600 stupňů Celsia. Jak tedy lze zničit prion infikovaný BSE?

Odpovídá prof. ing. Jiří Davídek, DrSc.: Přežití infikovaného prionu BSE zvýšenou teplotu neovlivňuje pouze hodnota teploty, ale i další faktory jako doba záhřevu, prostředí, hodnoty jeho pH apod. Při výrobě želatiny se používá jako surovina především pojivová tkáň, hovězí kůže a kosti. Pojivová tkáň a kůže patří mezi orgány, kde nebyla prokázána infekce BSE, a kosti k orgánům zařazeným do skupiny nízké infekčnosti, tedy k surovinám s nízkým rizikem výskytu. Při tepelných operacích dochází ke snižování infekčnosti - čím méně je infikována výchozí surovina, tím rychleji dochází k eliminací infekčnosti. K výrobě želatiny lze použít pouze surovinu, která prošla veterinární inspekcí na jatkách a odpovídá hygienickým předpisům příslušné země. Jednotlivé státy jsou zařazeny do kategorií podle rizika výskytu BSE. V první kategorii jsou státy se zanedbatelným rizikem (BSE se doposud nevyskytlo, k výrobě želatiny může být použit veškerý vhodný materiál), do druhé kategorie státy s nízkým rizikem výskytu (k výrobě může být použit materiál po odstranění rizikových tkání či orgánů), do třetí kategorie státy s vysokým rizikem (z těchto států může být jako surovina pro produkci želatiny použita pouze kůže) a konečně státy, o kterých nejsou informace o výskytu BSE (ty je nutno posuzovat individuálně, pokud nejsou k dispozici žádné informace, posuzují se jako státy s vysokým rizikem kontaminace).