Ministři zemědělství budou v Brně řešit budoucnost přímých plateb

Neformální rada pro zemědělství a rybářství, jako vrcholná resortní akce předsednictví, přivede ve dnech 31. května až 2. června do Brna téměř dvacítku šéfů resortů zemědělství celé EU a stovky expertů na agrární politiku. Hlavním tématem jednání byla zvolena budoucí podoba Společné zemědělské politiky, hlavně systému přímých plateb, na jejichž nerovné rozdělení si dlouhodobě stěžují farmáři z nových členských států EU.

Téma tzv. „ministeriády“, tedy budoucí podoba Společné zemědělské politiky a zejména přímých plateb po roce 2013, reflektuje dlouhodobé snažení Česka jako členského státu a české agrární diplomacie, která se opakovaně staví za vytvoření efektivnější SZP. Téma je ale vysoce aktuální i v souvislosti se současnou ekonomickou krizí.

„I vzhledem ke krizi má Unie výjimečnou příležitost pro konkrétní a otevřenou debatu vedoucí k formování takové budoucí Společné zemědělské politiky, která bude posilovat konkurenceschopnost evropského zemědělství globálně a v dlouhodobé perspektivě, která bude zaměřena na diverzifikaci a předcházení rizikům a která do zemědělského sektoru přitáhne mladé podnikatele,“ říká ministr zemědělství Jakub Šebesta.

Význam, jaký přikládají jednáním šéfové zemědělských resortů, odráží i jejich přislíbená účast: do Brna by podle předběžných informací mělo přijet 17 ministrů členských států a dva ze zemí kandidátských. Například to budou ministři, s nimiž Česko tvoří tzv. trio PRES, tedy francouzský ministr Michel Barnier a jeho švédský kolega Eskil Erlandsson. Dále spolková ministryně Německa Ilse Aigner, španělská ministryně Elena Espinosa Mangana a nizozemská ministryně Gerda Verburg, spolu s nimi jejich kolegyně z Dánska Eva Kjer Hansen a z Finska Sirkka-Liisa Anttila. Ministrem budou vedeny i delegace Polska, Rakouska, Řecka, Slovenska i Slovinska, Bulharska, Maďarska a další.

Budoucí Společná zemědělská politika musí být dostatečně efektivní, aby byla schopna čelit novým výzvám, jakými jsou například zvyšující se nestálost trhů a změna klimatu. Současně by měla zaručit perspektivu pro udržitelný rozvoj venkovských oblastí v EU.

„Systém přímých plateb, jaký teď v EU funguje, je nejen založen na historických údajích, velmi komplikovaných výpočtech, ale navíc je zatížen ohromným počtem výjimek,“ vysvětluje 1. náměstek ministra Ivo Hlaváč. „Předsednictví i Česko do budoucna bude usilovat o systém jednoduché, pro všechny členské státy společné a od produkce oddělené plošné platby, jejíž výše by nebyla určována historickými produkčními ukazateli.“

Ačkoliv se na ministeriádě nebudou řešit finanční objemy, ale systém plateb, výsledky diskuze ministrů najdou určitě uplatnění, až se bude v EU probírat její nový finanční výhled na roky 2014-2020.

Tereza Dvořáčková, tisková mluvčí ministerstva zemědělství pro předsednictví