Ministr Fuksa prosadil nová přísnější pravidla hospodaření pro boj s erozí

Eroze v České republice ohrožuje téměř 45 % celkové rozlohy orné půdy, proto se ministr zemědělství Ivan Fuksa zasadil o přísnější pravidla správné zemědělské praxe tzv. GAEC na erozně ohrožených půdách, která začnou platit od 1. 7. 2011. Podle posledních analýz by mohla při nejhorším možném scénáři eroze poničit až 21 milionů tun půdy za rok, což je možné finančně vyjádřit jako škodu za 4,3 miliardy korun. V boji proti erozi jsou nejúčinnějšími nástroji kromě správného hospodaření také obnova krajiny s návratem mezí, remízků či mokřadů a zrychlení pozemkových úprav.

Co vlastně erozi způsobilo? „V socialistických dobách došlo k masivnímu odstraňování historických krajinných prvků, ruku v ruce se scelovaly velké lány, po kterých voda teče o poznání rychleji, začaly se pěstovat pro určité lokality nevhodné plodiny, které riziko eroze zvyšují, a na mnoha místech se prosadil také nevhodný způsob obdělávání,“ říká ministr zemědělství Ivan Fuksa.

Co tedy hrozí české půdě a jaké jsou dopady eroze? Pokud bychom nechali věcem volný průběh, dojde k nevratnému snížení schopnosti půdy plodit. Z toho vyplývající další snižování bonity půdy zapříčiní pokles ceny půdy, bude nadále nutné zbytečně financovat odstraňování škod způsobených na majetku jiných – na vodních nádržích a tocích, ale i například obecních komunikacích. Oba tyto aspekty pocítí nejvíc místní samosprávy a jejich rozpočty. Na erodovaných půdách se v neposlední řadě také zhoršuje průběh povodní a povodňových škod. Aktuální hrozbou je rovněž nedávno zveřejněný návrh sankce od Evropské unie, kterou ČR obdržela za nedůsledné dodržování právě zásad správné zemědělské praxe, respektive za nedostatečně účinné nastavení těchto zásad v období let 2004-2009.

A kudy z těchto problémů ven? Cestou k nápravě je dobré hospodaření a obnova krajiny v jejím původním smyslu. Pravidla pro šetrnější hospodaření budou uplatňována od 1. července na přibližně 15 % z celkové rozlohy orné půdy. Toto opatření je nejen v zájmu celé společnosti, ale i v zájmu samotných zemědělců. „Z jednoho hektaru půdy může v některých lokalitách voda odnést až 40 tun ornice. To znamená, že se výrazně sníží kvalita půdy pro zemědělské hospodaření a na území s velkou vodní erozí nelze dosahovat dostatečně vysoké hektarové výnosy hospodářských plodin,“ zdůraznil ministr zemědělství Ivan Fuksa.

"Fenomén eroze považujeme opravdu za alarmující. Podle našich analýz by mohlo v krajním případě z polí zmizet až 21 milionů tun ornice ročně, to znamená škodu 4,3 miliardy korun. To jsou jednak velké peníze, ale co je horší, takto degradovaná půda potřebuje mnoho desítek či dokonce stovek let k tomu, aby regenerovala a dostala se do původního stavu," doplnil ředitel Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy Jiří Hladík.

Znovuvytvoření krajinných prvků představuje další cíl, který má kromě protipovodňové ochrany především protierozní charakter. „Krajinné prvky, jako jsou remízky, meze, aleje, mokřady či biokoridory, do krajiny dokážeme vracet pomocí pozemkových úprav, které představují ucelený systém v boji proti erozi a současně logickou prioritu ministerstva. Pozemkové úpravy se výrazně podílejí na nápravě stavu půdy a krajiny a jsou nástrojem, bez kterého se problém eroze nedá smysluplně řešit,“ uzavřel Jaroslav Vítek, ředitel Ústředního pozemkového úřadu.