Máme BSE, jsme v Evropě

Skóre BSE, nemoci šílených krav, je v této chvíli u nás jedenáct tisíc ku jedné. Jedenáct tisíc negativních vzorků hovězího masa a jeden pozitivní. Nakažený člověk: naštěstí nula. Známe pár chorob, přenosných ze zvířat na člověka, jejichž důsledky jsou podstatně horší, a přitom zdaleka nemají takovou publicitu, ani nevyvolávají osudové otázky - co můžeme vůbec ještě jíst, co se zemědělstvím, kolik a kdo to bude platit ...

V rozpoutané bouři hovězího šílenství je zhusta postřehnutelná rezignovaná zkratka: Máme BSE, patříme do Evropy. Nebo naopak, patříme do Evropy, takže i na nás došlo s BSE. Jako by příslušnost k Evropě se patřila vztahovat pouze na morové rány všeho druhu: Stejné to bylo u slintavky a kulhavky, stejné je to při odůvodňování šíření drog všeho druhu, nebo dříve pro nás neznámých typů kriminality včetně třeba obchodu s "bílým" masem a spoustě jiných. Jistě, sdílíme-li evropský prostor, není možné si dělat iluze, že se nám tamní choroby duše i těla vyhnou. Jen je zajímavé, jak obtížné je vzpomenout si na nějaký obecně rozšířený pozitivní příklad Evropa a my.

Když vláda protestovala proti zařazení České republiky mezi země, kde je možný výskyt BSE, uvažovalo se o všech možných důvodech - o zuřícím konkurenčním boji na zemědělském trhu (aby bylo jasno, jistěže existuje), o nějaké obecné nelibosti Bruselu vůči "pouhým" kandidátům nebo prostě malým státům - jen ne o tom, že by se v české kotlině nemoc reálně mohla vyskytnout. Naše masokostní moučka je přece lépe zpracovaná, nebezpečí nehrozí ... Podle zpráv postižené družstvo nakupovalo v českých mísírnách krmných směsí. Do jedné bylo ovšem v roce 1995 a 1996 dovezeno několik desítek tun masokostní moučky z Německa. Sice s řádnými certifikáty, ale - kdo ví? Druhá možná cesta je přes mléčné náhražky pro telata, kde se někdy nahrazuje mléčný tuk tukem kafilérním. Stále zřetelnější je tedy dost hrozná realita, co opravdu jíme, co jsou zemědělci ochotni - a připusťme někdy i nuceni - udělat, aby vyhověli nárokům na co nejnižší náklady při co nejvyšším zisku.

BSE děsí, protože o ní nevíme téměř nic. Kromě toho, že v podobě přenosné na člověka je nevyléčitelná. Má tedy všechny předpoklady stát se mediální hvězdou. Jak ale ukázaly zkušenosti z Evropy, po počáteční panice a odmítání hovězího, paštik a mletého masa, se spotřebitelé většinou k těmto pochoutkám vrátili. Mezitím ovšem donutili obchodníky i zemědělce, aby přesněji označovali jejich původ i složení. U nás se zatím hlavně obchodní řetězce podobnému značení, včetně údaje o testování proti BSE, brání. Takže tuhle evropskou "morovou ránu" na ně bychom jako spotřebitelé jistě brali.