Má intenzivní zemědělství vliv na plochu obdělávané půdy?

V některých oblastech skutečně dochází k tomu, že s rostoucími výnosy klesá celková výměra polí, v jiných případech je patrný přesně opačný trend. Mezinárodní tým pod vedením Thomase Rudela z Rutgers University v americkém New Brunswick vypracoval první globální analýzu efektu intenzifikace světového zemědělství. V letech 1970 - 2005 vzrostl počet obyvatel Země o 74,3 % a celosvětová produkce potravin se zvýšila o 123 %. Plocha, na které se pěstují zemědělské plodiny, se však zvýšila jen o 21,3 %. Intenzifikace zemědělství tedy ovlivňuje výměru zemědělské půdy, k absolutnímu zmenšení ploch však dochází jen výjimečně. Důvodem je pohyb cen. V globálním měřítku stačil vzestup výnosů a současný pokles cen zemědělských komodit k zmenšení orné půdy jen v krátkém období mezi roky 1980 a 1985. Mezi 161 sledovanými zeměmi světa nastalo v letech 1990 - 2005 snížení ploch polí jen v 34 zemích. Ani v těchto případech však hlavním faktorem nebyla intenzifikace zemědělství, ale rozhodly o tom politické zásahy. V Evropě můžeme sledovat pokles ploch orné půdy například v Rakousku, Řecku, Maďarsku nebo Itálii. Analýza končí rokem 2005, kdy růst cen stimuluje zemědělce k rozšiřování ploch orné půdy. Výměra nové půdy bude zřejmě narůstat, což vyplývá i ze zvýšené poptávky po mase, mléku a vejcích mezi obyvateli rychle se rozvíjejících zemí, jako je např. Čína. Enormní tlak na přírodu vyplývá i z rostoucí produkce plodin, ze kterých se vyrábějí biopaliva.