Lidé myslí na zadní kolečka a šetří
01.12.1999 | Mladá fronta Dnes
MF Dnes 1.12.1999
Lidé myslí na zadní kolecka a šetrí
Praha - Prestože zamestnavatelé i stát letos rozdali mezi lidi na mzdách a dávkách více penez než loni, na tržbách obchodníku to není tolik znát. Kam tedy domácnosti dávají peníze, které získaly navíc? Podle ekonomu se lidé bojí zhoršení financní situace ci nezamestnanosti, a cást príjmu proto sporí na horší casy. V ríjnu mely domácnosti na úctech v ruzných financních institucích 826,2 miliardy korun, což je témer o devet procent více než ve stejnou dobu pred rokem. "Ochota utrácet nezávisí jen na momentálním príjmu, ale také na výhledech do budoucnosti - a ty jsou stále špatné. Lidé cekají rust nezamestnanosti, a tak se chovají úsporne," ríká Ivo Baštýr z Výzkumného ústavu práce. Podle neho se pritom zdaleka ne všechny usporené peníze objeví na úctech bank. Cást penez si lidé drží doma v hotovosti. Pruzkum spolecnosti Sofres Factum dokonce ukázal, že tento zpusob sporení patrí mezi velmi casté. "Doma, takzvane ve slamníku, nechává své peníze ctyricet procent lidí. Obliba tohoto sporení v posledních letech stoupá, ale vetšinou jde jen o menší cástky penez," uvádí studie Sofres Factum. Zdaleka nejcasteji ovšem lidé sporí na vkladních knížkách a žirových úctech. Podle statistiky Ceské národní banky vzrostly vklady domácností na úctech bez výpovední lhuty za poslední rok o 17,5 procenta, tedy o 26 miliard. Naopak termínované vklady jsou na ústupu. Situace v jednotlivých bankách se však výrazne liší. Zatímco napríklad IPB zaznamenává každý mesíc prírustek vkladu, Komercní banka ci Ceská sporitelna pocitují úbytek. "Snížení objemu vkladu bylo do jisté míry zpusobeno i fámami o špatné financní situaci banky, které se objevily na jare a na podzim letošního roku," vysvetluje Markéta Dvorácková z tiskového oddelení Komercní banky. Zároven však upozornuje, že úbytek vkladu do klasických úctu zpusobilo i to, že lidé zacínají uprednostnovat jiné formy ukládání penez, napríklad do dceriné investicní spolecnosti ci do stavebního sporení. Podobne vidí mírný úbytek vkladu i mluvcí Ceské sporitelny Pavel Jiroušek: "Vklady u nás mírne klesly, zato však neskutecne rychle rostou peníze vložené do investicní spolecnosti a do stavebního sporení." O rostoucí oblibe stavebního sporení svedcí i pruzkum Sofres Factum. "Je to jediný zpusob ukládání volných financních prostredku, jehož obliba po celé ctyri roky stoupá. V soucasné dobe ho využívá 42 procent domácností," uvádí studie. Prestože domácnosti letos tak výrazne zvýšily své úspory, rychle stoupá i množství penez, které si lidé od bank pujcují. Zdánlive nepochopitelné chování vysvetluje hlavní ekonom Komercní banky Kamil Janácek tím, že lidé se snaží chovat rozumne a delají to, co je výhodné. "V nejisté dobe si vytvárejí rezervy na horší casy. Zároven však chtejí využít nabídky výhodných úveru. Napríklad spotrebních, ale hlavne hypotecních - ty mohou vyjít levneji než úroky získané z uložených penez," ríká Janácek.
LUCIE MARKOVÁ
Další články v kategorii Zemědělství
- Čtyři středočeské zemědělské školy získají drony, kamery či polního robota (27.06.2025)
- Výborný: Odškodné za úrodu by zaplavení zemědělci měli dostat na podzim (27.06.2025)
- Úroda ovoce má být průměrná, hodně bude meruněk (27.06.2025)
- Vodní dílo Nové Heřminovy míří ke stavebnímu povolení. Povodí Odry o něj chce požádat do konce léta, výkupy pozemků jsou téměř dokončeny (26.06.2025)
- Samosběr je fenoménem, vyplatí se farmářům i zákazníkům (26.06.2025)
- Chmelové výhonky jsou novým symbolem Žatce a krajiny chmele, památky UNESCO (26.06.2025)
- Na Osíku se představila padesátka plemenných býčků (26.06.2025)
- Mezinárodní projekt STAY – z červencového vzdělávacího školení v Toskánsku (25.06.2025)
- Kilo jahod až za 200, kilo třešní za 300. Kolik stojí ovoce v obchodech, na trzích a farmách (25.06.2025)
- Zemědělské stroje z Ukrajiny zničené při ruské agresi budou v hradeckém areálu (24.06.2025)