Lákavá pastva na řepce může zvěř zahubit

Srnčí zvěři vtěchto týdnech hrozí nebezpečí úhynu voblastech svysokými osevními plochami řepky ozimé. Mladé listy řepky obsahují snadno zkvasitelné cukry a jedovaté glukosinoláty. Díky šlechtění je řepka pro zvěř chutnější. Koncem února jsou na plochy řepky aplikována dusíkatá hnojiva a nově přirůstající listy mají vysoký obsah nitrátů. To vše způsobuje zhoršení zdravotního stavu srnčí zvěře, průjmy, ztrátu plachosti až hromadné úhyny. Sledování zdravotního stavu srnčí zvěře v honitbách je povinností myslivců a zjištěné informace předávají mysliveckému hospodáři. Následně myslivci realizují opatření ke zlepšení tohoto stavu. Pokud někdo zveřejnosti zpozoruje odlišné chování zvěře, měl by o této skutečnosti informovat místně příslušného mysliveckého hospodáře, který pomoc zvěři vhonitbách koordinuje.

Vsoučasnosti můžeme pozorovat velké osevní plochy řepky ozimé. VČR je vletošním roce zaseto cca 320 tis. ha, což je 4 5 x více než tomu bylo v80. letech. Řepku zemědělci pěstují na velkých lánech a často i na několika vedle sebe, a pak zvěř vmnohých oblastech prakticky nemá jinou možnost potravy. Změnila se i skladba odrůd řepky, které mají jiné složení mastných kyselin (bez kyseliny erukové), a tím je řepka pro zvěř chutnější a konzumuje jí větší množství, než dokáže „zvládnout“.

Mladé listy řepky obsahují snadno zkvasitelné cukry, nevyhovující poměr mezi obsahem K, Mg a Ca a vneposlední řadě i nebezpečné glukosinuláty. Spodní listy řepky, které po zimě odumírají, bývají často nahnilé a mohou obsahovat mykotoxiny. Řepky jsou koncem února přihnojeny dusíkatými hnojivy a nově rostoucí listy obsahují vysoké množství dusičnanů. Z toho všeho vyplývá, že řepka je pro zvěř sice velmi lákavá, může jí však hodně ublížit a silně zkomplikovat život. Pastva na zelených a šťavnatých lístcích řepky může způsobit těžké průjmy, při jednostranné konzumaci může způsobovat ztrátu plachosti, poruchy nervového systému, oslepenutí a v krajním případě až smrt, a to zvláště voblastech svysokými osevními plochami řepky.

Sledování zdravotního stavu srnčí zvěře je povinností každého myslivce a informace musí předávat mysliveckému hospodáři, který vyhodnocuje informace za danou honitbu. Ten komunikuje smysliveckými hospodáři vsousedních honitbách a následně zajišťuje opatření ke zlepšení stavu. Vlastní realizaci opatření pak zajišťují řadoví myslivci. Ti musí zajistit především doplňování kvalitního čerstvého sena do krmelců, doplňování soli do slanisek, umístění minerálních lizů vblízkosti polí sřepkou. Myslivci tedy vsoučasnosti musí sledovat zdravotní stav zvěře a měli by včas reagovat na hrozící nebezpečí.

Pokud někdo zveřejnosti zpozoruje odlišné chování zvěře, měl by o této skutečnosti informovat místně příslušného mysliveckého hospodáře, který pomoc zvěři vhonitbách koordinuje.

Vtéto souvislosti ne nutno konstatovat, že lov srnčí zvěře skončil k31.12., a proto nehrozí žádné nebezpečí ohrožení obyvatel nekvalitní zvěřinou.

Ing. Jiří Šilha

pověřený pracovník pro styk smédii

Českomoravská myslivecká jednota

Jungmannova 25

115 25 Praha 1

e-mail:jiri.silha@centrum.cz

mobil: 604 953043