Kvůli Polsku se Evropská unie musí rozšířit celkem o deset zemí

Polsko postoupilo ve svých přípravách na vstup do Evropské unie kupředu, ale přišlo o svou nejdůležitější výhodu, sílu a dynamiku svého hospodářství - to je hlavní poselství hodnotící zprávy Bruselu týkající se této nejdůležitější kandidátské země. Poselství, na něž navázala včera další důležitá zpráva z Bruselu - má-li být do EU přijato i Polsko, musí se unie rozšířit o skupinu deseti zemí.

Diplomatickým jazykem se totiž ve zprávě konstatuje to skutečně podstatné - Polsko, které se nachází ve velmi složité finanční a hospodářské situaci, se stalo největší problémem celého rozšíření. "Brusel nejvíce znepokojuje zpomalení hospodářského růstu a rozpočtové problémy, především růst deficitu," uvádí ve svém jinak optimisticky laděném materiálu o zprávě EU k Polsku list Gazeta Wyborcza.

Právě rychlý růst ekonomiky byl ale v minulých letech tím, čím Brusel ale i Varšava zakrývaly to podstatné - celkovou stále slabou výkonnost ekonomiky (nejslabší ze všech středoevropských států), zaostalé a rozsáhlé zemědělství, katastrofálně zanedbanou infrastrukturu a také velice vysokou nezaměstnanost, dosahující dnes osmnácti procent.

Na seznamu kandidátů je v současnosti deset jmen. Podle diplomatických zdrojů z Bruselu žádná jiná kandidátská země kromě Turecka, Bulharska a Rumunska nemá s přípravou na vstup do EU takové problémy jako Polsko. Zatímco se Sofií, Bukureští a Ankarou se však pro připravované rozšíření už nepočítá, bez Varšavy je především pro Německo rozšíření nepřestavitelné. "Pokud dostane zelenou Polsko, nelze ji nedat Lotyšsku nebo Slovensku," cituje v této souvislosti nejmenovaný činitele Evropské komise. Komise by měla na svém úterním zasedání schválit text, podle něhož je na základě hodnotících zpráv desítka kandidátských zemí schopna vstoupit do EU podle plánovaného harmonogramu. Ten doposud předběžně počítal s přijetím nových členů v roce 2004, nyní se v diplomatických kuloárech zmiňuje ale i rok 2005.

Polsko má přes své velké potíže stále naději na vstup do Evropské unie v první vlně. Uchování optimismu, který může Polákům dodat i vcelku chlácholivě laděná zpráva, je velmi důležité, i pokud jde o polský vnitropolitický vývoj. Podle posledního průzkumu agentury OBOP totiž podpora Poláků členství v unii klesla těsně pod kritickou hranici padesáti procent, když proti vstupu je už více než třicet procent obyvatelstva.