Kulatý stůl nad návrhy Společné zemědělské politiky EU 2014-2020 v Libereckém kraji

Celostátní síť pro venkov Libereckého kraje dnes, 2. listopadu, pořádala kulatý stůl na téma „Budoucnost rozvoje venkova a zemědělství 2013-2020 - Liberecký kraj“. Účastníky kulatého stolu byli zástupci všech organizací a sdružení, kterých se budoucnost zemědělství a rozvoje venkova týká.

Vedle zemědělců a potravinářů u kulatého stolu zasedli zástupci obcí a měst, místních akčních skupin, zástupci agentur pro zemědělství a venkov Ministerstva zemědělství a nevládních agrárních organizací. Za volené zástupce Libereckého kraje byl přítomen první místopředseda Senátu Přemysl Sobotka a člen výboru pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu Robert Dušek. Liberecký kraj zastupoval člen rady Libereckého kraje Jaroslav Podzimek. Hlavním vystupujícím před diskuzí byl náměstek ministra zemědělství pro zemědělskou a rybářskou politiku Evropské unie Juraj Chmiel, který informoval o postupu české strany ve vyjednávání a také o tom, jak se bude vyvíjet zemědělství a venkov v Libereckém kraji.

„Diskuze u kulatého stolu jsou jednou z dobrých příležitostí, která nám umožní přesně zjistit, co český venkov a zemědělství budou potřebovat v následujícím plánovaném období. Konkrétní priority, které vzejdou nejenom z liberecké, ale i z jiných debat, budeme prosazovat při jednání o budoucí podobě Společné zemědělské politiky,“ řekl náměstek ministra zemědělství Juraj Chmiel.

Liberecký kraj je zemědělsky druhým nejmenším v České republice. Převážnou část území tvoří podhorské a horské oblasti. Statistické údaje potvrzují trend migrace obyvatel z městských do venkovských oblastí.

Letos 12. října představil zemědělský komisař EU Dacian Ciolos legislativní návrh pravidel Společné zemědělské politiky EU na období 2014 až 2020, který schválila Evropská komise. Ministři zemědělství zemí Evropské unie mohli na zasedání ve dnech 20. a 21. října v Lucemburku poprvé reagovat na legislativní návrh. Nyní nastává klíčové období tvrdého vyjednávání v rámci EK, Rady a Parlamentu EU. Z pohledu ČR má návrh řadu nedostatků - od požadavku na zastropování přímých plateb podle velikosti farem, až příliš přehnané požadavky na ozeleňování. Návrh má daleko od původních slibů EK, že bude transparentnější a s menší byrokratickou a administrativní zátěží.

Liberecké jednání přineslo řadu podnětů, které vycházejí ze specifických podmínek kraje. V souvislosti s budoucí reformou SZP existuje zájem na zachování zemědělství v kraji a zabránění propadům zemědělské produkce. Prioritou zemědělství by měla být produkce potravin a až sekundárně například obnovitelné zdroje energie, přičemž by tyto měly primárně pocházet ze zemědělského odpadu a zbytků.

Povodně posledních let ukázaly, že je také třeba hledat řešení škod z nepojistitelných rizik. Zemědělství by mělo fungovat v harmonii s venkovským prostorem, jehož je součástí, a mělo by pomoci vytvářet vysokou kvalitu života pro obyvatele. Potěšitelné je, že v Libereckém kraji nedochází k vylidňování venkova, ale spíše naopak. Přesto dlouhodobou výzvou zůstává zvyšování věkového průměru zaměstnanců v zemědělství a hrozící nedostatek pracovních sil. V regionu existuje zřetelný zájem na pokračování politiky rozvoje venkova, včetně podpory místních akčních skupin, což dává naději do budoucna.

Ministerstvo zemědělství vítá kulaté stoly k problematice zemědělství a venkova na úrovni krajů a plánuje v nich pokračovat.

Kateřina Böhmová

ředitelka Odboru komunikace MZe