Komoditní studie AN - luskoviny (prosinec 1999)

Agrární noviny (Agroweb) 8.12.1999

Komoditní studie AN - luskoviny (prosinec 1999)

Zpracovala komoditní skupina při AN.

Koordinátor skupiny: Ing. Jiří Dubec

Zdroje informací:

- Zveřejněné materiály MZe ČR

- Celní statistika

- ČSÚ

- Materiály Agra Europe

- Materiály EU

V České republice jsou luskoviny pěstovány především ke krmným účelům a v menším objemu pro lidskou výživu. V tomto sektoru nastala po roce 1989 podstatná změna. Hrách se stává důležitou exportní komoditou, jehož zastoupení v osevních plochách luskovin má rostoucí trend.

V marketingovém roce 1989/90 bylo na ploše 58 204 ha sklizeno 126,1 tis. tun luskovin s výnosem 2,17 t/ha. Od roku 1989 se zvyšuje podíl hrachu setého ze 65 % na 90 % v marketingovém roce 1997/98. Lze předpokládat, že se tento podíl bude nadále zvyšovat. Fazol obecný a čočka mají zastoupení přibližně 1 % a jsou pěstovány pro lidskou výživu. Lze očekávat, že tento podíl bude ještě nižší, protože spotřebitel žádá kvalitnější produkci, pro kterou má ČR velmi omezené pěstební možnosti.

Od roku 1989 stoupal objem produkce luskovin, vyvolaný růstem exportu především krmného hrachu do zemí EU. Vrchol tohoto příznivého vývoje nastal v marketingovém roce 1994/95, kdy na ploše 93,6 tis. ha bylo vyprodukováno 227,5 tis. tun luskovin s výnosem 2,43 t/ha, z toho hrách tvořil 88 % celkových ploch.

Od marketingového roku 1994/95 do současnosti dochází k poklesu osevních ploch luskovin. Důvodem je nízká intenzita a tím i rentabilita luskovin. Dochází i k selekci pěstitelů. Část se začala orientovat na obiloviny, kde ceny byly příznivější a výnosová stabilita byla jistější než u luskovin.

Vývoj ploch, výnosů a produkce luskovin v České republice

Rok Luskoviny jedlé 1) Luskoviny krmné 2) Luskoviny celkem

Skliz.plocha Výnos Produkce Skliz.plocha Výnos Produkce Skliz.plocha Výnos Produkce

ha t/ha t ha t/ha t ha t/ha t

1990/91 35 090 3,10 108 871 20 921 2,06 43 129 56 011 2,71 152 000

1991/92 47 617 2,93 139 682 23 509 2,34 54 925 71 126 2,74 194 607

1992/93 76 100 2,37 180 399 14 010 1,65 23 073 90 110 2,26 203 472

1993/94 82 768 2,44 202 069 10 789 2,36 25 428 93 557 2,43 227 497

1994/95 62 112 2,40 149 639 8 685 1,56 13 590 70 798 2,31 163 230

1995/96 52 458 2,49 130 818 7 413 1,80 13 318 59 872 2,41 144 136

1996/97 47 558 2,53 120 631 7 076 2,11 14 922 54 634 2,48 135 553

1997/98 44 064 2,12 93 486 5 567 1,83 10 180 49 630 2,09 103 665

1998/99 51 315 2,46 122 210 5 842 1,91 11 172 57 157 2,33 133 382

1999/2000* 40 223 2,70 108 929 6 553 2,20 14 417 46 776 2,64 123 346

Pramen: ČSÚ

Poznámka: 1) Luskoviny jedlé: hrách setý, fazol polní, čočka jedlá, fazol obecný

2) Luskoviny krmné: bob obecný, peluška, vikev setá, vikev ozimá, lupina

* kvalifikovaný odhad Agritec Šumperk, MZe ČR

Produkce luštěnin ve světě

V celosvětovém měřítku, především však v rozvojových zemích, převažuje produkce luštěnin určená pro lidskou výživu. Ve vyspělých zemích naopak převažuje produkce luštěnin jako zdroj bílkovin v krmných směsích.

V Africe došlo v roce 1998 ke zvýšení sklizňových ploch i průměrných hektarových výnosů a celková produkce vzrostla o 9 %. V druhových strukturách došlo k výraznějšímu nárůstu produkce u fazolu o 24 %.

K nárůstu produkce luštěnin o 19 % došlo i v Severní Americe. Největší nárůst produkce byl u hrachu (o 28 %). V Jižní Americe byl v roce 1998 zaznamenán pokles produkce luštěnin o 19 % a u dominantní luštěniny fazolu dokonce o 22 %.

V Asii, která je nejvýznamnější producentem luštěnin, sice poklesly sklizňové plochy, ale růstem výnosu celková produkce mírně vzrostla.

V Evropě plochy, výnosy i produkce luštěnin poklesly, největší byl zaznamenán u hrachu, která je nejvýznamnější pěstovaná luštěnina.

Pěstování luskovin v EU

V roce 1999 se předpokládá výrazný pokles produkce hrachu v zemích EU, což je důsledek poklesu pěstitelských ploch. K největšímu poklesu produkce došlo ve Francii (o 20 %), která je největším pěstitelem luskovin v EU. Další vývoj pěstování luskovin v zemích EU bude ovlivňovat rentabilita pěstování, na kterou bude mít vliv i úroveň podpory v rámci Agendy 2000.

Předpokládaný pokles produkce krmného hrachu v roce 1999 by měl posílit poptávku po dovozu. Dovoz luštěnin je zatížen minimální celní ochranou. Import hrachu do zemí EU bude ovlivňovat i cena sójových pokrutin, která je v současnosti stále na nízké úrovni, ovlivněná zejména růstem produkce v Jižní Americe. Kanada je jedním z důležitých producentů a především exportérem luštěnin i do zemí EU. I přes očekávaný pokles produkce v roce 1999 o 20 % má export luštěnin v Kanadě stále rostoucí trend. Dynamičtější nárůst produkce se v Kanadě očekává u produkce čočky (o 41 %) na 667 tis. tun. Nárůst exportu se předpokládá o 14 % v důsledku zvýšené poptávky v oblastech Středního východu.

Vývoj pěstování luskovin v marketingovém roce 1999/00 v ČR

Osevní plocha luskovin klesla v roce 1999 na nejnižší úroveň od roku 1990 a činila 46,8 tis. ha. Důvodem poklesu ploch bylo významné cenové snížení sójových pokrutin na světových trzích od počátku roku 1998, a tím i pokles cen zemědělských výrobců u krmného hrachu i nižší výnosová intenzita v létech 1997 a 1998.

Sklizeň luštěnin se očekává 123,3 tis. tun a bude o 8 % nižší než v marketingovém roce 1998/99. Osevní plochy luskovin v roce 1999 poklesly o 20 %. Nejvýznamnější pokles byl zaznamenán v Jihomoravském kraji, v oblasti, kde bylo dosahováno nejvyšších výnosů.

Dovoz luštěnin do ČR je především orientován na jedlé luštěniny, především fazolu a čočky. Dovoz hrachu je určen především k reexportu. Dovoz luštěnin v marketingovém roce 1998/99 se snížil o 3,4 tis. tun a činil 13,9 tis. tun. Vývoz luštěnin se v marketingovém roce 1998/99 zvýšil o 22 % na úroveň 56,9 tis. tun.

Hrách setý

V marketingovém roce 1999/2000 se očekává pokles produkce hrachu setého o 11 % na úroveň 108,5 tis. tun. Podstatně se snížila pěstitelská plocha o 23 %. Vyšší výnosy budou kompenzovat větší pokles produkce. Hrách setý bude i nadále nejvýznamnějším druhem luskovin pěstovaných v ČR.

Závislost výnosu na půdních a povětrnostních podmínkách je jedna z příčin výnosové stability, což dokumentuje, že část pěstebních ploch hrachu setého není ve vhodných podmínkách. Vliv počasí na tvorbu výnosu je tím větší, čím větší jsou nedostatky v agrotechnice a méně jsou respektovány agroekologické požadavky jednotlivých odrůd.

Sklizeň hrachu setého v marketingovém roce 1998/99 - podle krajů

Kraj, území Sklizňováplocha (ha) Produkcecelkem (t) Výnos(t/ha)

Praha 230 332 1,4

Středočeský 7 180 14 441 2,01

Jihočeský 7 358 16 627 2,26

Západočeský 3 999 9 275 2,32

Severočeský 1 445 3 381 1,69

Východočeský 10 727 25 715 2,40

Jihomoravský 15 975 43 542 2,73

Severomoravský 3 515 8 475 2,41

Celkem ČR 50 979 121 789 2,39

Pramen: ČSÚ

Struktura ploch osevů hrachu setého podle krajů v ha

Kraj, území 1996 1997 1998 1999 Index v % 1999/1998

Praha 195 244 230 162 70,4

Středočeský 6 875 5 932 7 308 5 172 70,8

Jihočeský 6 242 5 163 7 465 5 899 79,0

Západočeský 5 400 4 176 4 030 3 185 79,0

Severočeský 1 758 1 846 2 090 1 485 71,1

Východočeský 9 878 9 600 10 898 8 602 78,9

Jihomoravský 14 848 14 484 16 064 11 918 74,2

Severomoravský 3 275 3 434 3 613 3 502 96,9

Celkem ČR 48 471 44 879 51 698 39 925 77,2

Pramen: ČSÚ

I když výnos ze sklizně 1999 se očekává nejvyšší za posledních 9 let, tj. 2,71 t/ha, stále jsou velké regionální výkyvy a vzhledem k vývoji cen zemědělských výrobců je v těchto lokalitách pěstování hrachu ztrátové.

Hrách krmný zvyšuje své postavení v krmivářském průmyslu. Vyšší zastoupení v krmných směsích je substitučně závislé na úrovni světových cen sójových extrahovaných šrotů. I přes pokles cen hrachu krmného na evropském trhu, bude krmný hrách nadále významnou exportní komoditou.

Objem vývozu hrachu setého se od marketingového roku 1994/95 snižuje. V roce 1998/99 byl o 50 tis. tun nižší a činil 54,3 tis. tun. Vývoz za tři měsíce marketingového roku 1999/2000 byl 11 tis. tun. Současné tempo vývozu a možnosti oživení cen na evropském trhu naznačují, že vývoz by neměl poklesnout pod úroveň předchozího marketingového roku.

Dovoz a vývoz hrachu setého - podle marketingového roku v tunách

Marketingový rok 1994/95 1995/96 1996/97 1997/98 1998/99

Dovoz 8 860,6 3 813,4 6 874,7 5 396,4 2 348,3

Vývoz 104 634,4 94 671,8 75 926,7 43 051,7 54 261,6

Pramen: Celní statistika

Průměrné měsíční ceny zemědělských výrobců semene hrachu jedlého a hrachu krmného v jednotlivých marketingových letech v Kč/t

Komodita VII. VIII. IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI.

Hrách jedlý 92/93 5 575 4 638 4 460 5 078 5 367 5 400 - 5 830 6 475 5 795 5 658 4 967

1993/94 4 933 4 702 4 499 5 217 5 133 4 743 4 845 4 909 4 643 4 880 4 997 4 718

1994/95 4305 4 262 4 080 4 138 4 330 4 367 4 413 4 477 5 426 5 529 4 708 4 767

1995/96 4750 4 094 4 075 4 217 4 480 4 575 4 820 4 557 4 914 5 038 4 941 5 377

1996/97 - 4 750 4 710 4 725 4 930 4871 5 217 5 443 5 480 5 408 5 367 5 559

1997/98 5 150 - 4 664 - - 5 000 - - - 5 800 -

1998/99 - - - - 4 690 4 850 - 4 300 4 433 4 300 - 3 933

1999/2000 - 4 060 -

Hrách krmný 92/93 4 672 4 365 4 301 4 468 4 592 4 782 4 486 4 946 4 974 4 835 4 833 5 117

1993/94* 5 148 4 361 4 292 4 259 4 347 4 451 - - - 4 450 4 500 4 450

1994/95 - - - - - - 4 150 4 255 4 335 4 302 4 194 4 081

1995/96 4 106 3 680 3 789 3 802 3 958 3 986 4 108 4 137 4 211 4 270 4 313 4 523

1996/97 4 405 4 338 4 412 4 501 4 373 4 605 4 678 4 639 4 826 4 897 4 917 4 926

1997/98 5 040 4 562 4 581 4 766 4 715 4 778 4 826 4 727 4 878 5 642 5 175 4 525

1998/99 4 363 3 975 4 104 4 284 3 729 3 802 3 867 3 838 3 737 3 726 3 743 3 713

1999/2000 3 492 3 277 3 275

Pramen: ČSÚ

Poznámka: - údaje pramen neuvádí

* údaje v roce 1994 jsou z Plodinové burzy Brno

Po poklesu cen v roce 1998, který pokračuje i v roce 1999, lze předpokládat, že v závěru roku 1999 dojde k oživení cen, které se v prvním čtvrtletí roku 2000 mohou dostat na úroveň cen roku 1998.

Osevní plochy fazolu obecného se ustálily na úrovni cca 300 ha. Plochy se soustřeďují do příhodných oblastí Jižní Moravy. Obdobná situace je u pěstitelských ploch čočky. Poptávka po těchto potravinářských druzích a vyššími spotřebitelskými nároky je kryta dovozem. Ostatní luskoviny na zrno, tj. bob obecný, peluška, vikve, lupiny, luskoobilné směsky, případně další druhy (cizrna, hrachor, seradela) byly pěstovány v roce 1999 na 6,6 tis. ha, což byl nárůst o 7,3 % proti minulému roku. V dalším období lze předpokládat další mírný nárůst pěstitelských ploch ostatních luskovin. Úroveň nárůstu ploch je závislý na možnostech odbytu na zahraničních trzích a zvolení vhodné odrůdové skladby (vegetační doba, odolnost proti chorobám).

Očekávaný vývoj v roce 2000

Pro sklizeň 2000 se předpokládá nárůst osevních ploch luskovin, v druhových strukturách plochy hrachu setého i ostatních luskovin. Protože jde o exportní komodity, lze předpokládat podle vývoje na světovém a evropském trhu oživení cen i z důvodu očekávaného cenového nárůstu u konkurenčních sójových extrahovaných šrotů.

Předpokládá se další selekce pěstitelů luskovin i přesun pěstitelských ploch do vhodnějších oblastí s cílem zvýšení intenzity a zlepšení ekonomické situace pěstitelů. V této situaci by mělo svoji roli sehrát poradenství, zejména ve výběru vhodných odrůd do vhodných pěstitelských oblastí i v postupu agrotechniky.

Pro rok 2000 lze předpokládat příznivější exportní možnosti do zemí EU.

Společný režim v rámci EU

Olejniny, bílkovinné plodiny a lněné semeno jsou společně s obilovinami pokryty Schématem plateb na ornou plochu, který byl zaveden v roce 1992, jakožto část reformy Společné zemědělské politiky. Všechny tyto komodity byly předtím podporovány podle různých schémat. Podle hlavního schématu, platby jsou prováděny podle odlišných sazeb pro obilí, olejniny, bílkovinné plodiny a lněné semeno. Producenti musí vyčlenit určité procento zemědělské půdy ve vztahu k nárokované výměře. Podle zjednodušeného schématu, pro které není požadováno set-aside, veškeré platby pro olejniny, bílkovinné plodiny nebo lněné semeno jsou prováděny ve stejné sazbě jako pro obiloviny.

Světový nedostatek bílkovinných krmiv a vzestup cen komodit v letech 1972 -1974, společně s embargem USA na sóju v roce 1973 dalo najevo silnou závislost Společenství na importovaném zásobování bílkovinnými krmivy. Z uvedených důvodů bylo rozhodnuto o zavedení nového režimu, aby se tak učinil pokus zajistit každoroční zvýšení poptávky zvýšenou produkcí ve Společenství a mít tak pod kontrolou jakékoliv další zhoršování úrovně soběstačnosti. Režim byl zaveden od roku 1974/75, ale nyní je součástí Schématu plateb na ornou plochu.

Reforma Společné zemědělské politiky z roku 1992 stanovila podpůrný mechanismus pro obilí a ostatní polní plodiny a aplikuje se na čtyři kategorie: obilí, olejniny, bílkovinné plodiny a brambory pěstované na škrob. Tento mechanismus kombinuje cenovou podporu s přímými platbami, s přímými platbami na plochu pro producenty v kompenzaci za nižší úroveň cenové podpory. Producenti těchto plodin jsou oprávněni pro platby, ať již je plodina pěstována na zrno, krmivo nebo semeno.

Kompenzační platby na plochu jsou stanoveny pro celou Unii v ECU/tunu. Kompenzační platby pro pěstitele jsou počítány na bázi průměrného historického regionálního výnosu. Rysy režimu jsou tudíž takové, že producenti ve výnosnějších oblastech obdrží vyšší platby na hektar, než ti v regionech s nižšími výnosy. Každý členský stát si rozhoduje o určení regionů a výši historických výnosů, které budou použity pro kalkulaci plateb

Existuje strop pro celkové platby na polní plodiny v každém určeném regionu. Tento je stanoven bázi průměrné výměře hektarů, které se využívaly pro pěstování příslušných plodin. Jestliže celkové žádosti převýší strop, veškeré platby na rok jsou pro rata sníženy. Dodatečně může být v příštím roce aplikováno trestné set-aside bez plateb, v poměru ke stupni překročení.

Jako dodatek k regionálním stropům, všichni kdo produkují více než 92 tun polních plodin, obdrží platby na polní plodiny pouze když ponechají v klidu 15 % orné půdy (tzv. set-aside).

Požadavek na set-aside ve výši 15 % je základní míra, která se dle podmínek upravuje pro jednotlivé marketingové roky. Tudíž pro roky 1996/97 a 1997/98 byl stanoven ve výši 5 % a pro současný marketingový rok 1998/99 je aplikována míra 10 %.

Farmáři též mohou dobrovolně vyčlenit další půdu a obdrží plnou platbu set-aside plochu (ekvivalent 68. 83 ECU/t). Limit pro platbu je stanoven na 50 % farmářovi orné půdy. Půda nad těchto 50 % může být též ponechána set-aside, ale platby, které farmář obdrží jsou sníženy na 48,3 ECU/t. Toto překročení je ovšem možné pouze v některých případech.

Vedle uvedeného hlavního schéma pro set-aside, existuje ještě zjednodušená verze pro malé producenty, na něž se nevztahují požadavky set-aside. V tomto schématu jsou platby na výměru pro všechny oprávněné plodiny uskutečňovány v sazbě určené pro obiloviny.

Na set-aside vyčleněné půdě mohou být pěstovány pouze určité plodiny, které nejsou použity pro lidskou nebo zvířecí výživu. Jedná se o: - tvrdou pšenici

- ostatní pšenici a sourež jiné než tvrdá pšenice

- žito

- ječmen

- oves

- kukuřice

- čirok na zrno

- pohanka, proso a lesknice kanárská; ostatní zrniny

- kukuřice cukrová

- sója

- řepkové semeno

- slunečnicové semeno

- hrách

- fazole

- sladká lupina

Hodnota konečných produktů, pro které jsou plodiny pěstovány, musí vyšší než hodnota jakékoliv potraviny nebo vedlejšího produktu na krmení získaného během zpracování.

Aby mohl producent požadovat kompenzační platby a pěstovat plodiny pro nepotravinářské užití na set-aside půdě, musí předložit detaily kontraktu na dodávky plodiny, jakožto suroviny průmyslovému uživateli nebo zpracovateli, před setím. Zpracovatel musí složit zajišťovací kauci v hodnotě 120 % plateb set-aside. Je požadováno, aby kontrakt zahrnoval odhad celkové předpovídané tonáže, která bude sklizena a závazek farmáře doručit veškerou tonáž sklizené plodiny a závazek zpracovatele použít tuto doručenou plodinu nebo ekvivalentní množství na výrobu nepotravinářského konečného produktu. Farmáři obdrží set-aside platbu po prokázání, že byla provedena dodávka plodiny.