Jak vytvořit mezidruhový klon muflona

Na začátku letošního října vyšel v prestižním časopise Nature Biotechnology článek pod názvem Genetická záchrana ohrožených druhů pomocí mezidruhového přenosu jader z mrtvých tělních buněk. Mezinárodní tým, který vedl Ital Pasqualino Loi z univerzity v Teramu a do něhož patří i J. Fulka, v něm popsal způsob, jak dospěl k prvnímu mezidruhovému klonu muflona a ovce.

Na pastvinách vědci nalezli dvě mrtvé samice muflona, staré dva a devět let. Odebrali jim vaječníky a vejce z nich po 24 hodin kultivovali. Vejce však nezrála a testy pak ukázaly, že jak vejce, tak i buňky, které je obklopují, nejsou životaschopné. Přesto byly doprovodné buňky odebrány a jádra z nich přenesena do vajec ovcí zbavených původní genetické informace - chromozomů. Tato vejce pak byla po sedm dní kultivována ve vhodných médiích a k překvapení vědců samotných sedm embryí dospělo až do stadia blastocysty, která obsahuje kolem stovky buněk. Čtyři embrya pocházela od devítileté samice muflona, tři ze dvouleté. Blastocysty pak byly přeneseny čtyřem ovcím, přičemž dvě z nich po kontrole ultrazvukem po 35 dnech vykazovaly známky březosti. Jeden z těchto plodů byl mezi 40. a 50. dnem potracen, avšak druhý byl donošen.

Mládě muflona - pochopitelně samička - se narodilo spontánně po 155 dnech březosti a vážilo 3,3 kg. Jak vědci předpokládali, stavbou těla zvíře zcela odpovídá muflonům, přičemž analýza krevních vzorků potvrdila jako původ genetického materiálu tělní buňky mrtvé mufloní dárkyně. Sekvenční analýza rovněž ukázala, že mitochondriální DNA, která se nachází pouze v cytoplazmě, pochází od ovčí dárkyně vejce a liší se tak od mtDNA mufloní samice.