INCOMA: Ročenka českého obchodu a marketingu 1999

Shrnutí výsledků projektu INCOMA Group “Ročenka českého obchodu a marketingu 1999” (INCOMA Praha)

Obsah

Úvod *

1. Makroekonomické prostředí *

2. Zákazník *

3. Obchodní společnosti *

3.1 Vývoj obchodního trhu *

3.2 Analýza distribučních kanálů *

3.3 Mezinárodní srovnání *

4. Obchodní aliance *

4.1 Hlavní oblasti kooperace *

4.2 Trendy ve vývoji aliancí *

5. Dodavatelé *

5.1 Vývoj trhu *

5.2 Distribuce *

5.3 Marketing *

6. Aktuální vývoj obchodu v ČR *

6.1 Vývoj spotřebitelské poptávky *

6.2 Pokračující internacionalizace obchodního trhu *

6.3 Konsolidace kooperačních struktur *

6.4 Vývoj dodavatelské strany trhu *

Úvod

Veškeré údaje obsažené v tomto shrnutí jsou převzaty z “Ročenky českého obchodu a marketingu”, zpracované firmou Incoma Praha

Údaje byly získány šetřením mezi vybranými obchodními společnostmi a doplněny pomocí veřejně publikovaných zdrojů informací. Část údajů byla expertně odhadnuta; informace prošly několikastupňovou kontrolou.

Největší obchodní společnosti byly vybrány na základě výše obratu z obchodní činnosti na vnitřním trhu za rok 1998. Do výzkumu byly zahrnuty maloobchodní i velkoobchodní společnosti obchodující zbožím v běžné obchodní síti. Z výběru byly vyloučeny společnosti

exkluzivně vázané na některého výrobce a společnosti export-importní.

Šetření bylo zaměřeno na potravinářské a nepotravinářské zboží určené ke konečné spotřebě domácnostmi (nebyly zahrnuty sortimenty jako motorová vozidla, pohonné hmoty, paliva, stavebniny, léky, počítačová technika).

Vysvětlivky:

· Údaje se týkají vnitřního obchodu, nezahrnují exportní aktivity firmy.

· Kontaktní informace a informace o managmentu jsou uvedeny v aktuálním stavu.

· Obrat, přepočet prodejních jednotek, prodejní plocha, počet zaměstnanců a regionální rozšíření je uvedeno ve stavu ke konci roku 1998.

· Obrat je uveden v mil. Kč, včetně DPH.

· Podíl potravin na obratu představuje potravinářský sortiment v širokém smyslu, tedy včetně drogerie, kosmetiky a tabákových výrobků.

· Velkoobchodní obrat společnosti je uveden bez dodávek do vlastní maloobchodní sítě, velkoobchodní obrat je uveden ve velkoobchodních cenách.

· Franchise řetězce jsou považovány za jiný subjekt a jejich obrat, prodejní plocha a počet jednotek se nepřičítá k celkovému obratu firmy; dodávky do franchise řetězců jsou vykázány v rámci velkoobchodního obratu. Franchising je forma financování obchodní sítě, sloužící k podpoře prodeje. Poskytování franchisingu uděluje distributorovi (na základě smlouvy) právo k prodeji výrobků a dává k dispozici potřebné zařízení. Za poskytnuté služby se příjemce zavazuje k úhradě měsíčního poplatku a ke splátkám ceny používaného zařízení.

· Ve struktuře maloobchodní sítě se uvádí pouze jednotky, které společnost sama provozuje, celková prodejní plocha je u velkoobchodů uvedena jako celková skladová plocha.

1. Makroekonomické prostředí

Vývoj české ekonomiky v závěru devadesátých let (klesající míra růstu HDP, pokles reálných mezd a rostoucí nezaměstnanost) znamenal stagnaci až pokles tržeb v maloobchodě. Tento vývoj prohlubuje konkurenci na trhu a posiluje tendence ke koncentraci. S klesající poptávkou a rostoucí konkurencí souvisí i pokles míry růstu spotřebitelských cen (zejména u potravin, kde je konkurence nejostřejší).

2. Zákazník

Konkurence a vývoj obchodu dále posílily význam poptávky. Česká republika sice představuje menší trh, ale vysoká hustota osídlení umožňuje dynamický rozvoj obchodní sítě. V nákupním chování existují velké rozdíly mezi vzdělanostními, věkovými a příjmovými skupinami. Při analýzách vztahu příjmu obyvatelstva a maloobchodních tržeb je třeba brát v úvahu i míru úspor a jejich účel. Poměrně malá část úspor je určena k nákupu spotřebního zboží, což prohlubuje stagnaci poptávky. Z dlouhodobého hlediska je významný postoj obyvatel k EU. Z mezinárodního srovnání je patrné, že postoj obyvatel ČR k EU je poměrně rezervovaný, což může další vývoj trhu podstatně ovlivnit.

3. Obchodní společnosti

Od roku 1997 významně posílilo postavení mezinárodních společností na českém trhu. K tomu přispěla koncentrace a posilování tržního podílu mezinárodních řetězců, ale i ukončení obchodní činnosti českých společností. Obchodní činnost ukončily významné řetězce, např. Pronto Plus, Vít potraviny či M-holding a počátkem roku 1999 ohlásila silná česká společnosti Interkontakt Group útlum svých obchodních aktivit. Naopak mezinárodní společnosti posilují, takže se mezi první dvacítkou firem vyskytují české společnosti jen sporadicky. Navíc vstupují na trh nové subjekty, např. v roce 1998 vstup skupiny Lidl&Schwarz, resp. hypermarkety Kaufland apod. Mezinárodní společnosti dominují nejen v celkovém pořadí, ale i v žebříčcích sestavených na základě maloobchodního obratu, (případně velkoobchodního obratu a obratu v sortimentu).

3.1 Vývoj obchodního trhu

Ústup českých obchodních společností přispěl k mírnému zvýšení podílu spotřebních družstev na celkovém obratu TOP 50. Spotřební družstva nahradila firmy, které ukončily obchodní činnost, nebo firmy, kde obrat meziročně dramaticky klesl. Obchod se začal výrazně polarizovat, takže 8 společností vykázalo pokles obratu, na druhé straně řada společností (zejména mezinárodních) obrat podstatně zvýšila. Celkově tržní podíl TOP obchodních firem trvale roste již od roku 1994. Z hlediska rychlosti růstu obratu se však výrazně liší jednotlivé TOP desítky (TOP 10, TOP 20, TOP 30, TOP 40, TOP 50). Zatímco TOP 10 společnosti mají mimořádnou rychlost růstu obratu, vykazuje čtvrtá a pátá TOP desítka firem stagnaci, nebo dokonce pokles obratu.

3.2 Analýza distribučních kanálů

Většina úhrnného obratu TOP 50 obchodních firem připadá na maloobchod (67 %), velkoobchodní prodej má nízké (a klesající) zastoupení (23 %), cash&carry představuje jen 10 %. Je to průvodní jev expanze silných velkoobchodních společností, které využívají vlastní distribuční centra a vytlačují z trhu jak menší obchodní společnosti, tak i samostatné velkoobchodníky.

Z rozdělení maloobchodního obratu podle typu prodejen je zřejmý vysoký podíl velkoplošných prodejen (supermarketů, tj. prodejen se 4 - 18 pokladnami, hypermarketů, tj. prodejen s více než 18 pokladnami) a diskontů (tj. samoobslužných prodejen s nízkou cenovou úrovní, ale omezeným rozsahem nabízených výrobků a nižší úrovní obslužného standardu). Z maloobchodního obratu představují větší hypermarkety 6,8 %, menší hypermarkety 7,6 %, větší supermarkety 27,6 %, menší supermarkety 7,3 % a diskonty 20,2 %.

Hlavním nákupním místem potravinářského zboží je přesto pro většinu domácností samoobsluha (36 %), následují supermarkety (27 %), diskonty (15 %), hypermarkety a pultové prodejny (10 %).

Rychle rostoucí maloobchodní řetězce supermarketů, diskontů a hypermarketů patří obvykle mezi silné mezinárodní subjekty.

Od září roku 1996 roste v ČR velmi výrazně počet hypermarketů.

Velkoplošné prodejny dosahují podstatně vyšší produktivity, produktivity na 1m2 (zřetelná výkonnost velkoplošných a diskontních prodejen) i produktivity na jednoho zaměstnance.

3.3 Mezinárodní srovnání

Internacionalizace českého obchodu je jedna z nejvyšších v Evropě. Většina silných světových společností již na našem trhu je, nebo se na něj chystá vstoupit.

Zajímavé je srovnání tržního podílu TOP 10 a rychlosti růstu jejich obratu mezi lety 1997 a 1998 u trhů s obdobnou výchozí strukturou - maďarského, slovenského a českého. Ukazatelem koncentrace je tržní podíl TOP 10 obchodních společností a rychlost růstu jejich obratu mezi roky 1997 a 1998. Zatímco maďarský trh vykazuje vysokou úroveň a poměrně nižší nárůst koncentrace, je na tom český trh právě opačně, tj. má poměrně nižší úroveň koncentrace, rychlý je však její nárůst. Slovenský trh má jak nízkou úroveň koncentrace, tak i pomalý růst.

4. Obchodní aliance

Rostoucí konkurence a koncentrace obchodních firem a stagnující kupní síla v ČR zhoršuje pozici menších společností. Růst silných obchodních společností vytlačuje nejen menší maloobchodní firmy, ale koncentrací distribuce od nákupu přes velkoobchod až po maloobchodní prodej konkuruje i menším velkoobchodníkům. Proto se menší obchodní firmy spojují do kooperačních obchodních struktur, což je způsob, který může být alespoň teoreticky úspěšný.

4.1 Hlavní oblasti kooperace

Kooperace se soustřeďuje na hlavní konkurenční faktory. Jde především o objem zboží odebíraného od dodavatelů, počet odběrných míst a marketingové aktivity. Stranou zůstává soustřeďování investic a budování společných skladů a prodejen.

První fází je společné vyjednávání o cenách a dalších podmínkách odběru od dodavatelů. V zájmu posílení kooperace je zavedení zúčtovací centrály mezi dodavateli a členy kooperace, to však naráží však na řadu překážek. Např. sladění zájmu členů kooperace v oblasti sortimentu, platební morálka členů, vysoký počet členů (technické problémy).

K zajištění odběru zboží slouží často jeden či několik velkoobchodů. Ty fungují pro maloobchodní členy jako distribuční centra. Tato forma převažuje u aliancí strukturovaných do rozsáhlejšího maloobchodního dobrovolného řetězce na jedné straně a do menší velkoobchodně-nákupní divize na druhé straně.

Koordinace marketingových aktivit (od společných letáků až po budování vlastních značek) je nejdostupnější a nejméně riziková společná aktivita. Její obliba však klesá, protože nemůže členským společnostem přinést rozhodující výhody.

4.2 Trendy ve vývoji aliancí

Od počátku roku 1997 lze identifikovat tři trendy. První tendencí je vstup kooperačních aktivit do oblasti nepotravinářského zboží. Do té doby se kooperace omezovaly výhradně na obchod potravinami, v posledních letech jde o obchod s drogistickým zbožím a spotřební elektronikou.

Druhou tendencí je přechod od specializovaných aliancí ke kompletním distribučním strukturám. Na počátku 90. let vznikaly velkoobchodní aliance za účelem společného nákupu, v polovině 90. let začaly vznikat dobrovolné řetězce sdružující nezávislé maloobchodníky. Od konce roku 1997 vznikají obchodní kooperace zahrnující společný marketing, společný nákup, společný odběr a distribuci a vlastní řetězec zajišťující maloobchodní prodej (zejména v obchodu s potravinami). Signálem, který tento proces podpořil, byl zánik řady potravinářských velkoobchodů v letech 1998 a 1999.

Třetí tendencí je rychlý rozvoj marketingových aliancí na přelomu let 97/98 a pokles jejich počtu v následujícím období. Orientace jen na společný marketing se ukázala jako příliš slabý nástroj obchodní politiky na to, aby mohl samostatně obstát. Řada marketingových společností buď končí, nebo se transformuje do nějaké pokročilejší formy kooperace.

Slabým místem kooperačních struktur je jejich vzájemná konkurence a problémy mezi silnějšími a slabšími členy. Problémem je rovněž nestejná platební morálka, která alianci poškozuje (ztráta důvěryhodnosti, vznik finančních problémů apod.). Tyto problémy vedly k rozpadu několika významných kooperačních struktur.

5. Dodavatelé

5.1 Vývoj trhu

Stagnace poptávky se výrazněji projevila v nepotravinářském sortimentu než u potravin. Hospodářský pokles však silně zasáhl i dodavatele potravin, včetně TOP 50. V roce 1998 činil obrat této skupiny 138 mld. Kč, v roce 1997 to bylo přes 131 mld. Kč. Růst o necelých 7 mld. Kč znamená nárůst o 5 % v běžných cenách, tedy reálný pokles. Meziroční růst obratu TOP 10 firem činil dokonce jen 4 %. Rozdílnou míru růstu vykazují společnosti začleněné do nadnárodních skupin a společnosti české. Růst úhrnného obratu nadnárodních společností činil 7,1 %, zatímco u českých společností to bylo pouze 2,4 %.

V rámci některých sortimentních segmentů je již dodavatelský trh vysoce koncentrovaný. Vzhledem ke specializaci jednotlivých dodavatelských společností zatím neexistuje v potravinách jako celku tak silná koncentrace jako ve sféře obchodu. Přesto INCOMA odhaduje, že TOP 50 dodavatelů potravin již nyní kontroluje více než 40 % českého trhu.

5.2 Distribuce

Využívání různých kanálů pro distribuci zboží (a míru jejího využívání) uvedlo 23 společností z TOP 50 (zhruba odpovídá necelé polovině úhrnného domácího obratu TOP 50 dodavatelů). Z toho jsou více než 2/3 zboží distribuovány vlastními kanály dodavatelských společností.

5.3 Marketing

Používání reklamy a prostředků přímé podpory prodeje uvedlo 37 společností z TOP 50. Tisk využívají téměř všechny společnosti, nadpoloviční většina podporuje prodej ochutnávkovými akcemi a speciálními stojany pro vlastní výrobky.

6. Aktuální vývoj obchodu v ČR

6.1 Vývoj spotřebitelské poptávky

V první polovině roku 1999 zaznamenal trh oživení (po déle než roce). Podle ČSÚ vzrostl objem maloobchodního obratu za prvních 7 měsíců (meziročně, ve stálých cenách) o 1,4 %. V rámci toho se zvýšily prodeje potravinářského zboží o 9,2 %. Tento ukazatel je však třeba korigovat, protože (v souladu s mezinárodní klasifikací) jsou do této kategorie zařazovány velkoplošné prodejny (super a hypermarkety), které kromě potravin prodávají i nepotravinářské zboží.

Nárůst prodeje probíhal od března do června 1999 a nebyl pokryt růstem hrubého domácího produktu, ani celkové produktivity. Příčinou zvyšování výdajů domácností byly rostoucí reálné mzdy (zejména v rozpočtové sféře) a expanze splátkového prodeje. Tento typ oživení maloobchodního obratu nemusí mít dlouhodobý charakter, nelze vyloučit návrat recese. Dalším významným rysem je pokračující změna nákupního chování české populace (přesun nákupu do nových velkoplošných prodejen). Nový výzkum (realizovaný v květnu 1999) potvrdil, že již 52 % domácností nakupuje nejčastěji v nových nákupních místech (diskonty, super a hypermarkety).

6.2 Pokračující internacionalizace obchodního trhu

Charakteristickým jevem na našem trhu je zrychlení internacionalizačních tendencí. V důsledku rostoucích tržních podílů profesionálních a kapitálově silných řetězců opustila trh největší česká obchodní firma - Interkontakt.

Nejdříve došlo k ukončení aktivit v nejvíce konkurenčních úsecích (hypermarkety, diskonty a velké supermarkety), následně i ke stažení z ostatních obchodních činností (pronájem 39 českých supermarketů Sama společnosti Delvita, dále odprodej nepotravinářské sítě Magnet managmentu a rozprodej řetězce Drogerie Plus vybraným domácím podnikatelům). Začátkem září oznámil Interkontakt ukončení činnosti na obchodním trhu.

V prvním pololetí rostly tržní podíly mezinárodních řetězců (především těch, které zprovoznily nové velkoplošné jednotky, např. Ahold, Carrefour, Spar, Tesco, Makro), Kaufland a Globus zprovozňoval nové velkoprodejny v průběhu celého roku. Většina řetězců pokračuje ve výstavbě nových velkokapacitních jednotek. Tyto nové plochy povedou k posílení pozice největších mezinárodních obchodních skupin. ČR se tak výrazně přiblíží situaci na globálním trhu a dojde k vysoké vzájemné závislosti mezi top firmami v ČR a ve světě.

6.3 Konsolidace kooperačních struktur

Domácí subjekty reagují na internacionalizaci zesílením kooperačních aktivit (nejzajímavější je vznik vysoce organizované kooperace v oblasti elektro, kde řetězec Proton prošel transformací na akciovou společnost a vstoupil do evropských nákupních struktur).

K zásadním posunům došlo i v potravinářském obchodě. Spotřební družstva chystají novou strategii (urychlené sloučení centrálního nákupu, plánují prohloubení kvality fungování jednotlivých řetězců). Vyšší profesionalitu lze očekávat i v případě nákupní aliance CMD (prohloubení spolupráce s nákupním systémem European Marketing Distribution). Přes řadu aktivit však pozice kooperačních struktur (s ohledem na rostoucí konkurenci) zůstává problematická.

6.4 Vývoj dodavatelské strany trhu

Dodavatelé českého obchodu (stejně jako významné řetězce) těžily z dílčího oživení trhu. Rostoucí tlak významných obchodních firem však zpravidla neumožnil zlepšení jejich finanční situace. Naopak došlo k poklesu maloobchodních cen u řady položek. Tlak obchodních řetězců tak byl jednou z hlavních brzd inflace. I na dodavatelském trhu byla nejvýznamnějším procesem pokračující internacionalizace. Např. Toma byla převzata franchisingovým partnerem Pepsi Cola International, likérku Dynybyl koupil výrobce Absolut vodky (společnost Vin&Spirit), Bohemia Sekt prošel majetkovou kontrolou firmy Henkel&Söhlein (je součástí skupiny Dr. Oetker). Ke změně dojde zřejmě i na pivním trhu. Po schválení fúze Plzeňských pivovarů a Radegastu je předpoklad prodeje nové pivovarské skupiny některému z klíčových globálních dodavatelů piva.

V roce 1999 došlo k úpadku některých dodavatelských firem. Konkurs vyhlásila společnost Adex (následně přešla pod kontrolu přední skupiny agropotravinářských firem Agrofert či Zeman&Zeman). Část domácích producentů čelila mezinárodní konkurenci prohloubením spolupráce. Příkladem těchto aktivit je ohlášení fúze národních potravinářských skupin Milo Holding a Koli Holding. Přes tyto snahy spěje dodavatelská strana trhu k vysokému stupni internacionalizace. V ČR je již aktivních 9 z 10 největších globálních dodavatelů rychloobrátkového zboží. Čtyři největší světové společnosti (Philip Morris, Nestlé, Unilever a Procter&Gamble) kontrolují nejvyšší příčky žebříčku TOP 10 dodavatelů českého obchodu.

Zpracovala: Ing. Olga Štiková

VÚZE - Ekonomický bulletin 2/2000

Tabulky

T1- Postoj k Evropské unii a EURU (v % odpovědí)

-

H

CZ

SK

PL

BG

RO

UA

Celkem

Společný evropský trh prospívá hospodářskému rozvoji naší země

44

41

50

32

53

59

49

47

Zavedení společných evropských trhů je pro mě vítané rozšíření palety nabídek o nové zahraniční výrobky

44

41

50

29

53

52

44

44

Zpravidla dávám přednost našim výrobkům, i když se mi zdají být dražší

32

34

46

44

51

36

61

43

Zavedení společné evropské měny (EURa) vidím spíše skepticky

28

29

30

25

23

31

29

28

Zavedení EURa v budoucnosti hodně věcí zlepší a usnadní

30

29

34

22

24

32

24

28

Vysvětlivky: H = Maďarsko, CZ = Česká republika, SK = Slovensko, PL = Polsko, BG = Bulharsko, RO = Rumunsko, UA = Ukrajina

Pramen: GfK Praha - The Central and East European Consumer 1999

T2 - TOP10 obchodních společností podle maloobchodního obratu

Pořadí

Firma

Mezinárodní skupina

Obrat (mil.Kč)

1.

Ahold Czech Republic, a.s.

Royal Ahold

12 475

2.

Interkontakt Group, a.s.

Interkontakt Group

9 738

3.

Delvita, a.s.

Delhaize le Lion

8 794

4.

Penny Market, s.r.o.

Rewe

7 600

5.

Julius Meinl Praha, s.r.o.

Julius Meinl International

6 460

6.

Plus Discount, s.r.o.

Tengelmann

6 422

7.

Tesco Stores ČR, s.r.o.

Tesco Plc

6 000

8.

Globus ČR, k.s.

Globus Holding

5 000

9.

Billa, s.r.o.

Rewe

4 400

10.

Kaufland, v.o.s.

Lindl&Schwarz

3 600

Pramen: Ročenka českého obchodu a marketingu 1999, projekt INCOMA Group, Praha

T3 - TOP10 obchodních společností podle maloobchodního obratu v sortimentu potravin

Pořadí

Firma

Mezinárodní skupina

Obrat (mil.Kč)

1.

Ahold Czech Republic, a.s.

Royal Ahold

11 352

2.

Makro ČR, s.r.o.

Metro

9 767

3.

Interkontakt Group, a.s.

Interkontakt Group

9 617

4.

Delvita, a.s.

Delhaize le Lion

8 354

5.

Penny Market, s.r.o.

Rewe

7 600

6.

Plus Discount, s.r.o.

Tengelmann

6 422

7.

GECO TABAK, a.s.

-

6 394

8.

Julius Meinl Praha, s.r.o.

Julius Meinl International

6 008

9.

Billa, s.r.o.

Rewe

4 224

10.

Globus ČR, k.s.

Globus Holding

3 000

Pramen: Ročenka českého obchodu a marketingu 1999, projekt INCOMA Group, Praha

T4 - TOP 5 hypermarketových řetězců podle obratu

Pořadí

Firma

Řetězec

Obrat 1998 (mil. Kč)

Počet jednotek

1.

Globus ČR, k.s.

Globus

4 500

5

2.

Kaufland, v.o.s

Kaufland

3 600

11

3.

Ahold Czech Republic, a.s.

Prima

2 070

14

4.

Spar česká obchodní společnost, s.r.o.

Interspar

1 500

2

5.

Ahold Czech Republic, a.s.

Hypernova

1 302

2

Pramen: Ročenka českého obchodu a marketingu 1999, projekt INCOMA Group, Praha

T5- TOP 5 supermarketových řetězců podle obratu

Pořadí

Firma

Řetězec

Obrat 1998 (mil. Kč)

Počet jednotek

1.

Delvita, a.s.

Delvita

8 700

58

2.

Ahold Czech Republic, a.s.

Mana

6 520

80

3.

Interkontakt Group, a.s.

Sama

4 834

173

4.

Julius Meinl Praha, s.r.o.

Julius Meinl

4 680

80

5.

Billa, s.r.o.

Billa

4 400

40

Pramen: Ročenka českého obchodu a marketingu 1999, projekt INCOMA Group, Praha

T6- TOP 5 discontních řetězců podle obratu

Pořadí

Firma

Řetězec

Obrat 1998 (mil. Kč)

Počet jednotek

1.

Penny Market, s.r.o.

Penny Market

7 600

60

2.

Plus Discount, s.r.o.

Plus diskont

6 422

55

3.

Ahold Czech Republic, a.s.

Sezam

2 583

49

4.

Julius Meinl Praha, s.r.o.

Impuls

1 530

20

5.

Julius Meinl Praha, s.r.o.

Jééé

250

11

Pramen: Ročenka českého obchodu a marketingu 1999, projekt INCOMA Group, Praha

T7 - TOP 10 obchodních firem: růst obratu a tržní podíl v mezinárodním srovnání

-

Tržní podíl 1998 (%)

Růst obratu 1997/98 (%)

Maďarsko

40,0

22,1

Česká republika

16,7

32,0

Slovensko

11,5

13,5

Pramen: Ročenka českého obchodu a marketingu 1999, projekt INCOMA Group, Praha

T8 - TOP 10 dodavatelů potravin podle absolutního růstu obratu 1997/98

Pořadí

Firma

Obrat 1998 (mil. Kč)

Celkový růst (mil.Kč)

1.

Procter&Gamble - Rakona, a.s.

8 578

1 461

2.

Nowaco Czech Republic, s.r.o.

3 000

1 200

3.

Unilever ČR, s.r.o.

6 170

860

4.

Bestfoods CZ, a.s.

2 000

700

5.

Kostelecké uzeniny, a.s.

3 841

521

6.

Jihočeské mlékárny, a.s.

6 070

518

7.

Hamé, a.s.

2 013

480

8.

Setuza, a.s.

4 822

441

9.

Cukrovar a rafinerie cukru Dobrovice TTD, a.s.

1 533

428

10.

Reemtsma International Praha, s.r.o.

2 889

389

Pramen: Ročenka českého obchodu a marketingu 1999, projekt INCOMA Group, Praha

T9 - TOP 10 dodavatelů potravin podle relativního růstu obratu 1997/98

Pořadí

Firma

Obrat 1998 (mil. Kč)

Relativní růst (%)

1.

Nowaco Czech Republic, s.r.o.

3 000

40

2.

Bestfoods CZ, a.s.

2 000

35

3.

Cukrovar a rafinerie cukru Dobrovice TTD, a.s.

1 533

28

4.

Hamé, a.s.

2 013

24

5.

Jihočeská drůbež, a.s.

1 743

22

6.

Procter&Gamble - Rakona, a.s.

8 578

17

7.

Tchibo Praha, s.r.o.

1 800

17

8.

Mlékárna Kunín, a.s.

2 056

16

9.

Kraft Jacobs Suchard, s.r.o.

2 309

15

10.

Moravskoslezské drůbežářské závody PROMT, a.s.

1 890

15

Pramen: Ročenka českého obchodu a marketingu 1999, projekt INCOMA Group, Praha

T10 - Distribuční kanály dodavatelů potravin (podle % obratu)

Vlastní sklad

36%

Přímý závoz

30%

Regionální velkoobchody

14%

Distribuční centra řetězců

13%

Exluzivní distribuční partner

6%

Jinak

1%

Pramen: Ročenka českého obchodu a marketingu 1999, projekt INCOMA Group, Praha

Tisk

Další články v kategorii Zemědělství

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info