Hrozí katastrofa, míní veterinář

Zpřísněná opatření proti zavlečení slintavky a kulhavky do naší země jsou ještě mírná, protože to, co hrozí, je strašlivá katastrofa. Řekl to František Sikyta, soukromý veterinární lékař a spolumajitel farmy s 800 kusy hovězího dobytka hospodařící na 900 hektarech. "Každé zpřísnění stávajících opatření je na místě," dodal. Sikyta měl s nákazou slintavky osobní zkušenost.

Jako jeden z týmu veterinářů se účastnil v roce 1975 likvidace ohniska nákazy na jatkách v Prostějově. "Před vstupem do budovy jsme se museli kompletně svléci a vzít si dezinfikovaný oděv," vzpomíná. "Zvířata s puchýřky v ústní dutině neschopná přijímat potravu a s horečkou 41 stupňů se plížila s hlavou až u země po hale. Většina zvířat byla bez paznehtů a dělala za sebou krvavé stopy. Z celkového počtu poražených zvířat byla většina s klinickými příznaky onemocnění. Smrt byla vysvobozením. Čtyři dny jsme nesměli vycházet z budovy, spali jsme na stolech, až do skončení likvidace celého stáda," uvedl Sikyta.

Naše země má podle něj výhodu, protože se zde dobytek nepase v takové míře jako například v Anglii. Náskok máme i v tom, že většina zemědělských objektů je zde zabezpečena a dá se uzavřít a dezinfikovat. "Pasoucí laň může vstoupit na nezajištěnou pastvinu a přenese chorobu o několik kilometrů dál," líčí jednu z možností přenosu veterinář. "V současném období táhnou vlaštovky z jihu na sever, zastaví se v Anglii na infikované pastvině, což je možný impuls k šíření nákazy kdekoli na příštích zastávkách," dodal. Přesto jsou podle něj největším nebezpečím migrující lidé, jejichž chování se nedá ani přísnými opatřeními dostat úplně pod kontrolu.

Zpřísněná opatření, která zavedla ústřední nákazová komise při Ministerstvu zemědělství v průběhu tohoto týdne, neskýtají stoprocentní záruku také podle ředitele Výzkumného ústavu veterinárního lékařství Karla Hrušky. "Udělat se ale musejí."

Hruška nesdílí názory některých veterinářů a ochránců zvířat, že nemocné kusy dobytka se mají nechat uzdravit. "Skot na to nepojde, ale velmi trpí, protože nemůže žrát, a dokonce se mu v případě rozvinutých stavů choroby vyzují paznehty," tvrdí Hruška.

Inkubační doba onemocnění je dva až sedm dní. Virus lépe přežívá v chladnu a temnu. Likvidují ho silné louhy, formalín a chlórové preparáty. Na člověka je slintavka a kulhavka podle pražského veterináře Stanislava Peroutky přenosná jen velmi zřídka. Pražský hygienik Vladimír Polanecký včera v Českém rozhlase dokonce řekl, že tato choroba vůbec není v mezinárodním seznamu diagnóz nemocí člověka. Je také prý možné, že dřívější případy u dětí byly mylně diagnostikovány kvůli podobnosti příznaků s opary.