Historie a směřování ekologického zemědělství ve Slovenské republice

Organizovaný systém ekologického zemědělství na Slovensku vznikl v roce 1991, kdy se do něj přihlásilo 35 převážně družstevních farem, s rozlohou 15 000 ha zemědělské půdy. Zároveň byl vytvořen legislativní rámec systémů vydáním prvních Pravidel organického zemědělství, platný pro území SROV. Byl tak vybudován systém nezávislé kontroly a verifikace produkce. Zatímco na Slovensku se ekologické zemědělství (EZ) rozvíjelo víceméně shora, hnacím motorem jeho rozvoje ve vyspělých zemích byli environmenální aktivisté i celé organizace, mezi kterými byli i producenti – farmáři.

A ti přistupovali k EZ s pocitem zodpovědnosti k zachování čistoty půdy jako jedné ze základních složek životního prostředí a jedinečného a nenahraditelného zdroje pro další generace. Kromě producentů to byl také okruh části spotřebitelů, kteří se dožadovali produkce a potravin pěstovaných bez průmyslových hnojiv a syntetických ochranných látek. Takže už ve fázi vývoje šlo o iniciativu zdola a stát se postupně k těmto aktivitám připojil jak legislativou, tak dotační politikou.

Problém dalšího rozvoje (ale i udržení na současné úrovni) v SR je v tom, že i když podíl ekologicky obhospodařované půdy v rámci systému činí 2,24 %, odbyt bioprodukce a biopotravin je na slovenském vnitřním trhu zatím velmi nízký. Je to způsobeno jednak chybějící infrastrukturou zpracování bioprodukce na potraviny, ale také osvětou působící na obyvatelstvo, tj. na potencionální konzumenty. Jde o celý komplex, informovaností počínaje, rsp. propagací nových výrobků, přes zpracovatelskou sféru až po maloobchodní síť potravinářských prodejen, což je na Slovensku zatím jen na v počátku. Ve vyspělých zemích toto vykonávají zejména sdružení producentů za vydatné pomoci environmentálních organizací a aktivistů, ale především se zapojují podnikatelské kruhy z odvětví zemědělsko-potravinářského komplexu.

Další rozvoj EZ na Slovensku nemůže záviset jen na vývozu bioprodukce do zahraničí (ten není stabilní). Jeho další úspěšný rozvoj bude záviset především na rozvinutí nitřního trhu. Je v zájmu ekologických farem, aby svoje úsilí směřovali zejména na sdružení, ať už regionální či specializovaná podle komodit nebo potravinářských výrobků, a aby dotační podporu, o kterou se mohou ucházet v rámci agroenvironmentálních programů, využívali i na postupné budování následné infrastruktury, na rozvoj vnitřního trhu s bioprodukty a biopotravinami, s cílem dosáhnout stability komerčního rozměru ekologického zemědělství. K dosažení tohoto cíle by měl mj. sloužit připravovaný Akční plán rozvoje ekologického zemědělství na Slovensku pro období let 2005 až 2010. Jeho návrh vypracovala skupina MVO (zemědělců, inspekce, vědy a výzkumu v ekologickém zemědělství SR) a předložila ho 8. prosince 2004 Ministerstvu zemědělství SR.

Trvalá udržitelnost ekologického zemědělství na Slovensku, postavená na principu shora, má stejné předpoklady pro další přirozený vývoj jako shora založená JRD a SM před desítkami let – tj. na politickém principu. Ten současný princip je však v porovnání s tím předcházejícím jiný v ideologii a legislativně-ekonomickém charakteru. Je špatný v tom, že opět jde o proces shora, přestože dole už skoro nic přirozeného nezůstalo. Každý normální zemědělec staví svůj dům od základů, a ne od střechy, a ještě ke všemu na nepřipravených nebo zdeformovaných základech…