Hektarová past
29.06.2011 | ASZ
Zemědělci ze starých členských zemí EU dostávají v průměru třikrát vyšší přímé platby na hektar než jejich východoevropští sousedé. Málokteré téma je v Evropské unii tradičně tak sporné jako „společná zemědělská politika“, mimo jiné proto, že jde o hodně peněz. V roce 2009 bylo z Bruselu vydáno na zemědělství zhruba 56 mld. EUR, což je polovina veškerého rozpočtu EU.
Jednání o reformě agrární politiky v roce 2011 budou zřejmě tvrdší než v minulosti. Už nyní se ukazuje, že od roku 2014 bude k dispozici méně financí. Kromě toho smí od schválení Lisabonské smlouvy parlament EU jednat jako rovnoprávný partner.
Mnozí si přejí, aby vše zůstalo při starém, v neposlední řadě vlády Německa a Francie, které jsou pod vlivem mocné agrární lobby. Jiní chtějí pomoc raději úplně zrušit. Jisté je, že dosavadní dotace již dávno nejsou odůvodněné. Systém je nejen nehospodárný a nespravedlivý, ale i z ekologického hlediska sporný.
Zemědělci ze starých členských zemí EU dostávají v průměru třikrát vyšší přímé platby na hektar než jejich východoevropští sousedé. Ve Francii dostávají dvakrát více než v Maďarsku, v Nizozemsku čtyřikrát více než na Slovensku a nejlépe je na tom Řecko, kde rolníci dostávají desetkrát více než v Rumunsku. Čím větší rozloha statku, tím vyšší je podpora.
Rumunský komisař pro zemědělství Dacian Ciolos proto navrhl reformu, v níž hodlá:
· přerozdělit prostředky ze starých členských zemí do nových,
· omezit dotace pro velké zemědělské provozy a místo toho podpořit aktivní farmáře a menší statky,
· navázat přímé podpory na zásady ochrany životního prostředí.
Německo a Francie se brání zejména třetímu bodu – ekologickým podmínkám pro získání dotací, a argumentují nutností konkurenceschopnosti evropského zemědělství.
Podle ochránců životního prostředí je zemědělství v mnoha částech Evropy tak industrializované, že správný chov zvířat ani není možný. Pole jsou přehnojená, pitná voda je kontaminovaná pesticidy a nitráty. Současný systém zemědělských dotací podporuje ničení přírody.
Obzvlášť zřetelně je to vidět na pěstování kukuřice. To nabývá na intenzitě, protože je lukrativní díky poptávce po levném mléku, levném mase a plynu z biomasy.
Kromě toho poškozuje současná praxe dotací důležité ekosystémy v jiných částech světa. Evropští zemědělci dovážejí ve velkém sóju jako krmivo pro zvířata, aby uspokojili velkou poptávku po mase. Kvůli pěstování této sóji se však kácejí v Jižní Americe deštné pralesy. Dobytek se poté v rámci exportní ofenzivy podporované vládou prodává do Číny.
Německo energicky vystupuje také proti návrhu omezení dotací pro velké zemědělské podniky, k nimž patří především východoněmecké podniky jako Agar. Osud nové reformy zemědělské politiky je otevřený. Podobně protestovali zemědělci i při návrhu zatím poslední reformy a varovali před následky. Nakonec byla reforma schválena a všichni se jí přizpůsobili.
Autor : Mgr. Dana Koubová
Další články v kategorii Zemědělství
- Sektor skotu a hovězího masa: důležité je udržet a navýšit chovy v ČR i podpořit zpracování masa (08.08.2026)
- Odborníci: Za nižší sklizeň mohou výkyvy počasí, zemědělci ale i méně zaseli (07.08.2026)
- Sklizeň základních obilovin letos klesne o 17 pct, řepky o pětinu, odhaduje ČSÚ (07.08.2026)
- Strategie Ministerstva zemědělství pro drůbeží maso: zaměříme se na posílení domácího zpracování (07.08.2026)
- Obří náduvníky míří do Plzně. Stanou se základem nové máčírny ječmene v Plzeňském Prazdroji (07.08.2026)
- Tepelný stres se projevuje už při teplotách 28 °C (06.08.2026)
- V rybnících Rybářství Třeboň vyschla třetina vody, nejvíce v historii firmy (06.08.2026)
- Oblíbený samosběr melounů u Olomouce se blíží. Letos začne dřív (06.08.2026)
- „Jsme zděšeni.“ Půda pro Babiše, nový zákon má pomoct agropodnikům, odpůrci mají plán (05.08.2026)
- Italské zemědělce trápí listokaz japonský ničící vinice i sady (05.08.2026)

Tweet



