Havarijní plány jako další byrokracie pro zemědělce
13.08.2024 | ASZ
Přestože politici napříč celým politickým spektrem mluví o potřebě snižovat byrokracii zatěžující (nejen) zemědělské podnikání, realitou je pravý opak. Další nemalou byrokratickou (i finanční) zátěž pro sedláky z rodinných farem představuje nově i takzvaná havarijní novela vodního zákona stanovující zemědělcům aktualizovat své stávající havarijní plány.
Připomenout lze, že se tato povinnost původně neměla zemědělců vůbec týkat, alespoň podle dřívějšího vyjádření ministra zemědělství Marka Výborného. Stejně tak je ale třeba připomenout, že v době jeho vyjádření bylo znění novely již připraveno. Havarijní novelu vodního zákona přitom prosadilo (údajně ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství – MZe) především Ministerstvo životního prostředí (MŽP), a skutečnost, že se má týkat i zemědělců, je bohužel odrazem ne zcela funkční komunikace mezi MŽP a MZe. Zdá se také, že MŽP využilo při přípravě havarijní novely situaci, kdy na MZe probíhala výměna ministrů s tím, že v té době dočasně nefungoval ani tým poradců ministra.
Podle uvedené novely musí uživatelé závadných látek, kteří mají povinnost vypracovat havarijní plán, tento po schválení vodoprávním úřadem vložit do Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP), přičemž současné havarijní plány schválené před 1. 8. 2024 se mají vložit do ISPOP při nejbližší aktualizaci havarijního plánu, nejpozději však do 31. 7. 2026. Novela zavádí celou řadu dalších opatření, mimo jiné razantní nárůst pokut (i za neaktualizaci havarijních plánů), aniž by bylo zřejmé, že vyšší pokuty potenciální problémy s nakládáním se závadnými látkami vyřeší.
Problém je, že přihlašování do ISPOP je složité a často nefunkční, aktualizace havarijního plánu pak pro zemědělce představuje nové a nemalé náklady (i kolem 20 000 korun). Podle novely by se přitom povinnost aktualizace měla týkat všech, i těch nejmenších subjektů, což je dost paradoxní za situace, kdy sama EU letos deklarovala, že od Unií vyžadovaných zemědělských povinností a kontrol mají být osvobozeny podniky hospodařící na ploše do 10 hektarů. Byla by tak žádoucí a logické, aby se stejný princip uplatňoval i v přístupu dalších resortů.
Asociace soukromého zemědělství ČR s tímto krokem nesouhlasí a bude požadovat efektivní řešení tohoto nově vzniklého pokynu. Zároveň toto téma předáváme jako podnět pro Antibyrokratickou komisi MZe. ASZ ČR dlouhodobě prosazuje omezení zbytečné administrativní zátěže, což by mělo být i jedním z cílů vládních představitelů. Povinnosti formulované v novele vodního zákona, které souvisejí s aktualizací havarijních plánů, ale patří mezi zbytečné kroky. Zemědělská politika by se měla věnovat řadě jiných témat, které představují skutečné problémy. Papírování mají sedláci už tak až nad hlavu.
Mgr. Ing. Jaroslav Šebek, předseda ASZ ČR
Další články v kategorii Zemědělství
- Vepřové za stovku? Čím takové prase asi krmili, ptá se regenerativní farmář (27.08.2025)
- Čtvrté ohnisko newcastleské choroby je v Libereckém kraji, nejúčinnější prevencí je biologická bezpečnost a vakcinace drůbeže (27.08.2025)
- Agra pojišťovna: přírodní jevy letos způsobily zemědělcům menší škody než loni (27.08.2025)
- V Plzeňském kraji porazili loni více kusů prasat i skotu než v předchozím roce (27.08.2025)
- Klima tlačí vinaře k revoluci. Míchání různých ročníků přestává být tabu (26.08.2025)
- Moderní technologie usnadní práci s dobytkem, řeší i nedostatek personálu (26.08.2025)
- Většina českých vod obsahuje příliš fosforu a dusíku (26.08.2025)
- Úroda obilovin překonala loňskou, pokryje domácí spotřebu (26.08.2025)
- Výkupní ceny hovězího masa v Česku rostou, chovatelé se obávají šíření nemocí (26.08.2025)
- Ukrajinští farmáři žádají konec zákazu dovozu dusíkatých hnojiv po moři (26.08.2025)