Globální oteplování a zemědělství

Organizace pro potraviny a zemědělství Spojených národů (FAO) uspořádala v Římě (Itálie) ve dnech 10.–12. září 2007 speciální zasedání, na kterém se diskutovalo o dopadu změny klimatu na světové zabezpečení potravin.

Experti uvádějí, že pokud se průmyslové emise budou nadále zvyšovat tak jak se předpokládá, zvyšující se teploty, zvýšené srážky, období sucha a záplav, které budou výsledkem globálního oteplování, budou ohrožovat až narušovat systémy zemědělské produkce na celém světě, přičemž rozvojové země pravděpodobně dopadnou nejhůře.

Ekonom Williame Cline, člen Center for Global Development a the Peterson Institute for International Economics tvrdí, že světové zemědělství bude mít koncem tohoto století vážné problémy, pokud současné trendy budou pokračovat. Ve své nové studii “Global Warning and Agriculture”

dochází k závěru, že globální zemědělský potenciál by se mohl v důsledku oteplování snížit o pět až 15 nebo 20 %, pokud se do 80. let tohoto století nic neučiní. Uvádí dále, že v některých zemích by mohlo být toto snížení mnohem větší, např. v Indii o 30–40 %, v Africe a Latinské Americe o 20 % a více, zatímco některé země by zaznamenaly zvýšení. Ve studii je proveden odhad pro 100 zemí, regionů a subregionů. Cline uvádí, že vzhledem ke své poloze budou rozvojové země postiženy nejvíce. “Země, které jsou blíže rovníku, mají již nyní vyšší teploty a tyto teploty jsou těsně u teplot nebo již za teplotami, které jsou nejlepšími teplotami pro zemědělství”.

Zatímco Indie zaznamená největší pokles zemědělské kapacity, Čína a Spojené státy, které mají podobnou zeměpisnou šířku, budou postiženy méně. Jiné země, např. Sudan a Senegal, by mohly stát před kolapsem zemědělství – odhaduje se až 50% snížení produkce potravin.

Podle některých analytiků by zvýšený atmosférický uhlík mohl aktuálně v některých regionech podpořit produkci rostlin. Cline však uvádí, že je riskantní předpokládat, že by tento přírůstek mohl nahradit ztráty, ke kterým dojde jinde. Odhaduje, že při dvojnásobku oxidu uhličitého v atmosféře než máme nyní, by se mohly zemědělské výnosy zvýšit o 15 %. Uvádí, že na to však nelze spoléhat.

Cline dále tvrdí, že dopad globálního oteplování na produkci potravin nelze anulovat zavlažováním, které je nákladné, zvláště v regionech chudých na vodu. Nestejné klimatické účinky nelze ani vyvážit dovozem z produktivnějších regionů.

Odhady Clineho týkající se jednotlivých zemí jsou založeny na počítačových modelech plodin a počasí, které spojují údaje o cenách s teplotou, srážkami a typem půdy. Clone uvádí, že jeho výsledky se shodují se zprávami Mezinárodního panelu pro změnu klimatu v rámci Spojených národů.