Globální oteplení je rychlejší, než vědci čekali
23.11.2000 | Lidové noviny
Pomerančové sady v ČR, poušť ve Španělsku či zaplavený New York, to bude podle vědců do roku 2100 důsledek globálního oteplení.
Hladina oceánu se zvedne až o dva metry, mnohé ostrovní státy a rozsáhlé pobřežní oblasti zmizí z mapy světa. Četná mnohamilionová města budou zaplavena. Teplota na většině území Evropy, Střední Asie a Spojených států stoupne o více než pět stupňů Celsia a vzniknou zde nové ohromné pouště. Tak bude podle vědců vypadat svět za sto let v důsledku globálního oteplení. Česko má být již za padesát let v subtropickém pásmu. Začnou se zde pěstovat pomeranče, fíky a jiné "jižní" ovoce. S lyžováním to naopak bude složitější. Do roku 2080 studené zimy se sněhem zcela vymizí. Iz nedalekých Alp mají do padesáti let zmizet téměř všechny současné ledovce. Výrazně se sníží i množství ledu na obou pólech či v Grónsku. Tento jev přitom začal již před několika roky. Podle amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) poklesnou některé části Grónska ročně o více než dva metry. Tento ledovec, který představuje deset procent ledové masy světa, se tak každý rok zmenšuje zhruba o 50 kilometrů krychlových.
Tání ledovců je hlavním důvodem stoupající hladiny moří. Mnohé státy berou hrozbu zaplavení svého území velmi vážně, například vláda Marshallových ostrovů již vypracovala plán evakuace obyvatelstva. V pobřežních oblastech ale žije téměř polovina světové populace. Velmi vážně jsou ohroženi obyvatelé Bangladéše, Nizozemska, německého Hamburku, polského Gdaňsku, západního pobřeží Itálie a Benátek či velkých amerických měst New Yorku, Bostonu, Los Angeles atd. Třicet předních odborníků na podnebí, kteří vypracovali tento měsíc na žádost Evropské unie studii hodnotící vliv klimatických změn na náš kontinent, je přesvědčeno, že sever kontinentu bude čelit záplavám a jih naopak kritickému nedostatku vody. Vše přitom bude doplněno stále častějšími vichřicemi a cyklony. Odborníci tvrdí, že situace je podstatně horší, než ještě před několika lety předpokládali. Příčina je jasná: skleníkový efekt způsobený znečištěním ovzduší spalinami z továren a dopravních prostředků, zvláště letadel a automobilů. Jako důkaz předkládají skutečnost, že uplynulé desetiletí bylo nejteplejší za tisíc let. Tento problém nyní řeší konference v nizozemském Haagu, které se účastní zástupci 180 zemí. Během dneška by měla vydat rozhodnutí, zda průmyslové státy sníží do roku 2008 až 2012 emise škodlivých plynů, jak bylo dohodnuto před třemi roky v japonském Kjótu.
Žádná země ale zatím protokol z Kjóta neratifikovala a list Financial Times označil haagskou konferenci za poslední šanci na záchranu této myšlenky. Zatímco EU chce postupovat vstřícně, USA jsou váhavé. Situaci navíc komplikuje dosud nejasný výsledek amerických prezidentských voleb. Republikánský kandidát George Bush je totiž znám svým odporem k těmto aktivitám, takže je možné, že se americká delegace nebude chtít k ničemu zavázat.
Další články v kategorii Zemědělství
- Českým vývozcům živočišných produktů se otevírají nová teritoria (14.11.2026)
- Ministr Šebestyán: Závažné nálezy kontroly NKÚ k činnosti Vinařského fondu řeším odvoláním Rady fondu (13.11.2026)
- Zemědělské dotace vzrostou, část z nich půjde do zpracování potravin (13.11.2026)
- Švestek je letos málo. Takovou bídu dlouho nepamatujeme, hlásí páleničáři (13.11.2026)
- Stanovisko Vinařského fondu k výsledkům kontroly NKÚ (13.11.2026)
- Správa nezavěšených ušních známek (13.11.2026)
- Martin Pýcha zvolen předsedou Zemědělského svazu na další čtyřleté období (12.11.2026)
- Zemědělci čelí vysokým nákladům i tlakům na ochranu životního prostředí (12.11.2026)
- Ženy v zemědělství mají v Evropě svůj hlas (12.11.2026)
- Všech 1800 svatomartinských hus z Rohozné už je zamluvených, stojí jako loni (12.11.2026)

Tweet



