Fencl požaduje od unie přímé platby

Ministr zemědělství partnery z evropské patnáctky také upozornil, že kontrola BSE je v Česku důslednější než v jiných zemích.

Zemědělci České republiky chtějí mít po vstupu do Evropské unie stejné podmínky pro podnikání jako tamní farmáři. To je pozice, kterou tento týden v Bruselu hájil i ministr zemědělství Jan Fencl. Zdůraznil přitom, že prvořadé jsou pro Česko především takzvané přímé platby, vyplácené unií podnikatelům.

Zásadní vyjednávání na toto téma proběhne příští rok, už nyní ovšem Brusel upozorňuje, že přímé platby novým členům neposkytne v plné výši hned po jejich přičlenění.

"Přímé platby nejsou to hlavní, na co je třeba se soustředit. Významnější pro nové členy mohou být takzvané strukturální fondy," opakuje kandidátským zemím agrární komisař Franz Fischler.

Přímé platby se vztahují na agrární produkci, peníze ze strukturálních fondů jdou na údržbu krajiny či na agroturistiku.

Fencl nyní oficiálně trvá na tom, že všichni v unii "musí mít rovnocenné podmínky", a požaduje přitom na Bruselu i některá přechodná období, jež by Česku ulehčila první léta po vstupu do společenství. Jde třeba úlevy v oblasti ekologie. V kuloárech ovšem podle informací našeho listu zřetelně zaznělo, že by Česko za rovný přístup k přímým platbám možná obětovalo i své požadavky na přechodná období v agrární oblasti.

"Byl by to samozřejmě ústupek teď je předčasné o tom hovořit," říká mluvčí ministerstva Pavel Kovář. "Ale dalo by se spekulovat, že o stejné podmínky pro podnikání usilujeme tak výrazně, že by bylo možné se bavit i o přechodných obdobích," dodává. Zároveň ovšem Kovář upozorňuje na to, že při posledním rozšiřování Evropské unie měli noví členové také přechodná období, a přitom ani v agrární politice nebyli nijak diskriminováni. "Nemusí do unie vstupovat všichni kandidáti najednou," řekl Kovář na dotaz, zda je největším oříškem pro agrární politiku unie Polsko, jehož zemědělství není podle hodnocení unie na potřebné úrovni. Na požadavek spravedlivého přístupu ke všem zemím upozornil pak Fencl i v případu takzvané nemoci šílených krav - BSE. Je podle něj nepochopitelné, když je Česko s jen dvěma zjištěnými případy a důsledným systémem kontroly zařazeno mezi země s mnohem horší bilancí.