Evropu i Severní Ameriku prý čekají delší a úmornější vedra

Evropu a Severní Ameriku postihnou v příštích 100 letech vlny vedra, které budou intenzivnější, častější a delší, než jsou období teplého počasí nyní. Vyplývá to z vědecké studie, která je otištěna v nejnovějším čísle časopisu Science. Vědci Gerald Meehl a Claudia Tebaldiová z coloradského střediska pro atmosférický výzkum se pokusili pomocí počítačového modelu, který počítá s přibýváním skleníkových plynů, odhadnout počasí do roku 2100. Vycházeli z vývoje počasí v letech 1961 až 1990 a z vln horka, jež postihly v roce 1995 Chicago a loni Paříž. Podle odhadů v Paříži zemřelo na komplikace z horka 15.000 lidí. Za vln veder zůstávají vysoké teploty i v noci. Podle studie se na nich v případě Chicaga a Paříže bude v budoucnu podílet růst skleníkových plynů. V příštím století se budou vlny mimořádně teplého počasí týkat zejména oblastí, v nichž jsou několikadenní horka běžná už nyní - tedy západu a jihu USA a středomořského pobřeží v Evropě.

Podle modelu se musí Pařížané připravit na horka, která potrvají i 17 dní. Chicagská vedra sice budou v průměru devítidenní, zato však dvakrát do roka. Dlouhá období veder postihnou i oblasti, které byly dosud ušetřeny a jejichž obyvatelé na podobné počasí připraveni nejsou. Příkladem je Německo, balkánské státy, další oblasti Francie a severozápad USA. Meehl a Tebaldiová ve studii nepočítali s tím, že se v příštích letech změní postoj vlád ke globálnímu oteplování. Vědci z Princetonského univerzity přitom v článku informují o 15 technikách, které by mohly současný vývoj oteplování zvrátit. Stačilo by prý využít energii větru, slunce, jadernou energii a různé konzervační techniky. Odborník Stephen Pacala nesouhlasí s názorem, že má-li se začít účinně bojovat proti globálnímu oteplování, musí být nejdřív vyvinuta nová technologie. Základem je prý začít snižovat emise skleníkových plynů ve všech průmyslových provozech.