Evropa i přes rozdílné výsledky směřuje ke splnění Kjótského protokolu, říká EEA

Původní patnáctka států EU, které se zavázaly plnit tzv. Kjótský protokol, by měla společně v letech 2008-2012 dosáhnout plánované redukce skleníkových plynů o 8 %. Státy EU-12 (tj. země, které přistoupily do EU v letech 2004-2007, tedy i Česká republika) by také neměly mít problém splnit své individuální kjótské závazky. Vyplývá to ze , kterou včera zveřejnila (EEA).

Zpráva „Skleníkové plyny v Evropě 2008 – trendy a další vývoj“ se zabývá množstvím emisí skleníkových plynů v letech 1990 - 2006 a dalším vývojem v letech 2008 - 2012, tj. v období platnosti tzv. Kjótského protokolu. Podle zprávy EEA lze předpokládat, že v období 2008-2012 zemím EU-15 by se mohlo podařit společně snížit emise skleníkových plynů dokonce o více než 11% v porovnání s rokem 1990.

„Výsledky jednotlivých států EU-15, které podepsaly Kjótský protokol, jsou rozdílné. Některé členské státy nedělají stále tolik, aby dosáhly kjótských závazků. Zemím EU-15 jako celku by se to však mohlo povést,“ vysvětlila profesorka Jacqueline McGlade, ředitelka EEA.

Už v roce 2006 se podařilo čtyřem zemím EU-15 (Francii, Řecku, Švédsku a Velké Británii) snížit plánované množství skleníkových plynů. Osm zemí EU-15 (Rakousko, Belgie, Finsko, Německo, Irsko, Lucembursko, Nizozemí a Portugalsko) by podle zprávy EEA také mělo dosáhnout svých cílů. Dánsku, Itálii a Španělsku se to však patrně nepodaří.

Státy EU-12, kam patří i Česká republika, si stanovily individuálně hranici redukce emisí skleníkových plynů od 6 do 8 procent a předpokládají její dosažení. Pouze Malta a Kypr nemají žádné cíle. „Česká republika nebude mít se splněním svého kjótského závazku žádný problém, naše emise v roce 2007 byly zhruba o čtvrtinu nižší, než v roce 1990. To se podařilo především díky výrazným strukturálním změnám české ekonomiky v 90. letech. Naopak přebytky ušetřených emisí můžeme v rámci Kjótského protokolu prodat jiným zemím či v aukci a výnos použijeme na další snižování emisí – nejen skleníkových. Pomůžeme domácnostem s výměnou kotlů na uhlí, s instalacemi obnovitelných technologií i se zateplováním domů a bytů,“ říká ministr životního prostředí Martin Bursík. „Ovšem energetická náročnost naší ekonomiky je stále o téměř polovinu vyšší, než je evropský průměr a naše skleníkové emise nadále neklesají. Kromě investic do energetické spotřeby budov musíme také výrazně omladit český vozový park a snažit se zvrátit trend rostoucí automobilové dopravy,“ dodává ministr Bursík.

Zpráva EEA také upozorňuje, že je nutné přijmout klimaticko-energetický balíček a také jej do roku 2020 důsledně realizovat.