EU nebude schopná dosáhnout svého cíle na snižování emisí, říkají ekologická sdružení

Podle výroční zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) klesly emise skleníkových plynů v roce 2005 o 0,8%. Zatímco Komise tato čísla přivítala, podle ekologických sdružení je takto mírný pokles pouze známkou toho, že EU nebude do roku 2012 schopná dosáhnout snížení emisí k němuž se zavázala v Kjótu.

Komisař pro životní prostředí Stavros Dimas označil 0,8% snížení emisí skleníkových plynů za „velmi povzbuzující“, neboť evropská ekonomika rostla ve stejném období tempem 1,8%. Komisař ovšem dodal: „Je zřejmé, že mnoho členských států musí významně zvýšit své úsilí na omezení emisí, má-li EU splnit svůj kjótský cíl.“

Za celkové snížení emisí je zřejmě z velké části zodpovědná hrstka členských zemí, především Finska, Rumunska, Nizozemska a Německa. Finsko ve sledovaném období snížilo své emise o 14,6%, Rumunsko o 4% a Nizozemsko s Německem o 2,9, respektive 2,3%.

V dalších členských zemích však ve skutečnosti emise skleníkových plynů značně vzrostly. Ve Španělsku se emise zvýšily o 3,6% zejména kvůli snížené hladině řek, na nichž stojí vodní elektrárny. V důsledku toho Španělsko intenzivněji využívalo energii z tepelných elektráren.

Ve svém vyhodnocení údajů obsažených ve zprávě EEA se ekologické sdružení Přátelé země zaměřilo na vývoj v zemích EU-15 s ohledem na cíl stanovený v Kjótském protokolu, podle nějž by emise měly mezi lety 2008-2012 poklesnout v průměru o 8% oproti roku 1990. Přátelé země zdůrazňují, že pokles ve výši 0,8% v EU-27 znamená, že emise skleníkových plynů v zemích EU-15 poklesly do dnešního dne pouze o 1,5% oproti hodnotám z roku 1990. K tomu, aby Evropská unie svůj cíl z Kjóta splnila, by podle Přátel země ale členské státy EU-15 bývaly musely omezit emise skleníkových plynů o 6% do roku 2005, což je ovšem třikrát tolik, než činí skutečné snížení.

Komise je přesvědčená, že klíčovými faktory pro zvýšené úsilí zaměřené na dosažení kjótských cílů jsou „strukturální změny ve způsobu výroby a využití energie“.

Poslanec za německé křesťanské demokraty v EP Karl-Heinz Florenz, zpravodaj nového dočasného výboru pro klimatické změny, v podobném duchu prohlásil, že Evropská unie „je na pokraji průmyslové revoluce. Každý rodinný domek by například mohl mít svou vlastní malou větrnou elektrárnu. To jsou věci, které musíme podporovat.“

Nápad na vytvoření zcela nové „ekologické průmyslové politiky“ oproti pouhému snižování emisí ve stávajících odvětvích je rovněž předmětem zprávy z roku 2006, kterou německý ministr životního prostředí Sigmar Gabriel představil na neformálním setkání ministrů v Essenu ve dnech 1.-3. června 2007.